Jednou z oblíbených postaviček amerických dětí je strážce lesa, medvídek mýval . K jeho popularitě nepochybně přispěl i vzhled - se svou černou maskou na obličeji vypadá jako roztomilý klaun.
Podobně jako naše liška je i mýval rozporuplným tvorem. Lidé ho mají rádi, obdivují jeho šikovnost a inteligenci a pro jeho vzhled mu jsou ochotni odpustit i leckterou "lumpárnu". Mývalové už totiž dávno nejsou tím plachým lesním tvorem minulých století, přizpůsobili se, zvykli si na přítomnost lidí i na to, že se v jejich blízkosti vždy nachází prostřený stůl a dostatek úkrytů. Lidé se proto s mývaly setkávají i ve městech - lstivé šelmičky slídí na skládkách, prolézají sklepy a půdy obytných domů, převracejí popelnice, v nichž hledají něco na zub. Ale kdo by se zlobil na půvabného lupiče s černou škraboškou na obličeji?
Na druhou stranu je mnoho lidí přímo nenávidí - mývalové jsou totiž docela zdatní škůdci. Nejen že vylupují ptačí hnízda, ale na venkově jsou schopni navštěvovat špatně zabezpečené kurníky, v nichž pak "hospodaří" po svém, tedy hodují. Nevyhýbají se ani rostlinné stravě, zdatně sklidí úrodu ovoce v sadě (výborně totiž šplhají po stromech) či kukuřici na poli. Není divu, že jim farmáři vyhlásili nelítostnou válku a pronásledují je se zbraněmi i se psy. Mývalové však vítězí. Navzdory tomu, že jim už na začátku dvacátého století ochránci přírody předpovídali chmurnou budoucnost a báli se o jejich osud, mývalové úspěšně přežívají.
NOČNÍ DUCHOVÉ
Soužití lidí s mývaly nebývá nijak poklidné. Mývalové jsou noční tvorové, naplno začínají žít v okamžiku, kdy my jdeme spát. Bohužel to nejsou žádní tiší a nenápadní podnájemníci. Právě naopak - jsou hluční, hádaví a v období námluv to v domě obývaném mývalím párem vypadá jako ve strašidelném zámku. Z půdy, z prostoru pod podlahou či z temných zákoutí v okolí domu se ozývají zvuky, které připomínají nářek vražděných dětí a koček, kvílení duchů či řev rozzuřeného medvěda. Alespoň tak mi to popisoval známý, kterému se v jeho kanadském srubu mývalové zabydleli.
Ale rušením nočního klidu vpád do jeho soukromí nekončil. Mývalové si rychle zvykli na to, že jim neublíží. Zanedlouho přicházeli hned se soumrakem na "návštěvu", prověřili všechna zákoutí obytné místnosti, procházeli se po stole. Běda, když před jejich příchodem zapomněl uklidit zásoby potravin do pevných krabic - mývalové se drze obsloužili a povečeřeli s ním.
NEBEZPEČNÝ MAZLÍČEK
Mýval vypadá tak roztomile, že téměř každý milovník zvířat zatouží mít ho doma. To kupodivu není nemožné. Mývalové se totiž poměrně hojně chovají v zajetí a dobře se množí. Opatřit si mývalí mládě je tedy docela snadné. Ale tím veškeré radosti končí.
Mývalové jsou vzteklá samotářská zvířata a tyto jejich vlastnosti se chovem v zajetí nijak nemění. S mládětem to ještě jde, ale jak zvíře stárne, stává se nevrlejším, později může být až agresivní. Není to tedy žádný domácí mazlíček, který za vámi bude běhat jako pejsek a nechá se drbat za ušima. Právě naopak, pro jeho šikovnost a inteligenci je nutné ho držet v pevné venkovní voliéře - v bytě totiž nesmírně škodí a nakonec z něj stejně uteče. A tak je nejlepší chodit tato na pohled roztomilá zvířata pozorovat do zoologické zahrady, u nás je najdete až na výjimky prakticky ve všech.
___________________
PROČ MÝVAL?
Jméno je odvozeno od slova mýt, umývat. Mýval ho dostal proto, že byl často pozorován při činnosti u jiných zvířat neobvyklé - každé sousto před pozřením pečlivě omyje ve vodě. Původ tohoto zvyku je docela přirozený, v přírodě mývalové často loví v okolí vod. Obratnými prsty předních končetin se probírají v pobřežním bahně a detritu, a když se jim v dlani něco pohne, pevně to sevřou, omyjí od nečistot a pak se podívají, jaké sousto to vlastně ulovili, zda je to žába, rak či nějaký vodní hmyz. Pokud loví na souši, voda jim nijak nechybí, spořádají co najdou (od ptačích vajíček a mláďat přes různý hmyz, slimáky až po bobule a další rostlinné části), i bez mytí.
___________________
KDO JE MÝVAL
Mýval severní ( Procyon lotor ) patří do čeledi medvídkovitých ( Procyonidae ). Do stejně čeledi patří např. i jihoameričtí nosálové (rod Nasua ) nebo kinkažu ( Potos flavus ). Zoologové dnes rozlišují sedm druhů mývalů, z nichž většina patří na rozdíl od mývala severního mezi ohrožené druhy. Jejich domovem je Severní, Střední i Jižní Amerika včetně karibských ostrovů.
