O co v takovém závodu jde? Zkušení paraglidisté z celého světa vytvoří týmy, které se snaží co nejrychleji zvládnout trasu dlouhou stovky kilometrů v horském terénu. Trasa totiž vede z rakouského Salcburku do Monaka, výhradně přes pohoří Alpy.
Tým tvoří pilot, který se snaží uletět co největší vzdálenost na paraglidingovém křídle (když nepřeje počasí, nezbývá než křídlo sbalit do batohu a vyrazit pěšky), a jeho doprovod. Ten ho jistí ze země, sleduje počasí a ostatní soupeře, plánuje cestu a motivuje "svého" letce. Závod končí 48 hodin po tom, co v cíli přistane první letec. Letošní trasa měřila 818 km a trouflo si na ni třicet letců. Jedním z nich byl i zkušený český paraglidista Jan Škrabálek, kterého jsme vyzpovídali těsně po jeho návratu domů. Druhou polovinou českého týmu byl David Bzirský.
Závodu X-Alps ses účastnil už v roce 2007, v čem se lišil od letošního ročníku?
V roce 2007 to byla sice dlouhá, ale relativně pohodová procházka Alpami, zpestřená občasným letem. Letos to byl závod se vším všudy. Spousta závodníků byla schopna první tři dny běžet s dvanácti kilogramy na zádech. Ti, kterým se ještě k tomu povedl nějaký delší přelet, byli najednou v nedohlednu. Ti, co zaváhali, byli vyřazeni.
Spolu s Angličanem Tomem Paynem jste se umístili jako patnáctí. Závodu se zúčastnilo třicet závodníků, jsi spokojený?
Tak půl na půl. Původně jsem se chtěl umístit v první desítce, ale závod se vyvíjel tak, že se mi moc nedařilo létat a musel jsem hodně dohánět pěšky. Znovu a znovu jsem bojoval s podmínkami nepříznivými pro nějaký delší let, takže konečné 15. místo bylo docela dobré. Hodně závodníků to vzdalo nebo byli vyřazeni, takže nakonec jakékoliv umístění bylo vlastně malé vítězství.
Měl jsi někdy chuť to vzdát?
Chuť často, ale odvahu jsem k tomu nenašel nikdy. Po fyzické stránce jsem neměl žádný výrazný problém, ale smůla ohledně létání hodně prověřovala moji psychiku. Naštěstí jsem vždy při návratu z kopce uvěřil, že další den to bude lepší. Zůstat optimistou je v tomto závodě strašně důležité a zároveň velmi těžké.
Dá se na takovýto závod vůbec nějak připravit?
Závod je natolik specifický, že je příprava velmi složitá, ale zároveň nutná. Celý organismus je pod velkým tlakem a jakýkoliv drobný problém může závodníka úplně vyřadit. Snažil jsem se připravit na všechno a zpevnit celé tělo. Běhal jsem, jezdil na kole, plaval, posiloval ale navštívil jsem třeba i zubaře. Další strana zajištění jsou finance a mnohá jednání se sponzory člověka natolik zocelí, že řešení některých problémů při samotném závodě se zdá jako naprostá banalita.
Byl něčím letošní ročník výjimečný? Do cíle se dostali jen dva soutěžící a umístilo se jich jen osmnáct.
Letos byl závod výjimečný svojí rychlostí a Christian Maurer to ještě umocnil obdivuhodným výkonem ve vzduchu. Ostatním pak nezbývalo než sprintovat za ním.
Jediný Alex Hofer, dvojnásobný vítěz, viděl alespoň jeho stín. To rychlé tempo si postupně vybíralo u ostatních závodníků svou daň a spousta z nich to musela vzdát. Ať už kvůli porušení pravidel, zranění nebo kvůli úplnému vyčerpání. Na konci tedy zůstalo jen osmnáct "trosek". Tento závod zná své vítěze, ale nemá poražených.
Umístění Red Bull X-Alps 2009
Umístění / jméno / vzdálenost od cíle / čas
1 Cristian Maurer (CH) / 0 km / 9 dnů 23.54
2 Alex Hofer (CH) / 0 km / 11 dnů 09.18
3 Honza Rejmanek (USA) / 139 km / 11 dnů 23.54
15 Jan Škrabálek (CZ) / 321 km / 11 dnů 23.54
Jan Škrabálek (39)
bydliště: Praha
vzdělání: střední
koníčky: jakýkoliv sport
největší úspěchy: 2. místo Dolomitenmann, 1. místo Adrenalin Cup, 1. místo Extrem Cup, účast v reprezentačním teamu na MS a ME v paraglidingu, běžecký maraton za 2 hodiny a 55 minut, 11. místo na X-Alps 2007
