Ačkoli první skřivani a špačkové přilétli již v únoru, teprve březen přivítá první "dálkové" letce z Afriky, mezi nimi čápy či vlaštovky. Koncem dubna se pak shledáme s navrátilci nejpozdějšími - kukačkou, rorýsem či vlhou. A právě čáp bílý, vlaštovka obecná, kukačka obecná, rorýs obecný a vlha pestrá jsou cílovými druhy kampaně Spring Alive (Jaro ožívá), kterou každoročně organizuje sdružení BirdLife International v ČR zastoupené Českou společností ornitologickou. Tato kampaň u nás probíhá od roku 2010 a je určena převážně dětem, jejich rodinám a školním kolektivům.
Jak se zúčastnit
Zúčastnit se je jednoduché - stačí si zaznamenat svá první pozorování některého z pěti zmíněných druhů a vložit je na webovou stránku kampaně www.springalive.net.
Každá zúčastněná země má svoji národní jazykovou verzi, kde si můžete na příslušných mapách a v tabulkách zkontrolovat "postup jara" Evropou či zábavnou formou získat informace o sledovaných druzích a možnostech jejich ochrany. Mezi jazykovými verzemi lze libovolně přecházet a sdílet tak své jarní zážitky s podobnými nadšenci z celé Evropy.
Jak je poznáte?
Sledovaná pětice druhů patří k velmi odlišným ptačím skupinám, ale zatímco třeba čápa těžko zaměníte s nějakým jiným druhem, rozpoznání zbývajících čtyř druhů už může někomu v terénu činit problémy. Seznamte se s nimi proto v našem malém přehledu.
Čáp bílý
Čáp bílý je poměrně vysoký pták s protáhlým krkem, dlouhýma jasně červenýma nohama a dlouhým červeným zobákem. Čápi jsou téměř němí, ale ozývají se charakteristickým klapáním zobáku, které připomíná klapot dvou dřívek. Nejspíš je uvidíte na hnízdě, ale potkat se s ním můžete i na vlhkých či čerstvě pokosených loukách, kde pátrá po potravě. Čapí hnízda jsou úctyhodné stavby budované na vysokých místech s dobrým rozhledem. V Evropě se s čápy můžete potkat od března do pozdního srpna až začátku září.
Potrava
Především hlodavci, žáby, larvy hmyzu, plazi, výjimečně ryby a mláďata ptáků.
Ohrožení
Ze zimovišť se čápů každoročně vrací méně - příčinou je zřejmě úbytek mokřadních biotopů a svou roli může hrát i častý úhyn migrujících čápů na sloupech vysokého napětí a další nástrahy připravené člověkem. Také nepříznivé počasí během inkubace a péče na hnízdě může způsobit, že se dospělosti dožije jen malé procento mláďat.
Podobné druhy
Stejně velký čáp černý, který je však skutečně černý, mimoto obývá zcela jiné prostředí - je to spíš lesní druh, v blízkosti lidských sídel se s ním nesetkáte.
Vlaštovka obecná
Vlaštovky jsou drobní ptáci s černým hřbetem, červeným hrdlem, bílým bříškem a dlouhým vidličnatým ocasem. V Evropě se s nimi setkáte pouze na jaře a v létě. Vlaštovky si staví hnízda většinou uvnitř budov - v chlévech a stodolách a v průchodech, méně často na zdech obytných budov, ale vždy pod střechou. Jejich hnízda mají miskovitý tvar a na rozdíl od podobných hnízd jiřiček jsou shora otevřená.
Potrava
Vlaštovky se živí hmyzem, který obratně chytají v letu. Občas sbírají hmyz z vodní hladiny nebo ze zdí a rostlin.
Ohrožení
Vlaštovky patří k běžným druhům, jejich populace je v Evropě poměrně stálá. Přesto jsou v České republice zařazeny mezi ohrožené druhy a jejich počty klesají. Nedostatek létajícího hmyzu, chemické postřiky a mizející hnízdní příležitosti, to vše by v budoucnu mohlo způsobit úplné vymizení tohoto druhu na našem kontinentu. Pro ochranu vlaštovek je důležité hlavně zachování tradičních zemědělských usedlostí.
Podobné druhy
Jiřička obecná nemá na rozdíl od vlaštovky červené hrdlo, výkroj ocasu je mělký a má svítivě bílý kostřec. Rorýs obecný je celý tmavý, nemá svítivě bílé břicho, nápadná jsou dlouhá srpovitá křídla.
Kukačka obecná
Kukačka je veliká jako holub, má popelavě šedá záda a tmavě pruhované světlé břicho. I když je těžko k zahlédnutí, typický hlas samečka, nezaměnitelné "ku-ku, ku-ku", kterým si obhajuje teritorium a láká k sobě samičku, už jste určitě někdy slyšeli. Kukačka patří k poměrně běžným druhům, vyskytuje se v různých typech prostředí od lesů přes otevřenou krajinu až po horská úbočí. Velmi zajímavé je její hnízdní chování: kukačky si nikdy nestaví vlastní hnízdo, ale snášejí svá vajíčka do hnízd jiných ptačích druhů, např. rákosníků, rehků nebo červenek.
Potrava
Kukačky se živí především hmyzem, hlavně chlupatými housenkami a brouky. Nespecializují se na určité druhy, ale chytají hmyz, který je nejpočetnější a tím pádem ho lze nejsnadněji chytit.
