Když budete rukama třít o sebe, vznikne teplo. Něco podobného se stane jakémukoliv objektu, který se připlete do cesty zemské atmosféře. Kvůli tření o atmosféru při vysoké rychlosti kolem 28 000 km/h vzniká spousta tepla. Objekt tak shoří v atmosféře. Pokud je to vesmírný balvan, pozorujeme vše jako meteor neboli padající hvězdu.
Padá družice, něco si přej
Z vesmíru přilétají také umělá tělesa – poslední stupně nosných raket, vysloužilé družice či kosmické lodě. Ty pilotované mají tepelný štít, aby průlet atmosférou vydržely. Menší smetí nebo družice shoří v atmosféře zcela. Větší nebo nehořlavé kusy mohou dopadnout na Zemi. Občas se stane, že do atmosféry vstoupí družice, nad kterou ztratil provozovatel kontrolu. Naštěstí je většina povrchu Země neobydlena, takže šance, že někomu spadne zbytek družice na hlavu, je malá. Co když ale potřebují kosmické agentury zlikvidovat nějakou vysloužilou loď nebo orbitální stanici záměrně?
Není hřbitov jako hřbitov:
Podvodní smetiště
V Tichém oceánu existuje oblast, které se přezdívá vesmírný hřbitov. Nachází se jihovýchodně od Nového Zélandu nebo přibližně v půlce cesty mezi Austrálii a Jižní Amerikou. Je to jedno z nejodlehlejších míst na světě, tisíce kilometrů od obydlených území. Zde končí kosmické lodě, které už nebyly potřeba a současně neshoří zcela v atmosféře. Buď jsou moc velké, nebo obsahují nehořlavé komponenty – třeba v oblasti motorů. Kosmická loď se při průletu atmosférou rozpadne. Do oceánu tak dopadne i několik kusů často stovky kilometrů od sebe. Námořní doprava je zde minimální. I tak ale musí kosmická agentura nahlásit úřadům v Chile a na Novém Zélandu několik dní předem, že do této oblasti něco spadne.
Na dně oceánu
V hloubce kolem 4 km odpočívají zejména zásobovací lodě. Ty přiletí k Mezinárodní kosmické stanici, kde zůstanou několik týdnů. Posádka vyloží náklad a loď naplní odpadky a nepotřebnými věcmi. Poté se loď odpojí a odletí od stanice. O několik hodin později zažehne motory, čímž sníží svou rychlost a je navedena do atmosféry, kde shoří. Trosky pak dopadnou do „vesmírného hřbitova“.
Kdo bude další?
Mezinárodní kosmická stanice o váze 450 tun je mnohem větší než jakýkoliv její předchůdce. Konec ISS by neměl nastat dříve než v roce 2024, ale do moře zřejmě navedena nebude. Podle současných plánů sundá vesmírný komplex z oběžné dráhy speciálně upravená loď Progress. Důvodem může být i nešťastná likvidace americké orbitální stanice Skylab v roce 1979. Špatné naplánování „sundání“ mělo za následek dopad zbytků komplexu na území Austrálie poblíž města Perth. Místní úřady pak poslaly USA pokutu za znečišťování veřejného prostranství a americký prezident se za vše musel omlouvat. Vesmírný hřbitov bude tedy prozatím přijímat jen menší „nájemníky“.
Více o věcech z vesmíru:
