Matrix Reloaded

Letem virtuálním světem

Roku 1999 do kin vtrhl snímek Matrix. Náleží mu několik dobrých skutků: znovuobjevil uvadající žánr zvaný kyberpunk, pochlubil se propracovaným scénářem a originálními myšlenkami, vyrazil divákům dech choreografií kung-fu soubojů a představil světu revoluční vizuální efekty. A druhý díl Matrix Reloaded půjde ještě dál.

Pokud skutečným nazýváme to, co cítíme, chutnáme a vidíme, pak "skutečné" znamenají pouhé elektrické signály, zpracované naším mozkem. Vzhledem k tomu bychom v této chvíli mohli všichni prožívat jen virtuální realitu, počítačovou hru nebo simulaci. Nejen tento časopis ve vašich rukou, ale i okolní svět a vaše ruce samotné by mohly být pouze součástí programu - o váhu ábíčka by se postaraly tlakové senzory na prstech a možná ani to ne, když stačí správně vyslaný signál do mozku.

Uvězněni v systému

Z podobných myšlenek vycházejí nejen některé filozofické směry, ale také literární a filmový žánr kyberpunk. Jeho hrdinové pracují v blízké i vzdálenější budoucnosti s počítači, nikoliv ale pouze pasivně. Stávají se jejich součástmi (už třeba jen tím, že si zapojují počítače přímo do zásuvek ve vlastních hlavách) a pohybují se v jejich systémech jako v jiném světě (počítačoví piráti tak bojují nikoliv skrze klávesnici počítače, ale klidně i v bitevních strojích někde "uvnitř" internetu).
Matrix se odehrává ve světě, kde nad lidmi zvítězily stroje a lidstvo držely v umělém "spánku". Pro lidské bytosti byl vytvořen virtuální svět, naprosto stejný, jako je ten náš, a lidé žili v přesvědčení, že tato virtuální realita je skutečnost.
"Měl jsi někdy sen, Neo, který vypadal úplně jako skutečnost?" ptá se hlavního hrdiny hacker Morpheus. "Co kdyby ses z takového snu nemohl probudit? Jak bys poznal rozdíl mezi snovým světem a tím skutečným?"
Hrdinové snímku se pohybují v obou těchto světech - v troskách civilizace, kde vládnou počítače a drží lidstvo v zajetí, i ve světě virtuálním, kde lidé o ničem nevědí a žijí si poklidné životy. Jejich úkol je jasný - osvobodit lidskou rasu a vytrhnout ji z programu, ve kterém "žije". A samozřejmě přemoci vládnoucí stroje.
V našich kinech se nyní objevuje druhý díl. Tvůrci jej natáčeli současně s dílem třetím, který k nám dorazí záhy. Připravovaná trilogie není zajímavá jen námětem, ale i zpracováním. Předvádí totiž zcela nové trikařské technologie, dovedené k dokonalosti. Představme si nyní tu zásadní, kterou jsme viděli už ve filmu Matrix a užijeme si jí jistě i v díle druhém (Matrix Reloaded) a třetím (Matrix Revolutions).
Při tom všem mějme na mysli jedno - filmaři se při natáčení pohybují v podobných dvou světech jako hrdinové jejich filmu. Ten první je reálný, herci v něm stojí před kamerou a hrají. Svět druhý je virtuální a zahrnuje nejen zvláštní efekty, ale i počítačové modely živých herců, které v některých scénách už "hrají" za ně. Na co se pak dívá divák v kině, je svébytný druh reality - říkejme mu třeba Matrix.

