Gorily se v pražské zoo chovají od roku 1963 – tehdy přišel do zoo malý gorilí chlapeček Titan a krátce po něm přibyla holčička Nigra. Ale i když byli Titan a Nigra významnými osobnostmi, o největší slávu pražské gorilí tlupy se zasloužil až Richard, který do Prahy přicestoval v roce 2003.
Jak slaví gorily
Narozeniny, které Richard slavil, nebyly jen tak ledajaké – v listopadu mu bylo právě dvacet let (narodil se 9. 11. 1991 v německém Frankfurtu). Ke kulatinám patří nějaký opravdu hodnotný dárek, nejlépe překvapení. To mu připravila (a vlastně i ošetřovatelům) Bikira, které se předcházející den narodilo její první mládě. Zbytek oslav pak probíhal jako všechny narozeninové oslavy. Ošetřovatelé vyzdobili pavilon spoustou dobrot a nechyběl ani narozeninový dort z těch nejlepších gorilích pochoutek. Ale zatímco Bikira Richarda obdarovala, další samice z tlupy, Shinda, nejenže Richardovi k narozeninám ani nepopřála, ale jeho narozeninový dort mu dokonce ukradla a snědla!
Gorily, které prošly pražskou ZOO:
Moja se stěhuje
Když se Richard přistěhoval do Prahy, čekaly tu na něj jen dvě partnerky, Shinda a Kijivu. Ale zatímco Shinda miminko mít nemůže, Kijivu s Richardem brzy otěhotněla a za rok mu porodila prvního potomka, a zároveň i úplně první gorilí mládě u nás - gorilí holčičku Moju. Od té doby uplynulo sedm let a z Moji je mladá slečna na vdávání. Bylo jí proto třeba najít vhodného ženicha. Toho jí vybral koordinátor chovu goril ve Frankfurtu, a protože se zalíbil i ošetřovatelům a zoologům z pražské zoo, krátce po Richardových narozeninách odletěla Moja za svým ženichem do Španělska. Tam na ni v národním parku Cabárceno čekal stříbrohřbetý samec Niko, jeden z posledních samců, který ještě pochází z volné přírody. A – jak se ukázalo, volba to byla zdařilá, protože Moja padla Nikovi hned po příjezdu do oka – podle španělských ošetřovatelů se do ní zamiloval na první pohled.
Loučení s miminkem
Ještě před Mojou však odjel do nového domova nejmladší Richardův potomek, sameček Tano. Jeho máma Bikira byla totiž odchována lidmi a v přirozené gorilí tlupě žila poměrně krátce, takže se o něj neuměla postarat a nepřijala ho. Miminko po několika dnech strávených v inkubátoru proto odjelo do Stuttgartu, kde mají s odchovem gorilího mláděte mnohem víc zkušeností než u nás, a navíc i připravené krásné zázemí pro gorilí miminka. Později - po uplynutí karantény – se dostane do společnosti dalších gorilích mláďat a později se seznámí i se svou adoptivní mámou.
