Karetní minihra Gwent se poprvé objevila ve videohře Zaklínač 3: Divoký hon. Tvořila pouze nicotný fragment epického dobrodružství zaklínače Geralta, ale mezi lidmi našla tolik fanoušků, že se dočkala jak papírového vydání, tak samostatného titulu. I když jeho ostrá verze vyjde až za mnoho měsíců, otevřeli vývojáři beta verzi pro zájemce, kterým nevadí několik chybek a zatím nedokonalá vyváženost hry. My jsme se do toho vrhli po hlavě. A málem jsme zapomněli na okolní svět. Tak moc nás Gwent bavil.
Silnější vyhrává
Pravidla Gwentu jsou jednoduchá: Do tří řad (pěšáci, střelci, těžká technika) vykládáte karty tak, aby součet jejich hodnot byl vyšší, než má protivník. Kdo zvítězí ve dvou kolech, ten si odnese vítězství. Jenže – a tady to začíná být zajímavé – téměř každá karta ovlivňuje jinou přátelskou kartu nebo snižuje hodnotu nepřátelské. Největšími drsňáky jsou hrdinské karty se zlatými okraji: Geralt, Yennefer, Ciri nebo Zoltan a další. Jde skoro o nezničitelné karty. Stříbrné karty výrazně ovlivňují situaci na bojišti a ty bronzové jsou běžnými pěšáky a kouzly.
Vyberte si stranu
Karet jsou stovky a dělí se na několik stran. Strana určuje typ jednotek a strategii. Třeba Severní království spoléhá na silné rytíře, které posilujete speciálními kouzly. Oproti tomu Veverky (Scoia'tael) sází na rychlý a nečekaný partyzánský boj. Monstra zase uplatňují taktiku "nás mnoho" a Skellige jsou drsní rváči. Velitelé jednotlivých stran pak přidávají speciální schopnost. Král Foltest třeba vytvoří kopii jedné karty včetně jejích statistik. Francesca od Veverek zase dokáže vyměnit tři karty z herní ruky, Crach an Craite přivolá dva válečníky a Henselt změní všechny jednotky v jedné řadě na zlaté.
Blufování je základ Gwentu
Výhra ale není jednoduchá. V Gwentu totiž víc, než v ostatních podobných hrách, hraje roli blufování. Pojďme si to vysvětlit. Hru pokaždé začínáte s jednorázovou schopností velitele a 11 kartami. Kolik karet vyložíte, to je na vás. Důležité je, že po ukončení kola všechny mizí ze stolu.
Šetření sil
Po prvním kole dolíznete 2 karty. Po druhém 1. Pak už někdo nutně vyhrává. Musíte tedy protivníka dostat do stavu, kdy si myslí, že vás má na lopatkách a začne být bezstarostný. Jak na to? Třeba nepoužívat nejsilnější karty, když vidíte, že je vykládá on. Nechte ho klidně vyhrát! Ve druhém kole pak nasázíte část silných karet, proti kterým nebude mít obranu, vyhrajete a ve třetím ho dobijete. A to je jen jeden z mnoha příkladů blufování, které dává hraní Gwentu parádní šmrnc.
A ta kráva chorta dává
Mojí nejoblíbenější jednotkou se poměrně rychle stala kráva. Má útočné číslo 1 a hloupě kouká. Jenže jakmile do ní nepřítel sekne, tak se z ní vyklube příšera chort s útočným číslem 9. To je ale překvápko! Ve skutečnosti jde o bestii maskovanou za krávu, která se navíc přenese do druhého kola, když jí nikdo nesekne do konce prvního (konec kola je počítán jako smrt všech karet, v případě krávy se ale po smrti karty zrodí chort)! Druhé kolo tedy začínáte s jednotkou o síle 9, což může být klíčová výhoda.
Zaklínačské trio
Anebo tu je trojice stříbrných zaklínačských karet. Jde o Vesemira, Lamberta a Eskela, známé zaklínače. Když vyložíte jednoho, automaticky se k němu přidají další, pakliže je máte v balíku. Stačí mít tedy v ruce jednu kartu, abyste vyložili tři! Jejich společná síla je 19, což je hodně dobré. Ale dávejte si pozor, aby na ně nezaútočila třeba Yennefer černým jednorožcem, který všem kartám ubere 2 body. Anebo, aby na vás nepřítel neposlal seknutí, které všem v řadě ubere 3 body. A jestli je vaší strategií prohrát kolo, tak vyložte třeba Ciri – ta protivníka vyplaší svojí silou, ale po vaší prohře se vám vrátí do rukou.
Zahajte palbu!
Moje další oblíbená strategie je plošné bombardování. Hraji ho s Foltestovou armádou. Speciální katapult střílí každé dvě kola ránu za zranění 2 bodů. Pomocí speciální karty vytáhnu druhý katapult z balíku a Foltest ho zkopíruje. Vedle sebe tedy mám tři katapulty, které si navíc vzájemně posílí útočné číslo! Vzhledem k tomu, že se nedají všechny akce udělat najednou, střílejí katapulty každé kolo. A nepřítel má o zábavu postaráno. Někdy jen zmateně vyhazuje karty, které okamžitě ostřelujete a se spokojeným úšklebkem čekáte na vhodnou příležitost pro zasazení smrtící karetní rány.
Karetní násobilka
S vhodně zvoleným balíkem karet se můžete dostat k neuvěřitelným výsledkům. Obvykle zápasy končí poměrem kolem 50-40, ale když se vám podaří namíchat balík správně a dostat dobré karty, může to být i 150-40. Stačí jen vědět, jak jsou spolu karty provázané (to si přečtete v jejich popisu). Třeba tři zaklínače se vyplatí dávat do linky s ostatními vojáky a používat na ně skupinové posilování útočných čísel. Dvounásobné zvýšení síly 35 pak náhle udělá souhrnné útoční číslo 70 – a proti tomu se už těžko něco dělá. Podobných posilovacích kouzel je k dispozici celá řada a rozhodně se vyplatí namíchat si je do balíku.
Poručíme větru dešti
Proti přesile pomohou útočná plošná kouzla. K těm nejzákeřnějším patří změna počasí na obou stranách. Karty se vykládají do řady pro pěšáky, střelce a obléhací techniku a nelze s nimi po vyložení hýbat (kromě Veverek, od kterých se většina karet dá vyložit kamkoliv). Na každou řadu (respektive na obě – jak vaší, tak nepřátelskou) lze seslat jiný druh špatného počasí, které všem jednotkám sníží útok na 1. Efekt navíc trvá, dokud ho nezrušíte speciální kartou. A tu samozřejmě většina hráčů nemá, protože se soustředí na útok konvenčními jednotkami. Strategie počasí je oblíbená zejména u monster, které třeba mlha ve střelecké řadě ještě posiluje.
Skvělé možnosti
Na Gwentu je nejzábavnější, jak vám nebrání vymyslet si strategii a dopilovávat jí drobnými úpravami ve složení balíku. I tak se ale každá hra může pokazit a nepřítel, kterým je vždy při hraní zápasů skutečný člověk, vás něčím zaskočí. Stejně tak ale můžete zaskočit i vy jeho. A z každého takového překvapení se poučíte a příště si na něj budete dávat pozor.
Neplaťte zbytečně
Dobrou zprávou také je, že hra bude zdarma a balíčky s novými kartami si koupíte za ve hře vydělané kredity. Můžete do nich sice dát vlastní peníze, ale nedostanete za ně žádnou výhodu – ani v patnácti balíčcích za 500 korun nemusí být karta, kterou ještě nemáte. Kdo si počká, bude poctivě trénovat a vymýšlet strategie, ten se k těm samým balíčkům dostane – a zdarma. „Zaplatí“ za ně jen kredity, které získá za vítězství. Menší počet je dokonce i za prohru – existují proto hráči, kteří zahajují zápasy a hned z nich utíkají, aby našetřili prohrami na nový balíček karet.
Těšíme se
Gwent nás zkrátka potěšil. Nehodnotíme teď zbytečné věci jako je získávání úrovní, nepříliš fungující poměřování sil s kamarády anebo příliš silné jednotky. To jsou omyly, které budou do ostrého vydání určitě ošetřeny. V současné podobě Gwent nabízí kombinaci karet mnoha frakcí a tří vykládacích řad. Skrývá se v nich uspokojivé taktizování, nad kterým musíte namáhat mozek i nervy.
