Jednou z prvních součástek se kterými se v našem seriálu seznámíme je rezistor. Rezistor, někdy nesprávně označován jako odpor, protože odpor je vlastnost rezistoru, je součástka, která klade odpor průchodu elektrickému proudu. Rezistory lze rozdělit na pevné a proměnné.
Rezistory, trimry, potenciometry.
Mezi pevné rezistory řadíme ty jejichž odpor je pevně stanoven a nelze ho již měnit. Ty se dále dělí podle své konstrukce na vrstvové a drátové. Jejich společným základem je keramická destička, nebo váleček. U vrstvového rezistoru je na tuto trubičku nanesena vrstva odporového materiálu do které se vyfrézuje drážka čímž se upraví hodnota konečného odporu. Drátové rezistory jsou tvořeny odporovým drátem navinutým na této trubičce a chráněným vrstvou laku, nebo dříve smaltu.
Mezi proměnné rezistory můžeme zařadit trimry a potenciometry. Ve své podstatě to jsou rezistory s proměnou hodnotou odporu. Na rozdíl od rezistorů nemají vývody dva, ale tři. Na obr.1 můžeme vidět schématické značky a) rezistoru , b) trimru, c) potenciometru. Třetí vývod trimru a potenciometru se nazývá - běžec. Ten se pohybuje po celé odporové dráze a plynule tak reguluje hodnotu odporu, mezi ním a jedním z konců této dráhy. Někdy se v zapojení využijí vývody všechny tři a vznikne jakýsi dělič napětí. Podle dovoleného zatížení dělíme proměnné rezistory stejně jako rezistory pevné na vrstvové a drátové. Podle tvaru je můžeme rozdělit na kruhové, nebo posuvné.
Hlavní rozdíl mezi trimrem a potenciometrem je ve způsobu pohybu jezdce po odporové dráze. U trimru pohybujeme jezdcem pomocí nástroje, například šroubovákem, kdežto u potenciometru můžeme jezdcem pohybovat pomocí ruky, kterou otáčíme hřídelí potenciometru.
Potenciometry se používají například pro regulaci hlasitosti v rádiích.
Velice často je potřeba výsledný odpor pevných rezistorů zvýšit, a nebo snížit. Pro první variantu je zapojíme podle obr.3 a), tedy sériově, výsledný odpor bude součtem hodnot odporů takto zapojených rezistorů. Pro snížení výsledného odporu použijeme způsob b), jejich výsledný odpor se zmenší. Přesnou velikost výsledného odporu spočteme podle daných vzorců.
V dnešní době se ve většině případů udává hodnota odporu daného rezistoru pomocí barevného kódu vyznačeném přímo na jeho tělese. Na obr.2 můžeme vidět tabulku s vyznačením příslušných číslic a barev. První tři proužky udávají (pokud budou na rezistoru pouze proužky čtyři budou tyto číslice jen dvě) číselné hodnoty, čtvrtý proužek je násobitel a proužek pátý udává toleranci, neboli možnou odchylku odporu daného rezistoru. Pomocí tohoto kódu můžeme snadno a rychle zjistit jmenovitou hodnotu odporu daného rezistoru. Každá rezistor má také svůj maximální ztrátový výkon, který se nesmí překročit, došlo by k jeho destrukci.
V dalším dílu si něco povíme o kondenzátorech.
