Možná že máte právě teď potřebu řešit zásadní otázky života a vesmíru. Třeba: Jaké to bude ve škole po prázdninách? Má mě Adélka ráda? Kdy mi končí předplatné ábíčka? Jde o důležité problémy – a měli byste je vyřešit! Předtím se ale na chvíli věnujte otázce, co by se stalo, kdyby se všichni pokémoni z Pokémon GO zhmotnili do naší reality. Přesně to se totiž řeší v diskuzích na internetu. Odpovědi se různí a většinou nejsou hezké.
Invaze nebo pokékalypsa?
Podívejte se třeba na agresivního Beedrilla. Vypadá jako vosa se třemi vyztuženými žihadly a měří téměř metr a půl na výšku. Víte, jak vám u rybníka vosy nalétávají k limče? Tak Beedrill by při takovém náletu vyryl brázdu do pláže. Skutečný Hypno by v následném chaosu ukradl z lehátek nehlídané děti a celé by to zpečetil Golem, který by jedním výbuchem smazal celý rybník i s horou, co nad ním stojí. Nic moc.
A to je řeč jen o třech z přibližně osmi stovek pokémonů. Ještěže zůstávají zavření do seriálů, sběratelských karet a videoher, ve kterých je sbíráme, bojuje s nimi a skvěle se u toho bavíme. Nebo je to jinak?
Pokéšové bez hranic
Pokémoni v Pokémon GO už prstíky do naší reality zasekly. Naštěstí jen obrazně – a to na displeji mobilu nebo tabletu. Jasně, ještě stále nenarazíte v metru na Alakazama s IQ 5000, který by vás okamžitě mentálně zotročil. Ale když se podíváte na mapu do apky anebo na displej, tak ho uvidíte. Klidně může stát vedle vašich rodičů a ti o tom nebudou vědět. Mají to ale kliku, co?
Stačí pak pokémona zaměřit, správně hodit roztočený pokéball a neřáda do něj lapit a ochočit. Ochočený pokémon – to už není nebezpečná bestie, ale domácí mazlíček, který poslechne každé vaše přání. A čím víc potvůrek máte, tím lepší jste trenér. Je na čase položit tradiční otázku: Pochytáte je všechny? Pozor, v PoGO je 250 druhů a budou přibývat!
Loví všichni
Výzvy se lidé celého světa nezalekli. Spousta z nich vyslyšela volání svého vnitřního trenéra bestií a vrhli se do akce. Za týden od uvedení apky jich bylo kolem dvaceti milionů, tedy téměř dvojnásobek populace České republiky.
A v našem státě se fantastickým zvířátkům také daří. Určitě jste si toho všimli sami: Na často navštěvovaných místech, třeba v parcích nebo v nákupních centrech, chodí spousta lidí s pohledem zavrtaným do telefonu. To není nic nového, jistě, ale trenéry bezpečně poznáte podle nabíjecího kabelu, který spojuje telefon s externí baterkou. Aplikace je totiž extrémně náročná na spotřebu a telefon je nutné neustále přikrmovat elektřinou.
Sportovní duch
Od rozpoznávání trenérů je jen krůček k poznávání lidí. Pokémoní mánie spojuje a pomáhá navazovat nová přátelství. Od začátku je stavěna jako zábava pro více lidí zároveň. Předávají si tipy a triky (o spoustě z nich vám hra neřekne a musíte se je dozvědět od jiných trenérů), vyrážejí na společné lovy a přetlačují se o gymy – tedy místa určená k poměřování pokémonů, která může obsadit jeden ze tří týmů. Důležité je, že se všichni dohromady baví. A když nemáte nikoho poblíž? Pak stačí je posílit jeden z pokéstopů a společně s pokémony k němu zamíří i hráči z okolí.
Cesta za pokémony
V ábíčku pokémony lovíme už pěkných pár týdnů. Zjistili jsme, že největším problémem je jejich umístění. Sice potřebujete chodit, abyste je dostali, ale kde jsou? V nákupních centrech, na náměstích nebo v rušných parcích. Když vyjedete mimo velká města, máte v podstatě smůlu: Při hledání hub najde pokémona jen ten, kdo si ho nakreslí na papír a schová za strom. A některé nenajdete ani v supermarketu. Třeba nikde jinde než v Austrálii se nevyskytuje Kangaskhana a pouze Evropané mají šanci ulovit Mr. Mime a tak podobně. Ještě než začnete šetřit na letenku do země klokanů, uklidněte se – regionální pokémony můžete získat i doma po vyklubání správného vajíčka.
Nakupuj!
