Želvy patří k nejstarším plazům na Zemi - jsou dokonce starší než ještěři a hadi. Ty suchozemské se objevily před 210 miliony lety, nejstarší známé mořské želvy žily před 161 až 158 miliony lety. Dnes obývá světová moře pouhých sedm druhů dvou čeledí: karetovitých (Cheloniidae) se šesti druhy a kožatkovitých (Dermochelyidae) s jediným druhem – kožatkou velkou.
Prokletí krunýře
Kareta pravá má snad nejsmutnější osud ze všech mořských želv. Začínal se psát už ve starověku. Staří Řekové i Římané tyto želvy lovili pro pestře zbarvený krunýř, z něhož se vyráběly šperky, ozdoby a hřebeny. Lov pro želvovinu pokračoval i v dalších staletích, a když lidé zjistili, že karety mají i chutné maso, přivedli druh na pokraj vyhubení. Dnes už se lovit nesmí, ale jejich ohrožení trvá: Stejně jako ostatní mořské želvy je decimuje znečištění moří a úbytek čistých nezastavěných pláží, kde kladou vejce. Nebezpečné jsou pro ně i rybářské lodě s vlečnými sítěmi, do nichž se zapletou a utonou.
Věštění z fosilií
V posledních letech zoologové mořské želvy intenzivně sledují, aby je mohli co nejúčinněji chránit. Současně však zkoumají i jejich dávné předky. Fosilie totiž mohou napovědět, jak se bude osud těchto plazů dál vyvíjet. Nejnovější poznatky bohužel nejsou moc optimistické. Týkají se evropských praželv ze skupiny Plesiochelyidae, které pocházejí z období jury. Žily v mělkých teplých mořích, která tenkrát zaplavovala většinu území dnešních zemí západní a jihozápadní Evropy.
Špatní plavci
Na rozdíl od současných druhů, které jsou schopné překonávat dlouhé vzdálenosti a přeplavat moře i oceány, nebyly mořské želvy ze skupiny Plesiochelyidae moc pohyblivé. Jejich anatomie napovídá, že to byli špatní a neohrabaní plavci vázaní na mělké pobřežní vody. A právě tato vazba vedla na konci jury před 145 miliony lety k jejich zániku. Úroveň hladiny se prudce zvýšila, mořské želvy přišly o své životní prostředí a (spolu s dalšími mořskými plazy) vyhynuly.
A moře stoupá
Tento objev přidělal vědcům nové vrásky na čele. Situace se totiž začíná opakovat - klimatické změny posledních desetiletí vedou k prudkému zvyšování mořské hladiny. To může vést k zaplavení pláží, kde se mořské želvy rozmnožují, a nakonec i k jejich vyhynutí. Druhy, které jsou již dnes kriticky ohrožené – tedy kareta pravá a kareta menší – pak nejspíš zmizí ze světa jako první.
