Gepard východoafrický je ze všech poddruhů geparda poměrně nejhojnější a nejméně ohrožený vyhubením. Obývá velké území od jižního Súdánu, Etiopie a Somálska přes východní Afriku po Angolu, Transvaal, Oraňsko a Natal. Je větší, zbarvený světle plavě, s velkými čistě černými skvrnami. Zbarvení gepardů není tak proměnlivé jako u levharta, ale přece jen se na velkém území, kde toto zvíře žije, značně mění. Základní barva je světle šedá, plavá až živě okrová. Spodní strana je bílá nebo bělavá, malé okrouhlé tmavé skvrny jsou po celém těle a v poslední třetině délky ocasu se spojují v silné příčné kroužky. Špička ocasu je vždy bílá. Na zátylku mezi lopatkami bývá krátká hříva, která gepardu indickému chybí. Na hlavě je charakteristický tzv. gepardí proužek, úzký černý pruh od vnitřního koutku oka ke koutku tlamy. Malá mláďata jsou zbarvena odlišně; mají šedobílou nebo žlutošedou dlouhou srst a teprve ve stáří asi deset týdnů jim naroste tečkovaná srst dospělých. Dospělý samec geparda měří 180 až 220 cm, samice 170 až 200 cm, z čehož třetina připadá na ocas. Hmotnost samců je 40 až 60 kg, samic 35 až 45 kg. Gepard je převážně denní živočich, loví ráno a dopoledne, orientuje se zrakem. Ke kořisti se plíží nejméně na 100 m~ pak teprve vyrazí. Kořist dlouho nepronásleduje. Živí se menšími druhy antilop, mláďaty větších kopytníků, zajíci, dikobrazy a ptáky. Gepardi jsou samotáři. Samice jsou březí tři měsíce a rodí obvykle tři mláďata.
Sdílej
23. července 2001 • 14:29
