Lidé dokázali po celá staletí žít v souladu s okolní přírodou a využívat její dary, aniž by ji zničili. Přímorožci šavlorozí pro ně byli především zdrojem masa a cenných pevných kůží. Teprve s příchodem lovců, kteří nepotřebovali maso, ale toužili po impozantní trofeji, a s nástupem moderních dalekonosných zbraní, začali přímorožci mizet, až v přírodě vyhynuli zcela.
Antilopy jako krávy
Naštěstí se těmto antilopám dařilo v chovech zoologických zahrad. Není divu, přímorožci (stejně jako všechny ostatní antilopy) patří do příbuzenstva turovitých sudokopytníků. Tedy příbuzných i našeho obyčejného domácího skotu. Jejich chov se proto od chovu krav zase tak moc neliší. A tak se mohlo uskutečnit to, o čem píšeme v ABC 8/2017: první přímorožci šavlorozí se mohli vrátit na svobodu, do svého původního domova. Na slavnostní okamžik jejich vypouštění se můžete podívat v následujících dvou videoklipech.
Stejný osud
Prakticky stejný osud postihl i přímorožce arabského z pouští Přední Asie. A jejich introdukce, tedy návrat do přírody se stal jedním z největších úspěchů ochránců přírody a neintrodukčních programů. Půvabní přímorožci arabští tak již opět žijí v pouštních dunách a samci mezi sebou bojují o samice. Následující video vás zavede do pouštní rezervace v Dubaji, a pak se ještě můžete podívat na šermířský souboj dvou samců.
Souboje v Kalahari
A ještě vás zveme do jižní Afriky, do pouště Kalahari. Také samci zdejších přímorožců jihoafrických spolu svádějí zdánlivě velmi nebezpečné souboje. Svými dlouhými ostrými rohy by si mohli vzájemně způsobovat smrtelná zranění, jenže příroda nechce zabíjet bezdůvodně a zbytečně plýtvat životy. Přímorožci proto své rohy používají spíš k šermování a vzájemnému přetlačovaní, nebodají jimi. Jen výjimečně dojde ke zranění soupeře a občas se stane, že se některý z rohů zlomí. Ale to není smrtelné.
