Proslavila je knížka, a ještě víc film se Sigourney Weaverovou v hlavní roli, Gorily v mlze. Skutečný příběh zooložky, která obětovala svůj život - a to doslova - za záchranu těchto největších lidoopů světa.
Když je Evropané spatřili poprvé, měli z nich hrůzu - tak obrovské opice musejí být smrtelně nebezpečné. Film King Kong je toho dokladem - hrozivý hlavní hrdina filmu není nic jiného než obrovská gorila. Je pravda, že gorily mají neuvěřitelnou sílu a gorilí samec - vůdce tlupy - se při ohrožení své rodiny stává strašlivým bojovníkem. Přesto najdete v přírodě jen málo tak mírumilovných a přátelských zvířat, jako jsou právě obrovské gorily.
Tři poddruhy
Domovem goril je rovníková Afrika. Jejich populace se zde rozpadá do několika oblastí, v nichž se postupem doby a vlivem odlišného prostředí vyvinuly tři poddruhy tohoto největšího lidoopa. Nejpočetnějším a současně i nejmenším poddruhem je gorila nížinná (G. g. gorilla), jichž v přírodě žije asi 45 tisíc. Jsou to proto i nejčastěji chované gorily v zoologických zahradách - k tomuto poddruhu patří i Richard a jeho rodina v pražské zoo.
Největším poddruhem je gorila východní (G. g. graueri) obývající v počtu asi čtyř až pěti tisíc východní Kongo. Nejohroženější pak je gorila horská (G. g. beringei) s dlouhou hustou srstí. Jejím domovem je sopečné pohoří Virunga, ležící na hranicích tří států - Konga, Rwandy a Ugandy. Dnes zde přežívá posledních přibližně pět set jedinců.
Co je ohrožuje
Velcí lidoopi nemají v přírodě prakticky žádného nepřítele, jediné skutečné nebezpečí pro ně představuje člověk. Zabránit nelegálnímu lovu lze v obtížně dostupném nepřehledném terénu jen těžko, v případě goril horských ještě navíc ochranu ztěžují rozbroje a válečné konflikty mezi třemi znesvářenými státy. Ve válkách ve druhé polovině minulého století zdecimovali pytláci populaci horských goril tak, že jich začátkem osmdesátých let zbývalo jen asi 250. Velký podíl na tomto úbytku měli (a dodnes mají) obchodníci se zvířaty - honba za gorilími mláďaty vedla často k vyhubení celých rodin. Gorily jsou totiž nesmírně soudržná zvířata a svá mláďata zuřivě brání. Hlavním ochráncem rodiny je vůdčí stříbrohřbetý samec, který obvykle spolu s matkou mláděte a několika dalšími členy tlupy v boji zahyne. Každé gorilí mládě dovezené do některé zoo z volné přírody proto vždy znamená smrt několika dospělých goril a někdy i rozpad klanu zbaveného vůdce.
Nezanedbatelné není ani postupující kácení a vypalování pralesů a rozšiřování polí a pastvin na jejich místo, což znamená neustálé zmenšování původního domova goril.
Zooložka mezi pytláky
V roce 1966 přijíždí zooložka Diana Fosseyová do tehdejšího Zairu (dnes Konga) studovat život horských goril, ozbrojené povstání ale výzkum v této zemi za necelý rok ukončilo. Diana Fosseyová se ale nevzdala, přestěhovala se do Rwandy a založila zde výzkumné středisko Karisoke. V něm působila až do své smrti v roce 1985, kdy byla ve své chatě zavražděna dodnes neznámým pachatelem. Její výzkumy přinesly úplně nové pohledy na horské gorily - ukázalo se, že se nejedná o strašlivé a nebezpečné opy typu King Kong, ale že to jsou naopak něžná mírumilovná zvířata, žijící příkladným rodinným životem. Výzkum se však stále víc stával spíš bojem s pytláky, kteří horské gorily soustavně decimovali. Až teprve smrt gorilího samce Digita doslova pohnula světem. Vznikl fond na záchranu horských goril nesoucí jeho jméno, v roce 1992 byl na počest své zavražděné zakladatelky přejmenován na Fond Diany Fosseyové.
Turisté zachraňují
Výzkumné středisko v Karisoke po smrti Diany Fosseyové nezaniklo, právě naopak. Celé pohoří je dnes národním parkem, středisko se zmodernizovalo a střídají se v něm badatelé z celého světa. Pozorování horských goril ve volné přírodě se navíc stalo turistickou atrakcí. Počet návštěvníků je přísně omezován, aby nedocházelo k narušování přirozeného života goril, ze stejného důvodu je zakázán jakýkoliv přímý kontakt se zvířaty. Přesto je tato "gorilí turistika" velice významným finančním přínosem pro chudou zemi. Kromě finančního efektu přinesla i posun v myšlení místních obyvatel - gorily přitahují turisty a staly se tak přírodním bohatstvím země.
Náš tip
Svůj život mezi gorilami popsala Diana Fosseyová v poutavě napsané knize Gorily v mlze, která poprvé vyšla v roce 1983 (český překlad v roce 1988). Po její smrti se příběh dočkal i filmového zpracování, Dianu Fosseyovou ztvárnila ve stejnojmenném filmu Sigourney Weaverová.
Vizitka
Gorila horská
Odborné jméno: Gorilla gorilla beringei
Délka (výška): až 180 cm
Váha: až 270 kg
Rozšíření: pohoří Virunga na hranicích Konga, Rwandy a Ugandy
Prostředí: horský deštný prales
Potrava: výlučně rostlinná - především listy a výhonky
Způsob života: žije v rodinných tlupách převážně na zemi, denní aktivita
Status: kriticky ohrožená
Zajímavost
Gorily jsou hned po šimpanzech naši nejbližší příbuzní - podobně jako oni mají 98 % genů shodných s geny lidskými, od vývojové větve vedoucí k člověku se však oddělily dříve než šimpanzi.
