Gepard indický je jedním ze šesti poddruhů této rychlé šelmy, která se řadí jako jediný druh do samostatné podčeledi, lišící se jak od velkých, tak od malých koček. Má malou hlavu, nápadně dlouhý ocas, velmi vysoké končetiny, poměrně slabé drápy bez pochev (nezatažitelné) a jazylku upravenou tak, že může příst. Zornička je kruhovitá, v prudkém světle se její průměr zmenšuje. Gepard indický je menší forma, kdysi rozšířená od Přední Asie přes jižní Írán a Afghánistán až do střední Indie. Dnes je téměř vyhuben, v Íránu snad žije posledních dvě stě jedinců. I v zajetí je gepard indický chován velmi vzácně. Všechny poddruhy geparda jsou zařazeny do mezinárodní Červené knihy druhů ohrožených vyhubením i do červených knih několik států, např. SSSR. Je to kočka přizpůsobená k lovu rychlým během. Moderními metodami bylo naměřeno, že lovící gepard dokáže vyvinout rychlost až 112 km za hodinu, i když většinou pronásleduje kořist rychlostí 90 až 100 km. Plnou rychlostí vydrží běžet jen 400 až 450 m. Je to obyvatel otevřené krajiny lesostepí, savan, stepí a polopouští. Původně žil gepard téměř v celé Africe, v Asii od Palestiny a Arábie po Indii a na sever až k Aralskému jezeru. Nežil v pralesích střední a západní Afriky, na Sahaře a v pouštích na jihu Arabského poloostrova. Dnes je v Asii téměř vyhuben a také na severu a jihu afrického kontinentu již nežije. Byl zejména v Indii ochočován a využíván k lovu rychlé zvěře, hlavně antilop.
Sdílej
23. července 2001 • 14:31
