Signál na Ještědu

Impozantní stavba je již od počátku řešena jako víceúčelový objekt, a to jako horský hotel s restaurací a jako středisko pro televizní a rozhlasové VKV FM vysílání a pro radioreléové trasy. Provoz vysílačů z nového objektu byl zahájen 1. května 1971. Je nutné říci, že je to celý komplex složitých technických zařízení. Tato zařízení ale nefungují samostatně a izolovaně pouze na Ještědu, ale jsou nedílnou součástí celé sítě dalších vysílačů. Teoretickým cílem je, aby území celé České republiky bylo pokryto signály všech televizních a rozhlasových programů, které mají vysílat celoplošně. Prakticky je ale tento cíl splnitelný pouze na zcela rovném terénu. Ve skutečné krajině, kde jsou kopce a údolí, je požadavek na plné pokrytí území opravdu nesplnitelný, protože stejně jako nevidíte z rozhledny za kopec do údolí, tak podobně se do tohoto údolí nedostanou elektromagnetické vlny z vysílače umístěného na stejné rozhledně. Proto bylo na našem území během doby budování rozhlasového a televizního vysílání postupně postaveno takové množství vysílačů, které zabezpečuje co jeho nejúplnější pokrytí celoplošnými signály. Více než čtyřicet těchto vysílačů je svým rozsahem srovnatelných s tím, který můžete vidět na Ještědu.

Vysílání z Ještědu

Televizní i rozhlasové VKV FM vysílače jsou umístěny hned v přízemí objektu, tedy pod restaurací. A není jich tu málo, čtyři televizní vysílače a pět rozhlasových vysílačů. Vysílají se zde např. programy veřejnoprávní České televize ČT1 a ČT2 a programy komerčních společností NOVA a PRIMA. Veškeré vysílače na Ještědu jsou zcela nové a nahradily ty původní, které byly již zastaralé a bylo obtížné je udržet v provozu. V tom nejjednodušším členění lze vysílač rozdělit na budič a koncový výkonový stupeň. Budič je v podstatě kompletní vysílač malého výkonu. Do budiče musí být přiveden modulační signál, tj. signál který je posílán ze studia. Tento signál se v budiči zpracuje a namoduluje se na nosný kmitočet, což je kmitočet, který si potom ladíte na svém televizním nebo rozhlasovém přijímači. Z budiče je signál přiveden do výkonového stupně. Zde se signál pouze zesiluje na požadovaný výstupní výkon. Není to ale jednoduchá záležitost zvýšit výkon jen několika málo wattů, které dává budič, na v našem případě 10 kW a někdy i více. Výkon musí být stabilní, nesmí docházet k výpadkům a znatelnému zhoršení parametrů zesilovaného signálu. Koncové výkonové stupně se obvykle řeší jako několik za sebou řazených zesilovačů, ve kterých se výkon postupně zvyšuje.

Antény

Z vysílače je signál přiváděn do antény. Každý vysílač nemusí mít svoji vlastní anténu, ale signály stejného kmitočtového pásma se mohou sloučit a vysílat společnou anténou. Tak je tomu i na Ještědu, kde všechny VKV FM rozhlasové vysílače mají jednu společnou anténu a televizní vysílače programů ČT2 a Prima mají také společnou anténu. Programy ČT1 a NOVA mají samostatné vlastní antény. Anténní jednotky, ze kterých se celý anténní systém sestavuje, jsou v principu stejné jako přijímací antény, které důvěrně znáte z balkónů a střech obytných domů. Jsou pouze z důvodu delší životnosti a výkonového zatížení robustnější. Hlavní částí antény je zářič, který je napájen energií z vysílače a za ním ve směru záření je odrazná stěna, které se říká reflektor. Takovéto anténní jednotky se skládají v několika patrech nad sebou a v každém patře jsou obvykle čtyři jednotky dokola. Když se podíváte na špičku vysílače na Ještědu, uvidíte tam červené a bílé válce. To jsou laminátové kryty anténních systémů pro IV. - V. televizní pásmo, tj. pro programy ČT1, ČT2 a PRIMA. Pod těmito válci je pak možné vidět otevřený čtyřpatrový anténní systém pro program NOVA a dále pod ním pětipatrový anténní systém pro VKV FM vysílače. Výkon z jednotlivých vysílačů je k anténám přiváděn pomocí speciálních napáječů. Jsou to silné koaxiální kabely se vzduchovým dielektrikem. Jednotlivé anténní jednotky jsou připojeny přes soustavu děličů výkonu. Každý vysílač potřebuje pro svoji činnost samozřejmě také elektrickou energii. Dodávka elektrické energie musí být zajištěna s vysokou spolehlivostí, aby při výpadku napájení nedocházelo k přerušení vysílání a tím ztrátě signálu pro diváky a posluchače.

JAK TO ZAČALO?

1. července 1958 byl v jednom z hotelových pokojů umístěn televizní vysílač a na ochozu věže anténa. Celé zařízení vzniklo jen díky nadšení a neutuchající iniciativě členů Radioklubu Liberec a vysílač byl poprvé vyzkoušen začátkem roku 1959 při přenosech z pražského mistrovství světa v ledním hokeji. Pravidelné vysílání tímto zařízením pak bylo zahájeno od 1. května 1959. Před požárem v roce 1963 se vysílač podařilo zachránit tím, že byl přemístěn do sklepních prostorů, ve kterých požár bez poškození přečkal.

STAVBY NA VRCHOLKU

Hora Ještěd se vypíná nad městem Liberec do výšky 1012 m nad mořem a při jasném počasí a dobré viditelnosti je z ní možné přehlédnout třetinu Čech a i část Německa. Již v roce 1844 byl na vrcholku Ještědu postaven první bufet pro občerstvení znavených turistů. Stavby na vrcholku s postupem doby měnily svůj vzhled a velikost až do začátku minulého století, kdy v letech 1905 - 1906 byl z prostředků bohatého Německého spolku pro Ještědské pohoří a Jizerské hory postaven na vrcholku horský hotel s kamennou věží. Tato stavba tvořila dominantu vrcholku Ještědu až do 31. ledna 1963, kdy tam v noci při nahřívání zamrzlého potrubí vznikl požár a následně celý hotel i s věží zcela vyhořel. Nynější stavba na Ještědu ve tvaru rotačního hyperboloidu zvedá vrchol hory o 96 m výše.