Hudba je určena k poslechu a tanci - zní zřejmě nejotřepanější spojení, které vás napadne v souvislosti s muzikou. Baví nás, když jedeme ráno do školy, když odpoledne přijdeme nebo když usínáme. Jenže kromě toho ji nevědomky posloucháme celý den - například při odpoledním učení doléhá do pokojíčku zvuk rádia z kuchyně, při fotbálku za domem je ji slyšet z otevřených oken a podobně. Hudba je s námi zkrátka pořád. A i proto se psychologové ptají - nepodceňuje se, nebo dokonce neopomíjí se její vliv?
"Vlivy hudby na lidské vnímání se začaly sledovat ve starověkém Řecku, zmínky můžeme najít už u Platóna," potvrzuje Marek Franěk, který na Univerzitě Karlově přednáší hudební psychologii. "Moderní věda se začala hudebním vnímáním systematicky zabývat v druhé polovině 19. století," doplňuje.
Mozek
Mozek a vjemy (pdf)
Rozvoj souvisí především s rozšířením a vynálezem přenosového a záznamového média. Tedy se vznikem rádia a nahrávacího zařízení. V tu chvíli jako by muzika získala svou další zbraň - na lidský mozek "neútočí" jen v reálném čase na předem určeném místě (například v koncertním sále), ale stala se všudypřítomnou.
Jak přiznává Marek Franěk, hudbu často posloucháme jako pozadí.
A jako taková může mít vliv jen na někoho. Odborníky však zajímá jiná situace. "Psychologové zkoumají takzvaný mimořádný hudební prožitek, což je zcela výjimečně hluboká reakce na hudbu, která se může vyznačovat i různými nezvyklými vjemy času a prostoru, někdy vede i k hlubokým duchovním prožitkům a ke změně životních postojů," říká Franěk (viz box Smrtonosná píseň). Jedním dechem dodává, že podobné prožitky měla jen část posluchačů a není věrohodně vysvětleno, proč ostatní podobný pocit nezažívají.
Emocionální čarodějka
Méně zásadní pocity při poslechu prožívá řada z nás. Veselé melodie dokážou na tvářích posluchačů vytvořit úsměv, tklivé pasáže zase třeba pláč a rychlá hudba při řízení auta způsobuje někdy až zbrklé reakce nebo rychlejší jízdu (viz podval Síla hudby). "Hudební psychologové se snažili najít a definovat hudební postupy, které by vyvolávaly tyto konkrétní fyziologické reakce, jejich snažení však zatím nevedlo k přesným výsledkům," nechává Franěk znovu pootevřená vrátka. Podle něj záleží i na osobnosti posluchače a jeho aktuálním citovém rozpoložení.
A znovu si vzpomeňte na vlastní zkušenost - kolikrát jste si při špatné náladě pustili hudbu, aby vám bylo líp. Muzika se tedy skutečně jeví jako čarodějka.
Kdo poslouchá country, je svědomitý
Velkou záhadou zůstává ještě jiná věc: čím to, že někomu se líbí vážná hudba a jinému country? Velkou roli hraje vliv starších sourozenců a kamarádů, kteří se za každou cenu snaží okolí přesvědčit, že právě jejich oblíbenci jsou nejlepší. Podobné vysvětlení má překvapivě i vědec. "Obliba hudebního stylu je ovlivněna z větší části sociálním prostředím, ze kterého člověk pochází. Úlohu hraje i dosažené vzdělání a socioekonomické postavení," dodává k tomu Franěk. Osobnostní rysy mají na výběr hudby menší vliv.
Na zvoleném příkladu - vážná hudba v. country - Marek Franěk ukazuje, kam až došly nejnovější výzkumy. "Obliba vážné hudby souvisí s vyšším stupněm otevřenosti k nové zkušenosti." A co country? "Ta souvisí spíše s extraverzí, přátelskostí, svědomitostí, ale také s konvenčností a neochotou přijímat nové věci," hodnotí Franěk. "Tento poznatek však platí pro současnou dobu, různé hudební styly měly ve své době odlišné společenské funkce," líčí psycholog.
