Maglev – Šinkanzen SCMaglev
Vlaky zvané maglev se staví už od 70. let minulého století. Jejich zlatá éra ale nastává až nyní. Fungují na principu magnetické levitace. Na nápravách i uvnitř trati jsou zabudované silné supravodivé magnety, které se navzájem odpuzují. Stroj se vznáší několik centimetrů nad zemí a nepotřebuje kola.
Elektromagnetické pole zabudované v trati soupravu uvádí do pohybu a reguluje její rychlost. Vlak se tedy nepohybuje po kolejích, ale koleje pohybují s vlakem. Maglev je v současnosti nejrychlejší druh lokomotivy na železnici. Při testu v roce 2003 dosáhl japonský šinkanzen SCMaglev MLX01 rychlosti 581 km/h. Jeho nový bratříček ze série L0 zase loni v listopadu překonal rychlostní rekord při plném obsazení cestujícími. Vytáhl to až na 502 km/h.
Šlo o veřejnou ukázku doposud testovaného systému, ale jednou má propojit města Tokio a Nagoja, která jsou od sebe vzdálená cca 350 km (asi jako z Prahy do Ostravy). Japonské dráhy slibují, že s novým vlakem takovou dálku urazíte za pouhých 40 minut. Pokud nechcete čekat, tak v současnosti nejrychlejší jízdu maglevem můžete zažít v čínském vlaku CRH2. Jde o kopii šinkanzenu propojující několik velkých měst. Jede průměrnou rychlostí okolo 320 km/h.
2003 – 581 km/h
Proudová lokomotiva – M-497 Black Beetle
Proudové motory se používají v letectví. V období druhé světové války je proslavil stíhač Messerschmitt Me 262 a po ní se s nimi experimentovalo snad v každé oblasti strojírenství. I na trati. Nejznámější model Black Beetle, který je dodnes rekormandem mezi proudovými vlaky a asi jím už navždy zůstane, zkonstruoval v roce 1966 americký inženýr Don Wetzl.
Vzal běžnou lokomotivu Budd RDC a na její střechu umístil motor z bombardéru. Byl to levný a spolehlivý způsob, jak sestrojit rychlovlak. Mašina se neujala, protože v té době už se začalo experimentovat s vlaky maglev a trysky na střeše navíc prý děsily cestující.
1966 – 295 km/h
Motorová lokomotiva – TGV POS
Japonci se můžou chlubit svými šinkanzeny, Francouzi zase rychlovlaky TGV (Train à Grande Vitesse, doslova Vlak o vysoké rychlosti). První souprava vyjela v roce 1981, získala ohromné uznání a dnes patří k největším ikonám francouzského strojírenství.
V současné době je TGV už trojnásobným držitelem rekordu v rychlosti klasických motorových vlaků. Toho aktuálního dosáhla mašina ze série POS v roce 2007. Stroj o výkonu 12 900 koňských sil se při zkouškách maximálního zatížení dostal až na 574 km/h. Při běžné jízdě ale uhání v průměru kvaltem 280 km/h.
2007 – 574 km/h
Parní lokomotiva – LNER Mallard
Když ještě stroje poháněla pára, nikdo je neuměl vyrobit lépe než Britové. Mezi nejslavnější inženýry první poloviny minulého století patřil Sir Nigel Gresley. Sestrojil několik legendárních lokomotiv. Třeba ikonickou Flying Scotsman (Létající Skot). Nebo Green Arrow (Zelený šíp), která díky své odolnosti zachránila britské zásobování za druhé světové války.
Jeho stroje překonaly hned několikrát světový rekord v rychlosti. Poslední rekord mašiny Mallard dokonce zůstal dodnes nepřekonán. Jak naznačuje jeho aerodynamický tvar, Mallard byl pro rychlou jízdu zrozen. Rekordní rychlosti 202 km/h dosáhl krátce po dostavění v roce 1938. Mimochodem u nás dnes jezdí jediný vlak schopný přesáhnout 200 km/h, a to je Pendolino. A stejně nemůže jet naplno, maximální rychlost na českých tratích je 160 km/h.
1938 – 202 km/h