Často o někom říkáme, že ztratil hlavu. Třeba když se zamiluje anebo udělá něco šíleného. Rčení šlo v jistých časech brát i doslovně, například když si středověcí rytíři hlavy sekali při šarvátkách anebo kati popravovali zločince sekerou či gilotinou. Oddělení lidské hlavy od těla znamenalo jasnou smrt. Platí to samozřejmě i dnes, ale italský neurolog a chirurg Sergio Canavero hodlá celou situaci změnit. Tvrdí, že lékařské poznání a moderní technologie dospěly do fáze, kdy je možné přenést hlavu člověka na jiné tělo aniž by došlo k smrti.
Nervová dálnice
Hlavu s tělem spojuje řada životně důležitých trubic. Jejich poškození se většinou rovná smrti. Jednou z nepodstatnějších je mícha, pletenec nervových vláken, který je zapouzdřený v páteři. Prostřednictvím míchy získává mozek informace z jednotlivých částí těla, ovládá motoriku a dozvídá se o změnách prostředí. Poškození míchy způsobuje ochrnutí, její přetnutí úmrtí. Správnou funkci mozku zajišťuje neustálý přísun okysličené krve. Při jejím nedostatku přichází rychlé odumírání a následně smrt. Jak nervy, tak tepny se během transplantace hlavy musí přetnout. To Canaverovi nevadí. Již roku 2017 chce přenést hlavu ochrnutého ruského informatika Valerije Spiridonova na jiné tělo.
Chlazený mozek
Teoretické základy operace stojí na již ověřených a potvrzených výzkumech. Canavera hodlá nejprve provézt jemný řez, kterým kompletně oddělí hlavu od původního těla. Proti všeobecnému názoru tvrdí, že nedojde k Valerijově úmrtí. Hlava (a s ní mozek) bude odkrvena a podchlazena na 10 °C. Tím se má zajistit zpomalení až zastavení buněčného rozkladu. Následně Canavera hlavu „připojí“ na nové tělo. Spojí tepny, míchu a Valerije bude několik týdnů udržovat v umělém spánku, aby se buňky spojily. Do roka od operace bude prý Valerij schopen chůze.
Slepovačka
Canaverova teorie narazila u odborníků na odmítnutí. Jednak kvůli samotné náročnosti a rizikovosti postupu a u mnoha z nich i z etických, filozofických nebo náboženských důvodů. Přeci jen se tu hovoří o přesunutí hlavy – tedy centra myšlení a osobnosti – na tělo, které patřilo jinému člověku. Chirurg sám ale tvrdí, že veškeré předpoklady pro úspěšnou operaci mu poskytuje sama příroda. Látky polysacharid chitosan a PEG, které se používají pro „slepování“ buněčných membrán nebo poškozené míchy, mají podle něj fungovat i v tomto případě. Canavera navíc tvrdí, že nepotřebuje spojit všechna nervová vlákna v míše, ale pro obnovení motoriky si vystačí zhruba s jejich 20 %.
Mysl v kompu
Na možnost transplantace hlavy se nejvíce upírají zraky paraplegiků, tedy lidí s ochrnutím spodních končetin, poruchou vegetativní činnosti nebo svalového tonusu. Každých rok jich následkem úrazů přibývá mnoho tisíc a Canaverova metoda by jim mohla vrátit schopnost pohybu. I když za cenu ztráty těla, se kterým vyrůstali. Canaverovi jde ale o mnohem odvážnější cíle, než je spojení hlavy s cizím tělem. Na svých přednáškách mluví o tom, že v nedaleké budoucnosti bude možné napojit mozek na kybernetické tělo. Neváhá ani předpovídat, že lékařské a technické porozumění světu bude za 35 let na takové úrovni, že budeme schopni přenést mysl – naši osobnost se vším všudy – do umělé neuronové sítě.
Více o hlavě a co je uvnitř:
