Může génius vyvádět hlouposti? Jaká překvapení před námi skrývá džungle nervových buněk v mozku? Je genialita jen druhem duševní nemoci? A proč se většině lidí při zaslechnutí slova génius vybaví rozcuchaný Einstein?
Psychologové se dodnes neshodli, v čem že vlastně genialita spočívá. Tušíme, že nějak souvisí s inteligencí, ale na jednoduchou postupku hloupý - chytrý - geniální musíme zapomenout. Vždyť nemáme jasno ani v tom, co to inteligence je. Měříme ji sice pomocí IQ testů, popisujeme ji jakýmsi číslem, ale to se jen tváříme, že je všechno tak jednoduché. Není. Viz také článek Jaroslava Petra Těžko měřitelný rozum z ABC 12/2003 - k dohledání na www.iabc.cz. V bludišti nervových buněk, elektrických signálů a chemických poselství lidského mozku se genialita, hloupost i bláznovství potkávají.
ZÁHADNÝ AUTISMUS
Který den v týdnu vyjde na 28. října roku 4583? Jaká telefonní čísla mají všichni Nováci z Prahy? A co se v Ottově slovníku naučném píše u hesla génius?
Kupodivu existují lidé, kteří na otázky podobného typu znají odpověď. Okamžitě, bez pomoci kalkulačky, knih nebo internetu. Znají nazpaměť celé encyklopedie, bleskově násobí a umocňují mnohaciferná čísla, bez jediné chyby zahrají na klavír složitou hudební skladbu, kterou slyšeli jedinkrát v životě...
Zázračná paměť, počtářské umění, hudební nebo výtvarný talent se někdy objevují u lidí s vývojovým postižením mozku, nejčastěji s takzvaným autismem. Těžcí autisté nejsou schopni navazovat kontakty s ostatními lidmi a vcítit se do jejich myšlení. Nevnímají svět jako celek. Vidí detaily, aniž chápou vztahy mezi nimi. Nerozumějí symbolům. Zpravidla (ale ne vždy) mají snížený intelekt a přibližně v jednom z deseti případů zároveň výše zmíněné schopnosti.
VÝPOČET PROSTĚ VIDÍM
Matematicky a jazykově nadaný Daniel Tammet (26 let) patří k nemnoha "geniálním" autistům, jejichž výjimečné schopnosti nejsou na úkor obecné inteligence. Proto je schopen popsat, co se mu v mozku odehrává. Čísla se mu vybavují jako tvary, zvuky a barvy. "Když násobím dvě čísla, vidím dva tvary. Obraz se začíná měnit, objevuje se třetí tvar. To je výsledek," popsal svou "výpočetní metodu" britskému listu Guardian. Zná zpaměti číslo na 22 514 desetinných míst. Mluví anglicky, francouzsky, německy, španělsky, litevsky, islandsky a esperantem. Navíc vymyslel vlastní jazyk mänti.
OBJEVITELÉ NOVÝCH SVĚTŮ
Nadaní autisté si až na výjimky počínají naprosto mechanicky. Počítají s čísly, která nedovedou prakticky použít, recitují obludně dlouhé texty, jejichž smysl jim uniká. Skuteční géniové dovedou něco jiného. Einstein by jistě nebyl schopen zapamatovat si ani zlomek z toho, co zvládne nadaný autista. Zato přišel s něčím opravdu novým, odhalil souvislosti a logickou cestu tam, kde všichni ostatní viděli jen mlhu. Svými objevy změnil svět. Právě schopnost podívat se na problém z neobvyklého úhlu a vyvodit ze známých skutečností zcela nové zákonitosti dělá génia géniem.
Géniové obvykle alespoň zpočátku narážejí na nepochopení. Einsteinův profesor řečtiny Joseph Degenhart budoucímu nositeli Nobelovy ceny prorokoval: "Z vás nikdy nic nebude!" Einsteinova sestra Degenhartův výrok později komentovala: "Měl pravdu. Z Alberta se nikdy nestal profesor řečtiny."
GÉNIUS V KAŽDÉM Z NÁS?