Podobné druhy
Kukačka připomíná příčně pruhovanou hrudí některé menší jestřábovité dravce, především drobného krahujce, je však mnohem štíhlejší a nemá dravčí zobák.
Rorýs obecný
Rorýsi jsou šedohnědí, ale proti obloze se jeví jako černí. Mají velmi dlouhá srpovitě zahnutá štíhlá křídla a krátký, vidličnatý ocas. Rorýse nespatříte nikdy sedět, jeho drobné nožky jsou přizpůsobené pouze k zachycení na kolmé stěně, kam se může zavěsit. Většinu času tráví tito ptáci ve vzduchu a jsou tomuto způsobu života dokonale přizpůsobeni. Za letu se i páří a dokonce i spí. Nejčastěji se s rorýsy setkáte ve městech, kde nalezli vhodná hnízdiště podobná těm přirozeným - skalním stěnám. Hnízdí skrytě, ve škvírách pod střechami starých domů i ve větracích otvorech paneláků. Rorýsi se u nás dlouho nezdrží. Přilétají až koncem dubna a začátkem května a v srpnu už opět mizí i s letošními mláďaty zimovat do jižní Afriky.
Potrava
Rorýsi se živí létajícím hmyzem, tzv. vzdušným planktonem, to znamená různými drobnými živočichy, kteří se vznášejí ve vzduchu ať už aktivně pomocí křídel nebo pasivně unášeni vzdušnými proudy (např. drobní pavoučci).
Ohrožení
Populace rorýsů v Evropě je poměrně stabilní. V ČR je rorýs zařazen mezi ohrožené druhy a jeho hnízdiště je potřeba chránit. V poslední době totiž mnoho hnízdišť mizí při opravách starých domů a při zateplování panelových domů, kdy jsou zakrývány větrací otvory. Víte-li o nějakém hnízdišti, kterému hrozí zánik při rekonstrukci, neprodleně kontaktujte Českou společnost ornitologickou či Českou inspekci životního prostředí! Vše o rorýsech a jejich ochraně naleznete na www.rorysi.cz
Podobné druhy
Vlaštovky a jiřičky se na první pohled od rorýse liší svítivě bílým břichem a kratšími širšími křídly.
Vlha pestrá
Vlha pestrá je asi nejbarevnější evropský pták. Spodní stranu těla má modrozelenou, na zádech převládá červenohnědá až oranžová, křídla a dlouhý ocas jsou převážně modrozelené. Hrdlo je nápadně žluté, černě lemované a přes výrazně červené oko se táhne černý proužek. Má štíhlý lehce zahnutý zobák. Je velká asi jako špaček, ale je štíhlejší a její let je podobný vlaštovčímu. Za letu ji poznáte i podle siluety - ze středu vějířovitého ocasu nápadně vyčnívá prodloužené úzké pero. Při pozorování vlh oceníte jejich zvyk sedat na vyvýšených místech s dobrým rozhledem - na elektrickém vedení, suchých vrcholcích stromů, sloupcích ve vinohradech. Vlhy žijí v otevřené krajině s jednotlivými stromy nebo skupinami stromů. U nás je najdete v sušších a teplejších oblastech s vhodnými hlinitými a písčitými stěnami, jako jsou cihelny, pískovny, odkryté svahy či strmé břehy řek, v nichž si vyhrabávají přes metr hluboké hnízdní nory. Jsou společenské, žijí ve větších koloniích.
Potrava
Vlhy se živí hmyzem, který chytají převážně za letu. Nejraději loví vosy, sršně, včely a čmeláky, občas i vážky a motýly.
Ohrožení
Nebezpečí pro vlhy představuje hlavně člověk - mnoho hnízdišť je zničeno při zemních pracích, zvlášť pokud hnízdí v cihelnách a pískovnách či na jiných místech s aktivní těžbou stavebního materiálu, případně tam, kde těžbu vystřídaly skládky. V některých oblastech je pronásledují včelaři, kteří jim nemohou odpustit jejich oblíbenou pochoutku - včely. Vlha jako hmyzožravý pták také trpí nadměrným používáním insekticidů.
Česká společnost ornitologická
Česká společnost ornitologická (založena 1926) je občanské sdružení profesionálních i amatérských ornitologů a milovníků přírody, spolupracující v rámci mezinárodního sdružení BirdLife International s podobně zaměřenými organizacemi z celého světa. ČSO vede vlastní projekty výzkumu a ochrany ptáků, vydává odborný časopis Sylvia a barevný magazín Ptačí svět. Pro veřejnost pořádá přednášky a exkurze včetně Vítání ptačího zpěvu (začátkem května) a Evropského festivalu ptactva (první víkend v říjnu). Do svých řad vítá další zájemce.
BirdLife International
BirdLife International je celosvětové sdružení více než sto národních organizací na ochranu ptáků a přírody. Cílem BirdLife International je zabránit vyhubení jakéhokoliv ptačího druhu na Zemi, snížit počet ohrožených druhů ptáků a chránit území a stanoviště, která mají zásadní význam pro ptáky, a tím přispět k udržení celosvětové biologické rozmanitosti a udržitelnému využívání přírodních zdrojů. Velice výstižně BirdLife International charakterizuje jeho motto: "Pracujme společně pro ptáky a pro lidi" (Working together for birds and people). Více na www.birdlife.org.