Zmrazený okamžik

Scéna, kterou Matrix vešel do dějin kinematografie, nese ve slovníku filmařů označení "bullet time". Hlavní hrdina Neo stojí uprostřed záběru ve chvíli, kdy na něj protivník vypálí několik střel. V tu chvíli se celý záběr zpomalí a kamera pomalu oblétá Nea, dokonce tak pomalu, že zřetelně vidíme letící kulky, kterým se Neo nesmírně rychle vyhýbá.
Technologie, která dokáže čas zpomalit do takové míry, byla už dříve využita v některých reklamách. Koncept vytvořil Dayton Taylor v roce 1994 s firmou Digital Air a nechal si jej patentovat jako Timetrack.
Princip, který dnes doznal mnohých vylepšení, si vysvětlíme na příkladu následujícího záběru - na obrazovce vidíme proud nápoje, který teče z láhve do skleničky. Kamera krouží kolem, když tu na krátkou chvíli celý proud zmrzne v pohybu - kamera jej oblétá dál - a za chvíli se opět rozteče.
Příprava pro natočení tohoto efektu probíhá následovně. Kolem objektu (v tomto případě proudu nápoje, tekoucího z láhve do sklenice) je rozestavena řada dnes již digitálních fotoaparátů. Představte si jich třeba padesát, jeden vedle druhého v kruhu kolem láhve a skleničky. Pokud by proud tekutiny snímala normální kamera, pohybovala by se po stejné dráze a v každém místě by zaznamenala moment proudu kapaliny na jiné filmové políčko. Fotoaparáty rozestavené kolem láhve udělají vlastně to samé - pokud se tedy nastaví tak, aby jeden za druhým pořídily jedno políčko filmu. V takovém případě by zafungovaly podobně jako kamera, která by tento záběr obkroužila.
Efektu zastavení času se pak dosáhne tak, že několik fotoaparátů vyfotografuje jednu fázi tekoucího nápoje ve stejný okamžik. Pokud budeme mít na scéně padesát fotoaparátů, prvních deset vyfotografuje proud tekutiny jeden po druhém, následujících třicet fotoaparátů "stiskne spoušť" ve stejnou chvíli a posledních deset už opět pokračuje jeden po druhém.
Seřadíme-li tyto záběry jeden za druhým do podoby filmového pásu, pak prvních deset políček vytvoří klasický filmový záběr, ovšem následujících třicet nám předvede jediný moment zachycený ze všech stran - a proud tekoucí kapaliny bude vypadat, jako by zamrzl v led. Na posledních deseti políčkách se "zamrzlá" kapalina opět rozproudí.

12 000 filmových políček za sekundu

Ve filmu Matrix je tento princip samozřejmě mnohem složitější. Jednak je uprostřed záběru živý herec, a jednak pohyb není zcela zastavený, ale extrémně zpomalený (fotoaparáty proto nestisknou spoušť současně, ale v pikosekundových odstupech), musí se vytvořit složité pozadí scény a nesmíme zapomenout ani na létající kulky.
Rozvrh natáčení scény "zamrzlého času" v Matrixu proto vypadal následovně:
Celá scéna byla nejdříve nafilmována klasickou technologií, ovšem bez probíhající akce. Tento záběr bude v jednom z příštích kroků použit jako pozadí. Trajektorie kamery byla nato převedena do digitální podoby v počítači a s pomocí laserem naváděného systému byl s milimetrovou přesností zaznamenán její pohyb.
Teprve poté začíná skutečné natáčení scény. Herec Keanu Reeves, zpodobňující Nea, stojí uprostřed zelené místnosti. Kolem něj je zvlněná řada fotoaparátů, začínající daleko před ním, pokračující po jeho levém boku, za zády a po pravém boku se vracející pod fotoaparát číslo jedna. Zelená barva je tu proto, aby se do záběru dalo v počítači vložit (naklíčovat) pozadí scény, a jsou za ní skryta i těla fotoaparátů.
Reeves je přitom zavěšen na drátech, které jej přidrží v pohybu, v němž na chvíli fotografování "uvízne".
Když je vše připraveno, fotoaparáty jej jeden po druhém vyfotografují rychlostí, jíž by nedosáhla žádná kamera, která by jej chtěla obkroužit.
Prostřednictvím počítačové techniky příbuzné morphingu (proměny jednoho tvaru ve druhý) se následně seřadí jednotlivé záběry a sladí se tak, aby nevypadaly kostrbatě. V této fázi je možné dodatečně pozměnit výsledný čas záběru.
Práce pokračuje přidáním pozadí, které bylo natočeno v prvním kroku (s postavou, která na Nea střílí) a zčásti vytvořeno zvlášť - do scény musí zapadnout naprosto přesně, včetně povrchu, na kterém Neo ve filmu stojí, a rychlosti, kterou ho "kamera" obkrouží. Do záběru je nutno vložit i létající kulky a trajektorie, které při svém zpomaleném letu zanechávají ve vzduchu za sebou. Jediná sekunda filmového času je ve výsledku zachycena na dvanáct tisíc filmových políček.

