Opuštěným nádvořím starobylého Kašperku prochází průvodkyně. Otevírá dveře, aby záhy vstoupila do přízemí západní věže. V krátkém tichu zaslechne ze schodiště zvuk vzdalujících se lidských kroků. Přestože za nimi po schodech vystoupí až nahoru, ve věži nikoho nenachází! Kam zmizel podivný návštěvník? A proč se na tomto hradě často dějí podivné jevy?
Nádherný hrad Kašperk, stojící na severozápadním výběžku hory Ždánova u Kašperských hor, nechal založit roku 1356 český král a římský císař Karel IV. Důvodem byla ochrana zemských hranic Českého království, obrana nedalekých zlatých dolů i takzvané Zlaté stezky - důležité obchodní cesty vedoucí do Bavorska.
Zřejmě o něco mladší - z doby, kdy byl Kašperk po roce 1600 opuštěn - je legenda o děsivé stařeně, přízraku jménem Swiza. Ta prý již po staletí obchází odlehlé šumavské hvozdy, ale nejraději má prý okolí zmíněného hradu. Její obličej je plný vrásek, na hlavě má jelení parohy a je oděna do vlčí kůže.
Ale příběh pokračuje: Pokud Swiza na opuštěných cestách potká osamělého člověka, může ho údajně proměnit v kámen. Jejímu řádění prý nejčastěji padli za oběť mladí a hezcí lidé, kteří navždy zmizeli v šumavských lesích. Další příběh o Kašperku vypráví, že se zde objevuje jiné nesympatické strašidlo - Šplhavec. Ten nejenže leze po stěně hradního nádvoří, ale své lidské oběti prý někdy trhá na kousky.
Přestože se v případě předešlých příběhů jedná o báchorky, Kašperk své strašidelné reputaci přesto nezůstává nic dlužen. "Západní věž je něčím jiná. Těžko říci, čím to je, ale občas se mi stalo, že jsem tam neměla dobrý pocit," řekla mi příjemná kašperská vedoucí prodeje Jana Halbhuberová.
"V některých částech hradu, ale především v Západní věži výjimečně slyšíte, že jde někdo po schodech, přestože zde nikdo kromě vás není. Zpočátku jsem se divil, ale dnes tomu nevěnuji pozornost," pokračuje ve vyprávění sympatický kastelán Zdeněk Svoboda. Avšak není jediný, komu se na tomto místě staly podivné věci!
Někteří turisté popisují tajemné jevy z lesů blízko hradu. Jde prý o jakési míhající se stíny tajemných postav, nebo výjimečně zvláštní ženský zpěv, ozývající se v noci mezi stromy. Že by to byl předobraz legendy o Swize?
Přestože jsme s naším "záhadologickým týmem" na Kašperku sami nic tajemného nezažili, podle mnoha vyprávění se zde možná stále jakoby opakuje cosi z dávných a nelítostných dob.
Vždyť v hradních zdech a jejich okolí zřejmě došlo k mnoha dobrým i velmi zlým činům. Mohly zde tyto události zanechat jakousi stopu - opakující se zvuky, nebo obrazy již mrtvých lidí?
Každopádně tento gotický hrad jistě stojí za návštěvu už pouze kvůli své jedinečnosti, nádherné šumavské přírodě a originálně vtipným nočním prohlídkám, při kterých určitě nějaká kašperská "strašidla" potkáte, a zasmějete se.
