Proč některá zvířata vyhynou a jiná jsou úspěšná, patří k největším záhadám evoluce. Někdy stačí malá výhoda, například zuby, které lepší drtí potravu, nebo schopnost pojídat něco pro konkurenty nejedlého. Jindy je to celé jen záležitost náhody a štěstí. Ty zapříčily, že zatímco například dinosauři vyhynuli, naši předkové – malí skrytě žijící savci – přežili.
Kdyby před 65 miliony let nedošlo k celoplanetární katastrofě, jak by asi pokračoval vývoj dinosaurů? Vznikly by z nich inteligentní bytosti s vlastní kulturou? Dost možná. Představa dinosauřích lidí je poměrně zábavná a této myšlence se – byť ne smrtelně vážně – věnovalo i několik vážených vědců.
Na to, jak by asi dinosauří lidé, pro které se používá název dinosauroidi, vypadali, je celá řada názorů. Jisté však je, že úplně jinak než lidé a jejich zvyklosti a technologie by byly dramaticky odlišné. Také jejich mozky by měly jiné uspořádání než naše.
Jak získat kvalitní mozek
V dnešní době se zdá, že vznik dokonalého mozku nesouvisí ani tak se složitostí podmínek, ve kterých zvíře žije, jako spíše s velikostí a strukturou skupiny, v níž se pohybuje.
Odborníci na život opic (primatologové) proto tvrdí, že z pouhé velikosti mozku je možné odvodit, v jak velké tlupě daná opice žije. Nejmenší mozek vzhledem k velikosti svého těla tak mají osaměle nebo v párech žijící primáti. Větší orgán myšlení mají makakové, jejichž tlupy mají několik desítek členů. Ještě o kus objemnější pak paviáni, například dželady žijící ve stádech čítajících až několik stovek jedinců. Pokud bychom chtěli tuto myšlenku dotáhnout až do konce, potom i lidský mozek je mnohem větší než u našich nejbližších příbuzných a také lidská společnost je nesrovnatelně složitější než šimpanzí tlupa.
Celé téma si přečtete v ABC 11/2012, které je v prodeji od 22. května.
