Obrazů, jako je Záliv smrti, nebylo namalováno příliš mnoho. Když se na něj totiž podíváme, máme pocit, jako bychom sledovali spíše dobrodružný film než „nějakou malbu“.
Obraz Záliv smrti působí velmi autenticky, diváka z té hrůzy, jež se odehrává před jeho zraky, až mrazí. Člun uvízlý v ledovém sevření, umírající vyčerpaní muži a blížící se medvěd, který se chystá vrhnout na bezbranné oběti. Bílá plocha a zlověstně olověná obloha, vlevo uprostřed obrazu v dálce září slunce – příslib marné naděje.
Tragédie uprostřed ledu
Na ploše dvaceti čtverečních metrů vidíme poslední okamžiky polární výpravy vedené sirem Johnem Franklinem, která se na svou cestu vydala v roce 1845 na dvou lodích - Erebus a Terror. Na nejistou pouť za objevením severozápadního průjezdu (z Atlantského oceánu do Tichého podél břehů Severní Ameriky) se vydalo 127 průzkumníků, vědců, polárníků, vojáků i obyčejných námořníků. Jejich osud nebyl šťastný - obě lodi beze stopy zmizely. Postupně se je snažilo najít několik desítek expedic, které kromě touhy zachránit statečné polárníky motivovala i na tu dobu obrovská částka dvaceti tisíc liber, vypsaná britskou vládou. Vše bylo marné.
Do posledního dechu
Až v roce 1880 bylo americkou polární výpravou vedenou Frederickem Schwatkou objeveno poblíž ostrova Krále Viléma místo s ostatky posledních členů Franklinova mužstva. Mnoho prý nechybělo a zachránili se. Dostali se až k otevřenému moři, jenže je po nelidském strádání v mrazu (měli jen chatrné oblečení, navíc došly zásoby jídla - v dobovém tisku proběhly domněnky o kanibalismu) opustily poslední zbytky sil. Těžko si lze představit, čím polárníci, než naposledy vydechli, museli projít, ale obraz je tak přesvědčivý, že tyto pocity může alespoň do jisté míry zprostředkovat.
Z ALP DO SEVERNÍCH MOŘÍ
Julius Payer (1841-1915), autor Zálivu smrti, je stejně zajímavý jako sám obraz. Pocházel ze severočeského Šanova u Teplic, z rodiny kapitána rakousko-uherské armády. Payer se stal také důstojníkem: sloužil u tyrolského regimentu císařských myslivců, kteří bojovali především v horách.
Z VOJÁKA MALÍŘEM
Malovat se učil se v pozdním věku, rychle však dosáhl výborných výsledků. Maloval výjevy z polárních končin, k nimž měl vzhledem ke svým zkušenostem blízko jako žádný jiný malíř. Svým nejslavnějším obrazem, Zálivem smrti, vzdal Payer poctu expedici, která měla méně štěstí než ta, s níž vyrazil na sever on. Chtěl být co nejvýmluvnější a zároveň co nejpřesnější: některé hrdiny z Franklinovy výpravy maloval podle daguerrotypií, setkal se s jejich pozůstalými, předměty na obraze skicoval podle skutečných, které byly přivezeny z osudového místa do Anglie. Pečlivost mu přinesla úspěch. Diváci na jeho dílo dodnes pohlížejí se zatajeným dechem.
Šance po sto letech
Obraz Záliv smrti byl namalován v roce 1897 olejovými barvami a jeho rozměry jsou 390 x 540 centimetrů. Můžete si jej prohlédnout do 19. února v Malé dvoraně Veletržního paláce v Praze, denně mimo pondělí, od 10 do 18 hodin, vstup zdarma). Je to vzácná příležitost, protože od posledního představení obrazu na veřejnosti v Rudolfinu už uplynulo skoro sto let (1908)!
***
Jak se voják stal malířem
Obrazů, jako je Záliv smrti, nebylo namalováno příliš mnoho. Když se na něj totiž podíváme, máme pocit, jako bychom sledovali spíše dobrodružný film než „nějakou malbu“.