Trochu jiné je to už u legendárních pokémonů, jako jsou Articuno, Zapdos a Moltres. Ty nenajdete nikde. Budou se objevovat jen při speciálních akcích a na zvláštních místech. Je docela dobře možné, že si jejich výskyt nějaká firma zaplatí, a pak budete muset chodit do míst, která vlastní. Přesně to udělal řetězec McDonalds v Japonsku. V jeho prodejnách jsou umístěné gymy, takže do nich chodí lidé trénovat a... konzumovat. Výskyt pokémonů, ať už legendárních, nebo obecných, se ale musí regulovat. Jinak bude docházet třeba k tomu, že v nemocnici budou hráči chodit lovit na operační sály. Nesmějte se – to se stalo v Holandsku.
Bezpečnost
I když je to celé zábavné, nezapomínejte, že jste celou dobu hraní spojení s internetem a posíláte na herní server údaje o své poloze a rychlosti pohybu. Podle dat pak vývojáři optimalizují herní mapu, ale může se stát, že jim data někdo ukradne nebo se je rozhodnou prodat. Data jsou zlatý důl, protože se podle nich dají modelovat různé situace, například kdy je na určitých místech rušno a je tedy dobré vysílat určitý typ reklamy. A když inženýři analyzují data jednotlivce, mohou se o něm dozvědět i to, co měl k snídani. V tuto chvíli se ale nedá nic dělat: Jestli chcete hrát, tak o sobě data musíte sdílet.
Otec všech pokémonů
Na sdílení je ale celý Pokémon postavený. Už když měla první videohra premiéru v Japonsku před dvaceti lety, spojovali trenéři kapesní konzole GameBoy kabelem, aby si pokémony vyměňovali. Od té doby se hra rozrostla do celého vesmíru, který nabízí i animáky a komiksy.
A za to všechno může Satoshi Tajiri. Japonský herní vývojář, kterému je letos 51 let, v dětství chytal brouky a vyměňoval je s kamarády. Zajímaly ho také tradiční japonské broučí zápasy, kde proti sobě stojí třeba kudlanky, cvrčci nebo sršni, ale také pavouci. Když byl Tajiri dospělý, rozhodl se své dětství přenést do hry – v japonské verzi se dokonce hlavní hrdina jmenuje Satoshi a ne Ash, jak jsme zvyklí. Pokémon GO je vlastně dokonalým návratem Tajiriho dětství: Můžete chodit po přírodě, hledat pokémony a zápasit s ostatními.
Tak proč se nepobavit?
Rozšířená realita
S realitami se roztrhl pytel. Je tu skutečná realita, virtuální realita, ale i mixovaná realita nebo augmentovaná realita. Jestli vás začíná z takového množství realit bolet hlava, nezoufejte. Poslední dvě reality jsou prostě a jednoduše rozšířenými reality – a už je dobře znáte. To znamená, že třeba mobil snímá vaši polohu a na displeji doplňuje informace o tom, co je kolem vás. Rozšířenou realitou je tedy i autonavigace a její skutečnou explozi zažijeme až s průhledovými brýlemi, které budou na sklo zobrazovat informace.
Ingress
Ještě před Pokémon GO byl na mobilech Ingress. Hráči si vyberou zelený nebo modrý tým a obsazují body, které jsou umístěné po celém světě. Body propojují do geometrických barevných ploch a navzájem se o ně přetahují. Hru uvedlo roku 2013 studio Niantic, které je podepsáno také pod Pokémon GO. Ano, k umístění pokéstopů a gymů použili vývojáři právě data z Ingressu. Ten je stále aktivní a rozhodně stojí za zahrání! Jen v něm nenajdete tolik roztomilých příšerek. ingress.com
Pokémon v datech: Stručná historie Pokémonů
1996 *Pokémon Red & Green
1997 +seriál Pokémon
1999 /Vychází sběratelské karty
2002 +Pokémon 4Ever
2003 *Pokémon Ruby & Sapphire
2004 /První světový šampionát
2005 *Pokémon Dash a Emerald
2006 10 let Pokémonů: Turné Pokémonů po státech USA
2007 /Nejmladším vítězem svěťáku se stává 7letý Jun Hasebe
2009 Otevření pokémoní speciálky v New Yorku
2011 *Pokémon Black & Pokémon White
2013 *Pokémon X & Pokémon Y
2015 *Pokémon Super Mystery Dungeon
2016 20 let Pokémonů: *Pokémon GO
*videohra /sběratelské karty +film nebo TV
Jak se pokémoni jmenují v originále?
Pokémony u nás známe pod jejich anglickými názvy. Ty svojí výslovností vystihují podstatu pokémona. V japonštině se ale často jmenují úplně jinak! Mrkněte na to!
Charizard Lizardon
Blastoise Kamex
Dragonite Kairyu
Zapdos Thunder
Tyranitar Bangiras
Beedrill Spear
Více o pokémonech se dozvíte tady
Pokémon GO: 10 věcí, které nás na tom baví