Virtuální kinematografie

Ve druhém díle Matrix Reloaded se dočkáme posunutí této technologie zase o kus dál. Kromě jiných lahůdek uvidíme například extrémně zpomalenou střelbu při pádu z mrakodrapu.
Tvůrci se ale nezastavují u rozpracovávání použitých technologií a přicházejí i s novou - říkají jí virtuální kinematografie a trochu se podobá technologii motioncapture, kdy jsou hercovy pohyby za pomoci senzorů převedeny do počítače a z nich je vytvořen jeho model.
Tentokrát se už filmaři neomezují na místa senzorů a za použití pěti kamer s vysokým rozlišením nasnímají herce při akci - technologii se říká universal-capture. Výsledný záběr je vložen do počítače, kde se za pomoci složitých algoritmů vygeneruje hercův model - na rozdíl od toho, který by vznikl technikou motion-capture, je naprosto dokonalý a věrný originálu. V této fázi jsou filmaři schopni v podstatě čehokoliv - hercův digitální model může být vložen do jakkoli nereálné scenérie, vytvořené v počítači, díky čemuž může Neo bojovat se stovkou klonů jediného protivníka.

Animatrix
Zmíněnou technologii motion-capture ale uvidíte využitou také, konkrétně v některých kreslených filmech z prostředí Matrixu. Dohromady jich je devět a spojuje je název Animatrix (což lze přeložit jako animovaný Matrix). Devítidílná série krátkých filmů souvisí s filmovou trilogií podobně jako série komiksová a obě si můžete zdarma stahovat z internetových stránek na adrese www.whatisthematrix.com. To ale pouze v případě, že máte opravdu silný počítač a pekelně rychlé připojení. Pokud ne, žádný strach - kompletní Animatrix je v prodeji na DVD a už jeho první epizoda s názvem Poslední Osirisův let byla i v našich kinech promítána jako předfilm horroru Nezvratný osud 2.
Scénář Posledního Osirisova letu napsali tvůrci filmové trilogie bratři Wachowští (stejně jako ke třem dalším epizodám) a režíroval jej Andy Jones, zodpovědný za animace ve snímku Final Fantasy, který vznikl taktéž celý na počítači. Ne každý film s nálepkou Animatrix je ale vyveden v počítačové grafice - v sérii převažuje japonská animace. Není divu, ve většině jsou jejich tvůrci známí japonští režiséři.

