Za neuvěřitelně rychlého víření křídel stojí nad květem motýl, z něhož je zřetelně vidět jen zavalité huňaté tělíčko, a dlouhým sosákem saje květní nektar. Připomíná tím exotické kolibříky, kteří se kolem květů pohybují stejným způsobem. Motýl patří přes nezvyklý tvar těla a poměrně krátká křídla mezi lišaje. Dlouhozobky ovšem nejsou žádnou výjimkou, všichni lišajové jsou vynikající letci a i mnohé velké druhy dovedou sát nektar z květů stejným způsobem. Na rozdíl od lišajů jsou však dlouhozobky denní, mají tedy na výběr mnohem víc otevřených květů. Vyobrazená dlouhozobka svízelová (Macroglossum stellatarum) je naším největším a pravděpodobně i nejběžnějším druhem a na rozdíl od dalších druhů nemá průsvitná křídla.
Sdílej
18. ledna 2002 • 00:00 Vyšlo v ABC 02/2002