Zázračné schopnosti se možná skrývají v každém lidském mozku. Naznačují to případy lidí, u nichž se objevily až během života - třeba po úrazu hlavy nebo vlivem nemoci. Je jisté, že mozek dokáže mnohem více, než je z něj většina z nás schopna vyždímat. Australský vědec Allan Snyder se jej pokouší "probudit" magnetickou stimulací; výsledky nejsou jednoznačné. Ale máme o to vůbec stát? Upřímně: uměli byste raději zpaměti vypočítat, kolik je 62 575 krát 92 371, nebo dáte přednost tomu, že si dokážete například objednat jídlo v restauraci? Mozek, který umí to první, druhý úkol zpravidla nezvládá.
BYL EINSTEIN "NORMÁLNÍ"?
Simon Baron-Cohen, odborník na autismus, uveřejnil v roce 2003 práci naznačující, že Newton i Einstein vykazovali příznaky lehkého autismu. Newton byl málomluvný, nedůvěřivý, často nerudný, pro práci mnohdy zapomínal jíst. Když mu na přednášku nepřišli posluchači, přednášel prázdné místnosti. Einstein v dětství opakoval pořád dokolečka stejné věty, celý život byl zmatkářský a roztržitý. Na druhou stranu měl velký smysl pro humor, který je u autistů prakticky neznámý.
TĚŽCE ZKOUŠENÉ MOZKY
Newtonův a Einsteinův autismus dnes nelze prokázat. Je však pravda, že duševní choroby a postižení jsou mezi nadanými lidmi běžné a zřejmě souvisejí s jejich talentem. V rodinách fyziků a matematiků se autismus vyskytuje nadprůměrně často. Možná jím trpěli i Thomas A. Edison a Nikola Tesla. Geniální matematik John Nash, jehož příběh vypráví film Čistá duše (2001), trpí schizofrenií. Těžké deprese poznamenaly život řady umělců. Potýkali se s nimi např. spisovatel Ernest Hemingway, malíř Vincent van Gogh, skladatel Gustav Mahler, frontman skupiny Nirvana Kurt Cobain, u nás herec Miloš Kopecký, spisovatel Ota Pavel, režisér Petr Lébl... Za své nadání zaplatili vysokou cenu oni i lidé jim blízcí.
PROČ PRÁVĚ EINSTEIN?
Čím si Albert Einstein zasloužil, že se právě on stal zosobněním geniality? Jeho tvář zdobí trička, hrnky i klíčenky, "pracuje" v reklamě, jeho jménem lidé přezdívají jak svým inteligentním známým, tak (ironicky) vyhlášeným tupcům. Jako jedna z podob přemoudřelého "pana Sponky" otravuje život těm uživatelům Microsoft Office, kteří si ho neumějí vypnout. Důvody Einsteinovy obliby jsou přinejmenším dva: 1. Zpomalený čas, zakřivený prostor, černé díry, rozpínající se vesmír a další důsledky jeho teorie fascinují i laiky. Rovnice E = mc2, vyjadřující vztah mezi energií a hmotou, je sympaticky jednoduchá, takže ji zná snad každý, byť málokdo chápe její důsledky.
2. Byl skutečně v lecčems výstřední, "profesorsky" roztržitý a zapomětlivý. Nedbal na svůj vzhled, nelámal si hlavu s účesem. A jeho rodinný život byl - no, řekněme zvláštní.
PAMĚŤ, NÁPAD, ZKUŠENOST
Geniální dětství Malé děti vykazují schopnosti, o něž časem přijdou. Snadno se naučí rodnou řeč, a vyrůstají-li v dvojjazyčném prostředí, zvládnou dokonale oba jazyky. Dospělé porazí v pexesu a jakékoli hře vyžadující dobrou paměť. A podle některých odborníků mají všechny děti absolutní sluch, o nějž až na vzácné výjimky později přijdou.
Revoluční mládí S opravdu převratnými objevy přicházejí většinou mladí vědci. Mají nápady a odvahu, neváhají otevřít dveře, do nichž se starší kolegové bojí nakouknout, nebo je vůbec nevidí. Einsteinovi bylo 26, když zformuloval speciální teorii relativity.
Jamesi Watsonovi bylo 25, když spolu s Francisem Crickem odhalil strukturu DNA. Isaac Newton učinil své největší objevy ve čtyřiadvaceti...
Moudré stáří S věkem vědci (a nejen oni) zpravidla schopnost originálního myšlení ztrácejí. Mění se v manažery a učitele - vychovávají novou generaci, předávají zkušenosti, koordinují práci svého týmu, ale sami už nic světoborného nevymyslí.
