Petronas Towers, dvě věže v hlavním městě Malajsie Kuala Lumpuru, jsou se svými 452 metry nejvyššími budovami na světě. Byly postaveny v roce 1996, ze svého prvenství se však už dlouho těšit nebudou. Tento rekord bude totiž brzy překonán. V čínské Šanghaji probíhá stavba budovy World Financial Center, která má být po dokončení v příštím roce vysoká 460 metrů. Ani té však titul nejvyšší budovy dlouho nezůstane. V roce 2003 má být v americkém Chicagu dokončena stavba South Deaborn Building, jenž bude mít 108 podlaží a výšku 472 metrů. Na střeše budou umístěny antény čnící do výšky 610 metrů. Tento obr ze skla, nerezavějící oceli a betonu by měl začít vyrůstat v červenci příštího roku. Budou v něm kanceláře, byty, parkoviště, centrum televizního vysílání i obchodní centra. Zkrátka opravdové vertikální městečko, schopné odolat tornádům i zničujícím zemětřesením.
| 1 | Landmark Tower Hongkong - Čína 574 m, projekt |
2 | San Paolo Tower Sao Paulo - Brazílie 494 m, projekt |
3, 4 | Petronas Towers Kuala Lumpur - Malajsie 452 m, dokončeno 1996 |
5 | South Dearborn Chicago - USA 472 m, ve výstavbě |
6 | World Financial Center Šanghaj - Čína 460 m, ve výstavbě |
| 7 | Financial Center Taipei - Taiwan 504 m, ve výstavbě |
8 | Millennium Tower Londýn - Anglie 386 m, projekt |
9 | Millennium Tower Tokio - Japonsko 840 m, projekt |
10, 11 | World Trade Center New York - USA 415 a 417 m, (1972) |
12 | CN Tower Toronto - Kanada 553 m, (1975) |
| 13 | Sears Tower Chicago - USA 443 m, (1974) |
14 | John Hancock Center Chicago - USA 344 m, (1969) |
15 | Grollo Tower Melbourne - Austrálie 560 m, projekt |
16 | Empire State Building New York - USA 381 m, (1931) |
17 | Citygate Ecotower Londýn - Anglie 460 m, projekt |
| 18 | Bionic Tower Hongkong - Čína 1128 m, projekt |
19 | Canary Wharf Londýn - Anglie 236 m, (1991) |
Technický zázrak
Proč stavět mrakodrap o sto patrech, nebylo by praktičtější postavit dva padesátiposchoďové domy? Důvodem pro stavbu gigantických mrakodrapů je nedostatek místa v centrech velkoměst a vysoká cena stavebních parcel. Je mnohem levnější vyhnat budovu do výšky než zastavět více plochy. Nejdůležitějším důvodem je však prestiž. Mrakodrapy jsou symboly moci a prosperity. Přinášejí slávu svým architektům, majitelům i městům. Historicky nejstarším a dodnes asi nejslavnějším "mrakodrapem" byla babylonská věž, o níž se psalo v bibli. Není však zcela jasné, zda tato věž opravdu stála, a jestliže ano, kolik měřila metrů. O skutečných mrakodrapech se začalo poprvé hovořit v USA už v roce 1871, poté co Chicago lehlo popelem při obrovském požáru. Tamní architekti se místo toho, aby město vrátili do původního stavu, rozhodli pro inovaci s použitím dvou zcela nových technik. První technikou byla ocelová konstrukce budovy, která je lehčí než kamenná či cihlová, druhou novinkou byly výtahy. První mrakodrap měl deset poschodí. Byl to na tu dobu výkon, ale brzy následovaly vyšší. Sto metrů bylo pokořeno v roce 1892, 214 metrů v roce 1913. V roce 1931 byl v New Yorku postaven Empire State Building, který svými 381 metry držel prvenství celých čtyřicet jedna let. Až v roce 1972 byl v tomtéž městě překonán dvojčaty World Trade Center, z nichž vyšší měří 417 a nižší 415 metrů. O dva roky později převzala pomyslnou korunu 443 metrů vysoká stavba Sears Tower v Chicagu. V roce 1975 byla postavena televizní věž v kanadském Torontu, která měří 553 metrů, mezi nejvyšší budovy se však vzhledem k svému určení nepočítá. Prvenství tedy zůstalo Sears Toweru, a to až do roku 1996, kdy byla dokončena stavba 452 metrů vysokých věží Petronas v Kuala Lumpuru. Uvnitř budov zajišťuje 58 výtahů spojení mezi kancelářemi a byty, ale také mešitami, koncertní síní, muzeem či obchodními středisky.
Co bude dál?
