Majitele hradu z listiny zaujalo především záhadné čtyřverší. Šlechtic se zaradoval, neboť se domníval, že se mu dostal do rukou klíč k bájnému templářskému pokladu. Bohatství templářského řádu vyplývalo z toho, že byl první, kdo začal ve středověku s bankovními službami. U templářů bylo možno si ukládat hotovost, mít ji v bezpečných truhlicích v jejich dobře chráněných pevnostech a vybírat si ji podle potřeby v kterémkoliv templářském sídle po předložení šeku s pečetí řádu. S přebytkem peněz samozřejmě volně disponovali, zakupovali statky a stávali se nenápadně skrytými vládci Evropy. Panovníci a církev vytušili toto nebezpečí, a tak byl zosnován proces, v němž byli templáři usvědčeni z kacířství, morálního úpadku a politických intrik. Čekalo je mučení, žalářování a popraviště. Je ovšem pravdou, že stykem s kulturně vyspělými východními mudrci se jejich křesťanství přeměnilo v jakousi filosofii, v níž důležité místo patřilo uctívání Matky boží, symbolice pána země Bafometa a mystickému hledání bezedného poháru - grálu. Je zajímavé, že právě pozdně románská kaple Matky boží, stojící na původním knížecím hradišti, nebyla pojata do nově budovaného gotického hradu Veveří a zůstala mimo jeho hradby. Proč? A jaký poklad měli vlastně templáři při svém nuceném odchodu z Veveří ukrýt? Zdá se, že nešlo o běžné peníze a šperky. Legenda hovoří o dvanácti stříbrných sochách přivezených z Polska, které prý patřily knížeti Břetislavovi, ale jichž se templáři úskokem zmocnili. Také postava páva není v celém příběhu nahodilá. Jedná se zřejmě o složitou symboliku. Možná jde o poklad duchovní, o cestu k poznání. Pan Prosper však chápal čtyřverší jako návod. Vyložil si ho tak, že v nejkratší den v roce, tj. za zimního slunovratu 21. prosince, v patnáct hodin, což znamená po východu slunce (staří Čechové totiž hodiny dne odčítali: ráno bylo hodin nejvíc a večer už ze dne nezbývalo nic), padne stín ocasu plechového páva do míst, kde je uschován poklad. Čili někam před kostel Matky boží, který je od hradu západním směrem. Majitel hradu nechal v příslušný den a hodinu na označeném místě kopat. Dělníci vskutku narazili na klenuté podzemní sklepení, kde prý nalezli několik kovových rakví s kostrami. Kdo to byl pohřben v tajné hrobce? Je spíš zajímal poklad - a ten tam k jejich zklamání žádný nebyl. Hádanka dodnes zůstává nerozluštěná.
CESTA ZA POKLADEM - 8. ÚKOL
ZÁHADNÝ PERGAMEN
Detektivní nebo archeologické pátrání je často pěkně zdlouhavá práce, vyžadující velkou dávku trpělivosti. Dnes ji budete také potřebovat. Napřed musíte sestavit roztrhaný pergamen, abyste si mohli přečíst ono záhadné čtyřverší, které tak zaujalo hradního pána na Veveří. Tajenkou, kterou hledáte, je ale pánovo jméno. Vyluštíte je tak, že na pergamenu najdete písmena označená číslicemi a napíšete je v pořadí podle těchto číslic. Písmena, u kterých jsou dvě číslice, použijte dvakrát, háčky a čárky ignorujte - pán byl cizinec. Do pole 8 herního plánu zapište pouze tu část jména, která následuje za slovem ze.
Jan Smolík
Rady zlatokopům
V ABC č. 4 jsme otiskli herní plán Cesty za pokladem, do kterého doplňujete řešení uveřejňovaných úkolů. Seriály o pokladech a tajenky budete nalézat až do čísla 16. Všichni, kdo vyluští úkoly i s tím závěrečným, dostanou část pokladu, tajemnou neznámou minci. V ABC č. 16 vyhlásíme také finále celé soutěže. Už teď vám můžeme prozradit, že finálovým úkolem bude namalovat obrázek. Jaký, to se dozvíte právě v č. 16. Na autory deseti nejkrásnějších obrázků navíc čeká deset her SCRABBLE!
JAK ZÍSKAT HERNÍ PLÁN A PŘEDCHOZÍ ÚKOLY
Pokud vám chybí herní plán s pravidly nebo některý z předchozích úkolů, zašleme vám jejich černobílé kopie za poštovní známky v hodnotě 20 Kč. Známky posílejte na adresu redakce.
