Slýcháte od rodičů, že blátivé zimy posledních let se vůbec nedají srovnávat se sněhovými nadílkami, které pamatují z dětství? Souvisí to s globálním oteplováním? Odpověď zná RNDr. Jan Pretel, CSc., vedoucí Oddělení změny klimatu Českého hydrometeorologického ústavu.
Slýcháte od rodičů, že blátivé zimy posledních let se vůbec nedají srovnávat se sněhovými nadílkami, které pamatují z dětství? Souvisí to s globálním oteplováním? Odpověď zná RNDr. Jan Pretel, CSc., vedoucí Oddělení změny klimatu Českého hydrometeorologického ústavu.* Změnilo se během posledních desetiletí světové klima?
Bývalo dříve skutečně více sněhu, nebo nás paměť klame?
Jelikož se průměrná teplota zvyšuje, je přirozené, že sněhu ubývá. Spodní hranice výskytu sněhové pokrývky se v našich zeměpisných šířkách posunula asi o 100 metrů výše. Kvůli častějším výkyvům počasí navíc ve středních nadmořských výškách množství sněhu kolísá výrazněji než dříve.
Čím jsou způsobeny přirozené klimatické změny?
Hlavní příčinou jsou změny dlouhodobých cyklů intenzity slunečního záření. Kvůli nim v uplynulých 400 000 letech průměrná teplota Země kolísala v rozpětí 5 až 6 °C. Z dalších vlivů je třeba zmínit zejména dlouhodobé změny v oceánech a změny v sopečné činnosti.
Podílí se na klimatických změnách člověk?
Nárůst populace a průmyslový rozvoj v posledních padesáti letech způsobily, že se klima planety mění výrazněji než dříve. Stále roste spotřeba energie, k jejíž výrobě se zatím převážně využívá fosilních paliv. Proto se v atmosféře silně zvyšují koncentrace oxidu uhličitého, jenž je (kromě vodní páry) hlavním skleníkovým plynem. Svou roli hraje i kácení tropických pralesů, které pohlcují značné množství oxidu uhličitého.
Snaží se lidstvo svůj podíl na globálním oteplování omezovat?
Přestože zatím nelze přesně odlišit vliv člověka od vlivů přirozených, platí princip předběžné opatrnosti. Proto byla v roce 1992 přijata Rámcová úmluva OSN ke změně klimatu a v roce 1997 tzv. Kjótský protokol. Podle něho by vyspělé průmyslové země měly do roku 2010 snížit emise skleníkových plynů v průměru o 5 %. Nejvíce jich vypouštějí USA a Rusko. Bohužel, USA Kjótský protokol odmítly a Rusko stále váhá, takže zatím nevstoupil v platnost. Přitom již během tohoto desetiletí budou rozvojové státy vypouštět do ovzduší více skleníkových plynů než státy vyspělé. Do procesu snižování proto bude třeba "vtáhnout" i některé z nich, např. Čínu a Indii. S ohledem na dosavadní postoj USA a Ruska to určitě nebude jednoduché!
Lze odhadnout, jaké klima nás čeká v následujících letech a desetiletích?
Pokud by se naplnily dlouhodobé předpovědi, mohla by se do konce tohoto století teplota planety zvýšit v rozpětí 1,4 až 5,8 °C a průměrná hladina světových oceánů by mohla stoupnout o 10 až 90 cm. Nejhorší dopady lze očekávat v přímořských oblastech, v malých ostrovních státech (zejména v Pacifiku), ale hlavně v nejchudších státech světa. V Evropě lze počítat s minimálními srážkami ve Středomoří a naopak s vydatnějšími dešti v severnějších oblastech. Rovněž lze očekávat častější záplavy, ale i období déletrvajícího sucha, zvýšený výskyt bouřek, vichřic i malých lokálních tornád.
