Březnice: Zámek přízraků?
GPS: 49°33'27.167"N, 13°57'22.007"E
Překrásný zámek se údajně pyšní hned několika strašidly. V Březnici prý můžete potkat nejen ducha šlechtičny Kateřiny z Lokšan, ale také přízrak darebáckého šlechtice Přibíka Jeníška z Újezda, který zámek získal jako konfiskát po bitvě na Bílé hoře.
Zbiroh: Tajemství jaspisové hory
GPS: 49°51'29.799"N, 13°45'44.664"E
Zbirožský zámek leží na skále s unikátními fyzikálními vlastnostmi, která odráží a zesiluje rádiové vlny. Tohoto jevu si během druhé světové války všimli němečtí nacisté, kteří sem nainstalovali výkonný radar. Jednotky SS na konci války zabetonovaly i část starých chodeb pod Zbirohem. Možná tam něco ukryli?
Litomyšl: Kudy chodí bílá paní
GPS: 49°52'24.579"N, 16°18'46.842"E
Komnatami východočeského zámku Litomyšl se má procházet bílá paní. Je to španělská šlechtična Marie Manrique de Lara y Mendoza – někdejší manželka Vratislava z Pernštejna. Průvodci a turisté také vyprávějí o zvucích kroků z prázdných místností nebo záhadně se pohybujících předmětech.
Lemberk: České Blair Witch
GPS: 50°46'38.872"N, 14°47'16.442"E
Nenápadné budovy ponurého zámku Lamberk možná skrývají děsivé tajemství. Mnoho průvodců zde prý slyšelo a vidělo nevysvětlitelné úkazy podobající se hororu Blair Witch. Kromě pláče a zvuků padajícího nábytku to měla být i hudba ozývající se z opuštěné kaple.
Kravaře: Kam vede tajná chodba?
GPS: 49°55'44.221"N, 17°59'57.133"E
Podle lidové tradice má z kravařského zámku vycházet skrytá chodba. Podobné historky se váží k mnoha dalším místům. Může se právě ta ze slezských Kravař zakládat na skutečnosti.
Blatná: Templářský rébus
GPS: 49°25'21.601"N, 13°52'42.610"E
Podle jedné ze starých pověstí založili blatenskou tvrz, později přestavěnou na dnešní zámek, tajemní a mocní templáři. Tento rytířsko-mnišský řád prý kdesi pod zámkem ukryl i velký poklad. Možná ho, jak tvrdí pověst, našel místní písař, možná zde leží dodnes.
Slavkov: Záhada ruského zlata
GPS: 49°9'17.503"N, 16°52'22.443"E
Ke Slavkovu se váže hned několik záhad. Kromě tajemného podzemí pod zámkem se hovoří i o sudech zlata, které po prohrané bitvě s Napoleonem měli v prosinci 1805 u tohoto moravského města zakopat ruští vojáci.
Bystřice pod Hostýnem: Přízrak v plamenech
GPS: 49°24'6.947"N, 17°40'25.914"E
Lidová tradice nám zanechala podivnou historku o Bystřici pod Hostýnem. Dcera bývalého majitele tohoto šlechtického sídla se za své hříchy dočkala neobvyklého trestu. Její ohnivý přízrak prý dodnes hlídá zdejší poklady.
Dub: Ve světle matného tajemství
GPS: 49°6'27.756"N, 14°0'41.343"E
Pod Prachatickem prý vedou dlouhé a zapomenuté chodby. Jedna z nich má spojovat hrad Helfenburg s Bavorovem a okolím, do kterého patří i zámek Dub. Že se může jednat o víc než báchorku, dokládá vyprávění pamětníků, kteří v Bavorově našli staré podzemí vedoucí do neznáma.
Opočno: Kde bloudí zazděná Kateřina?
GPS: 50°15'54.127"N, 16°6'54.418"E
Na opočenském zámku se prý zjevuje duch nešťastné šlechtičny Kateřiny ze Šelemberka, kterou nechal její o mnoho let starší manžel zazdít. V bývalém šlechtickém sídle má též strašit Marie Magdaléna, přezdívaná poddanými pro svou údajnou přísnost zlá Manda.
Bečov nad Teplou: Jak se hledá poklad
GPS: 50°15'54.000"N, 16°6'54.163"E
Na základě údajů amerického obchodníka Dannyho Douglase začali českoslovenští kriminalisté roku 1984 pátrat po jakémsi vzácném předmětu. Ukázalo se, že jde o zlatý relikviář svatého Maura nalezený v listopadu 1985 pod zámeckou kaplí bečovského zámku.
Jindřichův Hradec: Strážkyně mocného rodu
GPS: 49°8'29.599"N, 15°0'1.431"E
Na chodbách jindřichohradeckého zámku se má zjevovat přízrak bílé paní, který je považován za šlechtičnu Perchtu z Rožmberka. Zjevení má ochraňovat i další bývalá sídla rožmberského rodu – v Českém Krumlově, Rožmberku nebo v Třeboni.
Brandýs nad Labem: Podzemí do Prahy
GPS: 50°11'14.889"N, 14°39'58.738"E
Pod pražským Prosekem je v pískovci vysekáno množství chodeb a podzemních síní s dnes zasypanými vstupy. Nejdelší chodba má z Proseka vést přes Vinoř až do Staré Boleslavi. Místem vstupu do podzemí jsou prý také sklepy pod zámkem v Brandýse nad Labem.
Žďár nad Sázavou: Poslední z upírů
GPS: 49°34'54.751"N, 15°56'13.067"E
Zámek ve Žďáru nad Sázavou je prý stejně jako blízký kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře protkán podzemím. Tajemné značky a opakující se číselné řady v areálu kostela prý upozorňují na jakýsi zakopaný cenný předmět. Počátkem 19. století měl také ve Žďáru řádit upír – bývalý zámecký správce Alois Ulrich.
Děčín: Duch neklidného pastýře
GPS: 50°46'44.534"N, 14°12'33.320"E
Na skále Pastýřské stěny u děčínského zámku se podle lidové tradice zjevuje duch pastýře se stádem ovcí. Přízrak má hlídat poklad ukrytý kdesi ve skále. Další dva poklady mají být ukryty pod vrchem Kvádrovcem a v blízkém lese u Děčína.
Velké Losiny: Kde řádily čarodějnice?
GPS: 50°1'24.121"N, 17°1'51.576"E
Z losinského zámku byli v letech 1678 až 1696 řízeny procesy s takzvanými čarodějnicemi. Ve skutečnosti však šlo o peníze: Krutý inkvizitor Jindřich Boblig společně s losinskou šlechtou si přivlastnili majetek desítek lidí neprávem odsouzených za čarodějnictví.
Frýdek-Místek: Co ukrývá kostel?
GPS: 49°41'9.240"N, 18°20'44.878"E
Podle pamětníků vede z frýdeckého zámku podzemní chodba ke kostelu Navštívení Panny Marie, jenž byl původně podsklepen. Tajemné podzemí má pak pokračovat až pod kapli sv. Kříže stojící v lese Hájku za Frýdkem-Místkem.
