Vydat se teď v zimě na pozorování ptáků? Může to znít jako pošetilý nápad; vždyť ptáci vracející se z teplých krajin patří k symbolům jara. Ale i v zimě je na co koukat. Dokonce je k vidění leccos, co jindy spatřit nelze. Stačí vzít dalekohled a pozorně se dívat...
Vydat se teď v zimě na pozorování ptáků? Může to znít jako pošetilý nápad; vždyť ptáci vracející se z teplých krajin patří k symbolům jara. Ale i v zimě je na co koukat. Dokonce je k vidění leccos, co jindy spatřit nelze. Stačí vzít dalekohled a pozorně se dívat...
Řada ptáků u nás zůstává. Z drobných druhů to jsou hlavně ty, které se v potravě spokojí s plody a semeny, protože hmyz se v krajině objeví ve větším množství až s jarním oteplením. Ale naši ptačí faunu doplňují i druhy, které k nám přilétají zimovat z nehostinného severu. Jsou zvyklí na mnohem tvrdší podmínky, takže střední Evropa je pro ně "teplým krajem". Jen vyjmenování všech druhů by tuto stránku zcela zaplnilo. Při pozorování by ale bylo škoda spokojit se pouze s druhovým zařazením. Neméně zajímavé je sledovat, jak se ptáci nepříznivým podmínkám přizpůsobují (volbou potravy, načechraným peřím držícím teplo, shlukováním do hejn...). Hlad a zima jim ubírají na plachosti, takže objevíme i druhy žijící jinak skrytě. Také hosté z liduprázdných oblastí na severu bývají poměrně nebojácní. Pozorování i vysoko v korunách stromů navíc usnadňují holé větve.
VE MĚSTECH
Mnoho druhů lze spatřit i v těsné blízkosti našich domovů. Zvláště kolem krmítek bývá tlačenice sýkor, vrabců, brhlíků, kosů, pěnkav... Zahlédneme-li mezi nimi malého, ale robustního ptáka zelenavého zbarvení, který si počíná, jako by mu celé krmítko patřilo, jedná se určitě o zvonka zeleného. V městských parcích narazíme i na větší druhy, např. straky, sojky nebo strakapoudy. A nesmíme zapomenout na havrany. Ti "naši" sice na zimu odlétají do Francie, ale dokonale je nahrazují ptáci ze severovýchodu. Zvláště napadne-li sníh, vydávají se ve velkých počtech za potravou do měst.
VOLNÁ KRAJINA
K již zmíněným druhům se ve volné přírodě přidávají mnohé další. Vysoko v korunách stromů můžeme spatřit hejno neustále štěbetajících mlynaříků dlouhoocasých. V hejnech se většinou zdržuje i mnohem větší brkoslav severní, živící se šípky, jeřabinami, jmelím a hložinkami. Ten k nám ale z tajgy přilétá jen v některých letech. Naproti tomu na hýla obecného narazíte téměř určitě. Přes léto žije poměrně skrytě v lesích ve vyšších polohách, ale na zimu sestupuje i do nížin. Místní populaci navíc posilují ptáci ze severu. Samostatnou kapitolou jsou vodní ptáci, sdružující se přes zimu na nezamrzajících vodních plochách. Kromě známých kachen a labutí můžeme narazit i na exotické druhy ze severu, např. na hohola severního nebo morčáka velkého.
