Korál červený je nejznámější a nejdéle k výzdobě používanou rohovitkou (Gorgonia) na světě. Již člověk starší doby kamenné sbíral krásně zbarvené větvičky tohoto korálu (jak dokazují nálezy současné s Věstonickou Venuší) a ve starověku byl korál velmi oblíben. Podnes se k němu vážou četné pověry, které zvyšují jeho oblibu. Korál červený roste v klidné vodě v hloubkách od 80 do 200 m, nejčastěji na skalách, dokonce i pod převisy nebo v jeskyních. Jen díky tomu nebyl červený korál ve Středomoří za pět tisíciletí intenzivního lovu vyhuben. Lovil se totiž zvláštními vlečnými sítěmi a jen na výjimečně mělkých stanovištích jej sbírali potápěči. I dnes je sportovním potápěčům nedostupný, objevily se však nové metody sběru, a proto se uvažuje o nutnosti tento druh ušlechtilého korálu chránit. Důležité je ovšem nejen omezení a kontrola lovu, ale také zajištění čistoty moří, protože korál červený je stejně jako ostatní druhy korálů velmi citlivý na znečištění vody. Korál červený se vyskytuje hlavně kolem pobřeží severní a severozápadní Afriky, zejména na bohatých "lavicích" při pobřeží Alžírska a Tuniska. Jeho růst je keříčkovitý nebo stromkovitý a trsy jen málokdy dorůstají délky větší než 1 m. Jsou však poměrně silnější než trsy jiných, např. černých korálů, takže nejstarší větve lze využit nejen k broušeni poměrné velkých korálů, ale i k vyřezávání různých motivů, kamejí apod.
Sdílej
12. září 2001 • 15:57