V Melbourne čeká australský miliardář Bruno Grollo na povolení ke stavbě budovy vysoké 560 metrů. V Hongkongu jeden plán počítá s mrakodrapem 574 metrů vysokým. V Indii chce sekta transcendentální meditace stavět až do výšky 670 metrů. Bude jednoho dne postavena budova kilometr vysoká? Nebo ještě více? Co stavbě takto vysokých budov brání? Vlastní stavba mrakodrapu žádný velký problém nepředstavuje. Jeřáby, které zvedají ocelové prefabrikáty, jsou instalovány přímo na budově ve výtahové šachtě. Když mrakodrap povyroste o jeden metr, zvedáky nadzvednou jeřáby rovněž o jeden metr. Takovým způsobem jsou stále na vrcholu a stavba může růst podle libosti. Problém je však především v tom, aby se stavba pod vlastní vahou nesesypala jako domeček z karet. Proto se zmenšené modely mrakodrapů testují v aerodynamickém tunelu a pomocí počítače se simulují silné vichřice a zemětřesení. Pro stabilitu mrakodrapu platí, že výška budovy nesmí 8-9krát překročit šířku. To však nejsou jediná kritéria pro bezpečnou stavbu. Aby například vydržela stát 370 000 tun vážící South Dearborn Building, zvolili architekti techniku centrálního jádra. Jedná se o dutý sloup z betonu a oceli o straně 22 metrů, umístěný v ose mrakodrapu. Je to jakási páteř stavby, která má uvnitř výtahy, vodovodní potrubí větrací potrubí a elektrické kabely. Dostatečně pevný nosný pylon, je však dost ohebný, musí se tedy zpevnit kovovým korzetem. Tato konstrukce vytvořená z ocelových nosníků slouží jako podpěra jednotlivých podlaží a vnějších zdí.
Zásobování
Už v základním projektu musí být počítáno s budoucími obyvateli budovy. Aby toto umělé městečko mohlo bezpečně a pohodlně žít, je třeba počítat s účinnou klimatizací, protipožárním poplachovým zařízením, roboty na automatické umývání oken či vodovodním a kanalizačním systémem. Zvláštní kapitolou je zásobování domu. Například pro 15 000 zaměstnanců v Sears Toweru přiváží každé ráno 40 kamionů kancelářské potřeby, maso, zeleninu, pitnou vodu a vůbec vše, co budou potřebovat během dne. A to do tohoto údaje není započítána pošta. Každý večer pak opouštějí budovu popelářské vozy s tunami odpadků. Aby se zásoby dostaly na jednotlivá poschodí, je kromě osobních výtahů třeba i mnoha výtahů nákladních. Architek-ti snažící se vyhnout dopravním zácpám v Empire State Building zvýšili počet výtahů na 74, takže zabírají celou třetinu vnitřního prostoru budovy. Dnes se díky chytrým nápadům, jako je např. dvouposchoďová kabina, daří získat mnohem více místa. Inženýři současně pracují i na skutečně revolučním systému - výtahu bez lan.
Umělé hory
V roce 1990 navrhl architekt Norman Forster budovu ve tvaru kužele o výšce 800 metrů. Tato nádherná 170poschoďová stavba dostala název Millennium Tower a měla pojmout 50 000 osob. Byly by zde restaurace, sportovní střediska, byty i kanceláře. Na vrcholu měla být větrná elektrárna, která spolu s fotoelektrickými články měla věž zčásti zásobovat elektřinou. Architekt vypracoval velmi podrobný plán a maketu budovy úspěšně testoval v aerodynamickém tunelu. Vše bylo připraveno. Stavba měla být zahájena v roce 1996 v Tokiu. Pro nedostatek peněz však projekt nebyl uskutečněn. Právě finanční potíže jsou hlavním důvodem, proč po celém světě nerostou nové ohromující výškové budovy. Za posledních dvacet let bylo navrženo asi deset gigantických mrakodrapů, které by byly teoreticky schopny bezpečného provozu. K těm nejodvážnějším patří například Aéropolis, raketa z oceli a skla vysoká 2001 metrů, nebo Mega-City TRY 2004, pyramida z uhlíkového a skleněného vlákna vysoká 2004 metrů. Nad všemi ostatními by čněla Ultima Tower, která byla navržena v roce 1991. Měla měřit 3,2 km na výšku a v průměru měla mít 1,8 km. V pěti stech poschodích měl žít a pracovat jeden milion obyvatel. Uvnitř věže bylo pamatováno i na parky, jezírka, školy, supermarkety či středisko zpracování odpadu.
MRAKODRÁPKY V EVROPĚ
Evropské mrakodrapy se těm americkým či asijským svou výškou nemohou rovnat. Nejvyšší v Evropě je budova Commerzbank v německém Frankfurtu nad Mohanem, vysoká 259 metrů. V tomto městě je mrakodrapů hned několik, stejně jako ve Varšavě, v Londýně či Paříži. U nás je nejvyšší budova rozhlasu v Praze na Pankráci, která měří 108 metrů.
