Asterix a Obelix: Mise Kleopatra

Slavná komiksová předloha se už podruhé proměnila v hraný film! Znáte GALSKÝ národní sport? Pravidla jsou jednoduchá - dáte římskému vojákovi takovou ránu do zubů, až vyletí několik pater do vzduchu, a než dopadne zase zpátky, rozhodíte mu sandály, které nechal na zemi.

Galové nejsou s Římany dvakrát zadobře. Bude to asi tím, že jejich území je posledním kousíčkem na mapě, který se dosud římskému vojevůdci Caesarovi nepodařilo zabrat. A on se o to snaží, co mu síly stačí. Na jeho straně sice stojí ohromné vojsko, ale i Galové mají v rukávu pár trumfů - Asterixe a Obelixe a kouzelný nápoj síly.

JAK TO BUDE

Zapněte si bezpečnostní pásy, nekuřte (a když jsme u toho - ani nepijte), nemluvte a nedýchejte - vracíme se časem až do roku 52 před Kristem. Zápletka druhého hraného filmu o Asterixovi a Obelixovi se rozjíždí. Malí Egypťánci začínají čmárat po pyramidách a malí Římánci po stěnách Kolosea stejný nápis v různých jazycích: "Caesar + Kleopatra = velká láska nebeská".
Egyptská královna Kleopatra, která udržuje s Caesarem nejen diplomatické, ale i milostné styky, se vsadí se svým milým císařem, že pokud pro něj její lid postaví exkluzivní palác uprostřed pouště za pouhé tři měsíce, on bude muset uznat, že Egypťané jsou ti největší borci pod sluncem. A protože se všichni se všemi znají, brzo se do záležitosti zapletou i Galové Asterix a Obelix.

JAK TO BYLO

Komiksové příběhy o Asterixovi těží z doby, kdy Galie Caesarovi stále odolává. Jak by také ne, když má druida Panoramixe a jeho kouzelný nápoj síly! Při zkoušení z dějepisu se o těchto komiksech sice můžete zkusit zmínit, ale stejně mějte radši na paměti, že Caesar území Galie připojil ke své říši v letech 58 - 50 před Kristem, a dokonce o tom sám napsal sedm knih Zápisků o galské válce. Příběh o vztahu Caesara a Kleopatry, který se drží skutečnosti o poznání více, než filmové vyprávění o Asterixovi, Obelixovi a Kleopatře, jste mohli vidět ve slavném americkém velkofilmu Kleopatra z roku 1963, v němž egyptskou královnu hrála Elizabeth Taylorová.

JAK TO JE

Převést do filmu komiksovou předlohu se může zdát jednoduché, ve skutečnosti je to ale úkol takřka nadlidský. Film Asterix, Obelix: Mise Kleopatra je natočen podle komiksové knihy, kterou vytvořila známá autorská dvojice René Goscinny a Albert Uderzo.
To, co funguje v komiksu, ale ještě nemusí fungovat ve filmu. Vezměme si třeba scénu, v níž Obelix táhne řekou patnáct lodí, naložených kamením. V komiksu nezabírá tato scéna ani celou stránku. Nevíme, jak dlouho byla stránka kreslena, ale rozhodně to netrvalo dlouhé měsíce. Ovšem téměř rok připravovali tuto scénu filmaři a až když bylo vše hotovo, mohli začít natáčet! Na vzniku zmíněné komiksové stránky se její autoři podíleli hlavně svou fantazií a uměním kreslit, avšak jedna taková scéna pro film zaměstnala stočlenný štáb lidí, kteří při její přípravě mimo jiné využili vyschlé koryto řeky, kolejnicový systém, makety lodí a hektolitry vody, nemluvě o počítačových tricích, kterých v tomto filmu je dvě stě šedesát pět!

JAK TO CHODÍ

Vzpomínáte si ještě, když jsme v ABC č. 10 psali, jak moc se nacestovali tvůrci druhé epizody Hvězdných válek Klony útočí? Nejsou žádnou výjimkou - štáby výpravných filmů mají cestování už v popisu práce a musejí třeba objet půlku světa jen kvůli záběru konkrétní pyramidy.
Filmový štáb režiséra Alaina Chabata při natáčení filmu Asterix, Obelix: Mise Kleopatra navštívil Maroko i Maltu, nepočítaje v to práci v rodné Francii. Maroko je vděčným cílem filmařů minimálně ze tří důvodů: jsou tu hned dva druhy pouští, kamenitá hamada a erg, tvořený písečnými dunami. Tím třetím důvodem je fakt, že tu na rozdíl od jiných pouštních oblastí není tolik fundamentalistů, a tak filmaře při natáčení nikdo neostřeluje. Uznejte, když po vás někdo hází granáty, trochu se vám v rukou klepe kamera.
Nejslavnějším filmařským objektem je v Maroku taková pěkná písečná duna v Erg Chebbi. Garantuji vám, že v řadě filmů o pouštích bude minimálně jeden, ve kterém se tato duna objeví. Zatím nevíme, zda si duna zahrála i ve filmu o Asterixovi, ale vzhledem k tomu, že v Maroku strávili filmaři celých čtrnáct týdnů, aby zde natočili všechny exteriéry filmu, je to opravdu velmi pravděpodobné.
Tým režiséra Chabata zastihla v závěru natáčení taková zima, že herci museli před kamerou jen předstírat, že je jim teplo. Stejně tak museli filmaři občas docílit dojmu, že svítí slunce, i když se ve skutečnosti schovalo za mrak, a kapitolou samou o sobě pro ně bylo vytváření slunečního světla v černočerné tmě. Jak je něco takového možné? Filmaři si vyrobili takzvaný Moonlight, měsíční svit - létající balon o průměru dvou metrů, uvnitř kterého jsou čtyři lampy. A přestože zařízení připravili hlavně pro napodobování měsíčního světla, nakonec jím simulovali i to denní (na které měli ještě jiné zařízení - Sunbox - čtyři metry vysokou svítící krabici o stěnách šest krát šest metrů).

JAK TO LÍTÁ

Zastavme se ale u galského národního sportu, jímž je vystřelování římských vojáků do nebeských výšek. V komiksu i v kreslených filmech o Asterixovi je taková věc na denním pořádku, ale převést ji do hraného filmu vyžaduje značnou dávku umu a také docela odolné kaskadéry.
Pro vystřelení kaskadéra do bezmála desetimetrové výšky se při natáčení používalo zařízení, které kaskadéři označují prozaicky jako "vystřelovací desku" a které za pomoci stlačeného vzduchu funguje přesně tak, jak napovídá jeho název. K tomu si připočtěte ještě scénu, ve které se takové kousky odehrávají na vrcholcích desetimetrových sloupů, a vyjde vám, že se ve filmu létá do dvacetimetrové výšky.
Doma to raději nezkoušejte přestože je galský národní sport přece jen zábavnější než obyčejný fotbal. Je lepší takové věci nechat na profesionálech Asterixovi a Obelixovi.

___________________________

ZE ŽIVOTA KLEOPATRY

Z filmu Kleopatra víme, že Kleopatra porodila Caesarovi syna. Dříve však, než se stihla stát plnoprávnou Caesarovou družkou a získat pro Egypt neotřesitelné postavení vedle Říma, byl Caesar roku 44 před Kristem zavražděn. Kleopatře nevyšel ani následující milostný románek s Markem Antoniem, který podlehl Caesarovu nástupci Oktavianovi, a tak byl Egypt dobyt Římany v roce 30 před Kristem.