Jednou to přijít muselo. Zatímco u Pixaru všichni zlomyslně čekali, kdy konečně šlápne vedle, já u Usagiho čekal, kdy dám plné hodnocení. A ta chvíle je tady. Souboj v Kitanoji je: skvělý, výborný, famózní, dech beroucí, úžasný...
A přitom rozhodně nenabízí nejzamotanější příběh, nejvtipnější nebo nejmonumentálnější akční scény. Ba ani nejvíc detailů ze všedního života starého Japonska. Ne, Souboj v Kitanoji je silný díky své jednoduchosti. V té totiž, jak všichni víme, je skutečná síla.
Konečně u chrámu
Jednoduchý samozřejmě neznamená primitivní. Stan Sakai si připravoval půdu docela dlouho. Souboj je jen vyvrcholením řady dílčích zápletek. Fanoušek série proto nejen zná pozadí, ale také se hodně dlouho těšil a trnul, jak to celé dopadne. Usagi konečně, po mnoha peripetiích, přichází k chrámu, kde se má střetnout jeho dávný učitel Katsuichi a nesmírně nadaný šermíř Nakamura Koji.
Usagi je rozpolcený, protože jeho úcta a přátelství patří oběma soupeřům, ale tento souboj bude minimálně jednoho z nich stát život - dost možná však oba. Navíc Usagi zná Nakamurovu slabinu, jejímž prozrazením by však ztratil čest…
Jedna velká tragédie
Souboj, na rozdíl třeba od minulé Bezměsíčné noci, směřuje od začátku k tragédii. A v podstatě každý ze zde obsažených příběhů (protože kniha mapuje nejen finální střet, ale i poslední část Usagiho putování) obsahuje nezvykle temné motivy.
Válečník putující krajem na výpravě za čtyřmi vrahy vlastního otce, brutální poprava bezbranných vesničanů, temná zrada i zbabělost kdysi vyhlášené šermířské školy. Komiks proti sobě staví naprostou oddanost zásadám samuraje v podání Usagiho, Nakamury či Katsuichiho a krutost světa, v němž se pohybují.
Smrt číhá všude
Sakai vždy chápal samurajské příběhy jako málokdo. Věděl, že nejsou jen o porcování haldy nepřátel katanou (i když i na to dojde v příběhu Vrány, který je plný odkazů na klasiku Sedm samurajů), ale také o naprosté disciplíně a oddanosti ideálům, které vám osobně mohou život zničit, ale jiným a jindy naopak zachránit.
Správný samuraj je vždy připravený zemřít; smrt nakonec přijde za každým z nás, ale jen někteří ji přijmou hrdě, pro dobro jiných, a stanou se tak vítězi. To není patos, to je lekce, kterou dává Sakai svým čtenářům i postavám.
Jednoduchá linie
Pokud ale máte pocit, že vás chce Usagi poučovat, tak to ani náhodou. Pravd a životní moudrosti má sice tenhle králík plné kimono, ale k ničemu vás nenutí. V prvé řadě vypráví příběh; plný postav, které si zamilujete (nebo které jste si už v průběhu těch sedmnácti knih zamilovali), a skvělé kresby.
Sakaiův styl byl vždy čistý: jednoduchá linie, důsledné využívání kontrastu černé a bílé, prostá kompozice obrázků na stránce, a přesto je Usagi na druhý pohled neuvěřitelně bohatý komiks. Což tentokrát naplno vynikne v zachycení finálního souboje.
Samurajský western
Samurajské příběhy vždy inspirovaly westerny. Dva soupeři proti sobě, vítr sténá, diváci nedýchají, slunce nad hlavou… napětí houstne a pak!... pak je po všem. Jenže samurajský souboj je ještě emotivnější a napínavější - a ano, také brutálnější než pistolnický (jednou kulkou prostě takový svinčík jako jednou katanou nenaděláte).
Ne, Sakai nechce utopit stránky v krvi, ale jeho zpodobnění závěru souboje je něco, co aspiruje na titul Komiksový majstrštyk roku. Celostránková kompozice, oba soupeři už zasadili své rány a nyní nehybně čekají na verdikt osudu. Čekají, čekají, čekají…
První krůpej krve
Zdánlivě jsou ty obrázky úplně stejné, jenže pak, s první krůpějí krve, je jasno a vy horečně hledáte v předchozích ten jeden jediný detail, který vám unikl… a zjistíte, že nebyl jeden, že jich byla celá řada.
A tehdy nezbyde, než před Sakaiem, stejně jako mnohokrát před tím, prostě smeknout a zavřít knihu s pocitem, že jste byli svědky něčeho skutečně mimořádného.
+ Je to jednoduché: Tady funguje vše tak, jak má.
- Tentokrát se bez základní znalosti některých předchozích knih opravdu neobejdete.
100 %
Usagi Yojimbo: Souboj v Kitanoji
Stan Sakai:, 224 str., 259 Kč, Crew 2012