Konečně doma! Tedy, jak se to vezme. Po těch třech týdnech cestování Severní Amerikou jsem si začal připadat doma spíš v autě. Byla to cesta plná zážitků, lidí a míst, která jsem si před tím jen těžko dovedl představit. Ve svých textech vás vezmu do San Francisca a do Silicon Valley (sny se tu fakt stávají skutečností). Před tím se především přes fotografie podíváme na okolí města Calgary a hlavně do hor Rockies, ve kterých je jsou nádherné přírodní parky.
Začínáme v Calgary
Calgary s miliónem obyvatel mi naprosto změnilo pohled na velkoměsta. V životě jsem neviděl nic čistějšího, upravenějšího a organizovanějšího. Je to způsobeno hlavně faktem, že se město začalo stavět před přibližně 100 lety a již tehdy inženýři věděli, že se bude rozrůstat. Tomu přizpůsobovali rozložení budov a všech detailů dopravy.
Všechny ulice jsou tedy pravoúhlé a přesně číslované. Zajímavé je, že v centru města nemusíte po ulicích ani chodit. Co kdyby pršelo?! Přeci Kanaďany nenecháme zmoknout! :) Právě proto jsou veškeré mrakodrapy pospojovány uzavřenými průchody v podobě mostů nad silnicemi. Chcete-li tedy navštívit kamaráda kilometr od vás, nemusíte vystrčit ani patu z domu!
Musím však podotknout, že centrum není nijak extra velké. Přímo v jeho středu stojí obrovská moderní rozhledna Calgary Tower, ze které to máte tak kilometr na každou stranu, dokud pohledem neopustíte poslední bytové jednotky a neocitnete se na obrovské zelené ploše plné rodinných domků, která se táhne snad do nekonečna.
Heritage Park
Hned po již zmíněné rozhledně je jedním z turisticky nejpopulárnějších míst Calgary Heritage Park. Je to takový skanzen mapující nejstarší historii Kanady. Takže vlastně období před cca 150 lety, kdy sem přišli první osadníci. Ti obvykle dostali zdarma obrovský kus půdy, kterou museli obdělávat. Problém ale byl, že nikdo předem nevěděl, jaká ta půda je. Někdo tedy dostal skvělé podloží jak dělané pro pěstování všech možných i nemožných zemědělských plodin a někdo jiný skončil uprostřed kamení.
Royal Tyrrell Museum
Z Calgary to je coby kamenem dohodil (cca 2 hodiny jízdy - pro Kanaďany je to v podstatě za rohem) do největšího dinosauřího muzea v Kanadě čítajícího 130 000 vzorků. Obrovské kostry těchto prahistorických tvorů vás obklopují, ať se vydáte kamkoliv. A to doslova. Muzeum totiž leží přímo v oblasti, kde se dají dinosauři běžně najít. Stačí se držet alespoň 50 metrů od vyznačených stezek a je to. Mluvím z vlastních zkušeností.
Obrovské kanadské hory
Vydáte-li se z Calgary na západ, krajina plná Kanadských prérií se v mžiku změní v obrovské hory. V porovnání s nimi mi začaly Alpy připadat jako nějaká vrchovinka. Celé toto pohoří se pak skládá z jednoho národního parku za druhým. Jasper, Banff, Kootenay National Park. Prostě nádhera.
Mezi vysokými horami se nacházejí údolí těch řek plná farem a močálů. Na jedné, kterou jsme navštívili, třeba bydlí bývalý tajný agent (Pšš! To je jen mezi námi!), který nám popsal největší problém farmaření v této oblasti. Nedají se zde chovat téměř žádná zvířata. Většinu z nich jim totiž sežerou horské šelmy.
Příklad za všechny pak byl, když zde měli před pár dny problémy s horskou pumou. Ta jim tam kromě králíků likvidovala i lamy či osly. Proto na ni nastražili obrovskou mřížovou past. Když se pak ráno probudili a vydali se ji zkontrolovat, nic po ní nezbylo. Mříže byly roztrhané a kusy pasti se válely rozházené po okolí. Důvod byl jednoduchý. Místo pumy jim tam tu noc zavítal grizzly.
Chaty 10 hodin jízdy od domu
Čím větší je Kanada země, tím větší jsou tam vzdálenosti. Lidé mívají chatu běžně i 10 hodin jízdy od domu a na návštěvu za známými jezdí celý den. Místní horské silničky jsou pak jen pro silnější povahy. No a občas pro kamzíky, na které tu narážíte spolu s muflony poměrně běžně.
Ti pak samozřejmě nejsou jediná zvířata, kterých je tu všude plno. Na denním pořádku tu jsou srnky, občas medvědi a hlavně čipmanci s veverkami. Je jich tu všude plno a lidí se opravdu nebojí.
To by byly fotky z cesty. Místa, na která narážíte náhodně během průjezdu národními parky. Nyní si pojďme postupně projít ta nejzajímavější střediska, která jsme projeli:
Banff: Krásné turistické centrum leží v srdci stejnojmenného národního parku.
Podobně jako drtivou většinu podobných míst se zde vystavěla železnice. Chtěla lidi nalákat k žití i v těchto končinách. Právě proto zde vystavovala ty nejluxusnější horské hotely, jaké si umíte představit. Občas se podobají spíš palácům.
Odtud pak můžeme pokračovat mnohými soutěskami a vodopády k dalším turistickým centrům, za které opět může tato celým národem uznávaná společnost.
Prvním z nich je Lake Louise,nejfotografovanější jezero Kanady. A abych řekl pravdu, chápu, proč tomu tak je.
Kousek od něj pak narážíme na vodopád Takakkaw fall, který se řadí k nejvyšším v oblasti.
Po všech těch vodopádech a jezerech dostává člověk pomalu chuť na trochu té vysokohorské turistiky. Co kdybychom tedy vyrazili k nějakému ledovci? Cestou jsme jich viděli stovky, ale přímo jsme nebyli u žádného. Rozhodujeme se tedy pro Columbia icefield, který je navíc znám díky posvátným eskymáckým soškám z kamení (dříve sloužícím pro orientaci), které zde nyní staví již spíše turisti.
Na zpáteční cestě zbývá omrknout poslední jezero, které bych vám tu rád ukázal. Nevím proč, ale toto ve mně zachovalo asi tu nejsilnější vzpomínku ze všech. Konkrétně se jedná o Peyto Lake.
To by byl tedy souhrn míst, která mě v Kanadě opravdu dostala. :) Budu se těšit příště, u článků z Kalifornie. Teď tedy zbývá nasednout do auta a vyrazit směr hranice s USA. Toto je zrovna ta jednodušší část, máme opravdu na výběr. Tedy, pokud nám nevadí něco trochu staršího. Vraky se tu totiž běžně povalují po lesích.
Více o přírodě najdete tady
Jak jsme hledali kešku • Zdroj: ABC