Hudba v reklamě
Bylo by zajímavé sáhnout do svědomí producentům, tedy tvůrcům hudby, jestli si uvědomují sílu svého produktu a jestli úmyslně neútočí na naše pocitové vnímání. "Všechna hudba působí prvoplánově na smysly," reaguje úsečně Franěk.
Jenže přece jenom - nedá se zneužít například v reklamě? Klip na nový prací prášek třeba podbarví podmanivá hudba, která se vryje do paměti a už vždycky si ji spojíme s tímto výrobkem. "Hudební složka reklamy nemá sama o sobě nějakou "zázračnou" moc. Navíc dnes jsou již lidé v ekonomicky vyspělých zemích reklamou přesyceni a zmíněné psychologické manipulační mechanismy rozpoznají."
Pro radost
Ze všeho výše zmíněného je zřejmé, že muzika představuje mnohem víc než jen akustický doprovod na ranní cestě do školy či práce. V tónech je skrytá energie, která dokáže v našem mozku spustit řadu mechanismů.
Zatím jsou ale obaleny neprůhledným závojem. Avšak tyhle záhady jsou to poslední, čeho byste se měli při zapnutí přehrávače nebo návštěvě koncertu bát. Hudba je tu především pro radost.
Působení hudby
1. Muzikoterapie
Terapie, která používá hudbu jako prostředek k léčení nemocí a lidských neduhů. Hudba (poslech i hra) také pomáhá v uklidnění nebo vyjádření vlastních emocí.
2. Vliv na řidičské schopnosti
Výzkum izraelské univerzity Ben-Gurion prováděný v simulátorech dokázal, že řidiči poslouchající při jízdě rychlou hudbu přejíždějí červenou na semaforech dvakrát častěji než při vypnutém rádiu. Hlasitá hudba navíc snižuje rychlost reakcí o 20 procent.
3. Podpora mozkové aktivity
Výzkum Kalifornské univerzity z roku 1993 přinesl zprávu, že poslech Mozartových melodií způsobuje lepší výsledky v některých IQ testech. Zvýšená mozková aktivita prý však trvá maximálně 15 minut po poslechu.
4. Oživení paměti
Muzika dokáže vyvolávat vzpomínky uložené hluboko v mozku. Alespoň to tvrdí výzkum Univerzity v Leedsu. Vědci pouštěli starším lidem písničky skupiny Beatles a vyzvali je, aby vzpomínali na věci související s touto muzikou. Důchodci si rozpomenuli i na dávno zapomenuté zážitky.
5. Hudba jako zbraň
V listopadu roku 2004, při útoku amerických vojsk na irácké milice ve Fallujahu, měla spojenecká armáda i psychologickou zbraň. Z obřích reproduktorů se podporovala ostrými metalovými skladbami jako třeba Hell´s Bells od AC/DC. Podobně demoralizovala nepřítele ve středověku husitská vojska. Ta zpívala chorály.
6. Hudba jako ochrana
Výzkumy po celém světě ukazují, že hudba je účinnou ochranou proti zločinu. Například pouštěním klasiky a nepopulárních žánrů na anglických náměstích klesl během sezonního výzkumu vandalismus o 37 a loupeže o 33 procent.
7. Hudba jako trest
Nechvalně proslulé vězení Guantánamo používalo při výslechu muslimských zajatců svérázné metody. Například aby zdecimovali jejich morálku, pouštěli jim dozorci dvacet dnů nepřetržitě skladby rappera Eminema.
Nebezpeční Italové
V první polovině 90. let minulého století se do smutných statistik dostali mladí Italové vracející se z diskoték. Způsobovali autonehody, při kterých se velmi často umíralo. Producent Robert Miles na tento popud sepsal orchestrálně-taneční skladbu Children.
Smrtonosná píseň
Maďarský skladatel Rezsö Seress složil v roce 1933 píseň Ponurá neděle, která vyhrála mnoho světových žebříčku o nejdepresivnější píseň. Ve své době byla spojována s řadou sebevražd a mnoho rádií ji zakázalo hrát. Z originální verze ji přezpívali Billie Holiday či Elvis Costello.
Marek Franěk
Mimo jiné se zabývá zkoumáním dopadů hudby na lidskou psychiku, na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze je vedoucím předmětu hudební psychologie. Kromě toho působí i na dalších českých univerzitách.
Rezsö Seress - Gloomy Sunday (originální verze)