Enter the matrix

U toho ale rozšíření filmového univerza ještě nekončí. Současně s filmem se objevuje v distribuci také počítačová hra Enter the Matrix. Minout byste ji neměli, protože o její koncept se nepostaral nikdo jiný, než opět bratři Wachowští (vidíte, kolik toho můžou takoví bráchové stihnout?) a pro choreografii bojových scén si i ke hře přizvali mistra Yuen Wo Pinga (který má kromě Matrixu na svědomí i neuvěřitelné bojové scény ve filmu Tygr a drak). Jako by to nestačilo, pouze pro hru natočili bratři hodinu akce a dohlíželi na to, aby hra s filmem dokonale ladila.
Hra se totiž prolíná s filmem, a to do té míry, že jednotlivé scény ve hře a ve filmu na sebe navazují - v jedné chvíli by mohla hra, která mnohé naznačí a prozradí, dokonce trochu zkazit film tomu, kdo jej ještě neviděl, varují tvůrci. Hra na druhou stranu nekopíruje film, jak bývá u filmových her zvykem, nýbrž nabízí hráči různé možnosti - a rozhodnutí ovlivňuje vývoj celého herního dobrodružství.
Nikdo nezůstane škodný, protože Enter the Matrix vyjde na všech hlavních herních platformách - Playstation 2, X-Box, GameCube a PC. A o akci nouze nebude. V hlavních rolích hry nejsou přímo hlavní hrdinové filmu, nýbrž jejich kolegové ze vznášedla Logos. Bude se tu střílet a bojovat ve filmovém stylu, létat vznášedlem, prohánět se s automobily a samozřejmě i vloupávat do počítačů, jak se na kyberpunkové hackery sluší a patří.
Co je to tedy Matrix? Matrix je filozofie i akce, je to filmová trilogie, počítačová hra, kreslené filmy i komiksy. Matrix je popkulturní systém. Stále tedy platí věta známá už z prvního dílu chystané trilogie: "Nedá se říct, co je to Matrix - musíte ho vidět na vlastní oči."

Kde vzít inspiraci
Bratři Wachowští, režiséři a scenáristé trilogie, vycházejí ve svém díle z mnoha rozličných produktů lidské kultury. Myšlenku svého vysněného projektu čerpali jak z různých náboženství a staré i moderní filozofie, tak z vědecko-fantastických knih a akčních filmů. Výtvarné řešení filmů, kterého se ujal komiksový kreslíř Geof Darrow, vděčí zase za mnohé jejich obeznámenosti s japonskými komiksy (manga) a kreslenými filmy (anime), proslulými rozkládáním akce na jednotlivé fáze.

Už aby to bylo
To hlavní si producenti nechávají patrně až do třetího dílu Matrix Revolutions, kde bude svedena hlavní bitva lidí a strojů. Na rozdíl od druhého dílu, jehož dějištěm je zejména virtuální svět Matrixu, se bude díl třetí odehrávat v ruinách skutečného světa a v posledním lidském městě Zionu. Čtvrthodinová bitevní scéna tu má rozpočet, který se rovná dvěma třetinám celkových nákladů na první díl - ten stál, mimochodem, pětašedesát milionů dolarů.

Postavte si dálnici
Počítače nejsou všemocné a některé scény musejí vzniknout kompletně ve skutečném světě (všímáte si, jak se stále pohybujeme mezi světem skutečným a virtuálním, stejně jako hrdinové filmu?). V Matrix Reloaded je takovou scénou automobilová honička na dálnici. Filmaři zašli tak daleko, že si tuto dálnici nechali postavit uprostřed staré vojenské základny v Kalifornii (byť většina natáčení proběhla v Austrálii). Respektive její tříkilometrový úsek se vším dopravním značením, odbočkami a nadjezdem.




Virtuální soutěž
Ten, kdo chce ve světě Matrixu zvítězit, potřebuje správné informace. Pokud v naší soutěži prokážete správné znalosti, vyhrajete při troše štěstí DVD s filmem Matrix, nebo filmové tričko. Správné odpovědi na soutěžní otázky posílejte do 10. 7. 2003 na adresu ABC, Žerotínova 38, 130 50 Praha 3. Obálku či korespondenční lístek označte heslem "Matrix".

1. Kdo je tvůrcem zvláštních efektů ve filmu Matrix Reloaded?
a) John Gaeta
b) Yuen Wo Ping
c) Kym Barret
d) Joel Silver

2. Jak se jmenuje poslední město lidí ve filmu Matrix Reloaded?
a) Valhalla
b) Nirvana
c) Elysian Fields
d) Zion

3. Ve které zemi se film Matrix Reloaded hlavně natáčel?
a) na Fiji
b) v Japonsku
c) na Havaji
d) v Austrálii


Foto v článku: Warner Bros ČR a Petr Jedinák