Před šedesáti lety vypukla největší honba za záhadami v celé historii lidstva. Honba za létajícími talíři, které mnozí pokládají za posly mimozemských civilizací. Co tuto zlatou horečku rozpoutalo?
Kenneth Arnold byl šéfem prosperující firmy ve státě Washington na západním pobřeží USA. Ve volných chvílích se věnoval svému velkému koníčku, pilotování soukromého sportovního letounu Pipper Cup. 24. června 1947 vyletěl z domovského letiště v Chehalisu do zhruba 200 kilometrů východně vzdálené Yakimy.
Cesta vedla přes horské pásmo Kaskádové pohoří, v němž se nedaleko hory Rainier pár dní předtím ztratilo vojenské letadlo C-46, za jehož nalezení vypsala americká armáda odměnu. Protože byl krásný slunečný den, Arnold se rozhodl, že nad oblastí párkrát zakrouží a podívá se, zda nezahlédne trosky onoho letounu.
Letka bumerangů
V jednom okamžiku si Arnold všiml dopravního letadla DC-4, jež letělo na sever asi o tisíc metrů výš než on. V zápětí zaregistroval pod dopravním letounem formaci podivných strojů jasně se lesknoucích na slunci, které letěly v přibližně stejné letové hladině jako v té chvíli Arnold, tedy asi v třech a půl tisících metrech. Pohybovaly se obrovskou, v té době u letounu nepředstavitelnou, rychlostí, kterou Arnold odhadl na zhruba 2000 km/h.
Navíc byl jejich let podivně houpavý. Strojů bylo devět a letěly v šípové formaci. Tvarem letouny připomínaly širší bumerang a velikost pilot odhadl na necelých dvacet metrů na délku. Po zhruba třech minutách se stroje pilotovi ztratily z dohledu.
Létající talíře
Kenneth Arnold se domníval, že se jednalo o testovací, dosud neznámé vojenské stroje. Přesto se rozhodl celou událost nahlásit. Po přistání podal tedy zprávu federálním úřadům.
Zpráva vyvolala nevídaný rozruch. Již druhý den psaly o Arnoldově zážitku noviny a honba za mimozemšťany byla odstartována. Pilot ve své zprávě přirovnal pohyb neznámých strojů k pohybu talíře hozeného na vodní hladinu, od níž se pak díky svému tvaru odráží jako žabka. Toto přirovnání se natolik zalíbilo novinářům, že termín "létající talíře" tomuto novému fenoménu zůstal dodnes, a to i přesto, že tvar pozorovaných strojů neměl s talířem nic společného.
Havárie
Další pozorování létajících talířů na sebe nenechala dlouho čekat. Už v následujících dnech se začala objevovat hlášení ze všech koutů USA. Podobné objekty i stejný počet jako Arnold pozorovali například 4. července 1947 zaměstnanci letecké společnosti United Airlines z města Boise v sousedním státě Idaho. Ovšem daleko slavnějším se stal případ z Roswellu v Novém Mexiku. Odehrál se o dva dny dříve, tj. 2. července 1947.
Tehdy se během bouřky na pastvinu farmáře Williama Brazela zřítil jakýsi stroj. Brazel tak usuzoval z toho, že večer zaslechl výbuch a druhý den objevil na pastvině rozeseté trosky z lehkého neznámého materiálu. Vzorky dovezl do města ukázat šerifovi a stejně jako v Arnoldově případu se i jeho hlášení bleskurychle ujali novináři.
O případ se intenzivně začala zajímat také americká armáda, která má v Roswellu významnou leteckou základnu. Ta vzápětí začala dementovat veškeré senzacechtivé teorie o ztroskotání mimozemšťanů, ovšem ne vždycky přesvědčivým způsobem. Vznikala různá oficiální prohlášení, která vyvolávala nové otázky a v mnohých lidech jen utvrzovala divokou teorii o mimozemšťanech.
Pitva mimozemšťana
Roswellský případ je živý dodnes. Město se stalo opravdovou Mekkou ufologů a tamní podnikatelé toho dovedou náležitě využít. Novou vlnu zájmu o Roswell vyvolal v roce 1995 film Alien autopsy (pitva mimozemšťana) kterou veřejnosti představil britský filmový producent Ray Santilli. Jednalo se o historicky vyhlížející filmový záznam pitvy humanoidního tvora, o němž Santilli prohlašoval, že je utajovaným autentickým materiálem americké armády, který byl pořízen na vojenské základně v Roswellu těsně po události na Brazelově farmě.
Opravdu měli Američané možnost pitvat návštěvníka z vesmíru? Touto otázkou si po shlédnutí filmu lámali hlavu laici i odborníci po celém světě a někteří z nich autenticitu filmového materiálu nakonec i potvrdili. Tvrdošíjné zastánce UFO o opaku nepřesvědčilo ani následné prohlášení samotného Santilliho, že se jedná o podvod, který sám vymyslel i zrežíroval.
První oběť
Vraťme se ale ještě zpátky k počátkům ufománie. Zhruba půl roku po Arnoldově případu, přesněji 7. ledna 1948, si mimozemšťané vyžádali první lidskou oběť. Toto prohlášení ale berte s rezervou. Stejně jako v předchozích, a konečně i v drtivé většině následujících případů setkání s létajícími talíři, existuje také u tohoto incidentu celá řada vysvětlujících teorií, v níž žádní mimozemšťané nefigurují. Co se tehdy stalo? Vojenský pilot Thomas F. Mantell vystartoval coby velitel letky čtyř stíhaček F-51 z vojenského letiště ve Standifordu prověřit hlášení o podivném stroji, který nad městem Mansville v Kentucky pozorovali místní obyvatelé.
Následně byl objekt zaregistrován řídící věží letiště v Godmanu, která letku navedla na přesnější kurs. Poslední hlášení velitele letky utvrzuje ufology v jejich teorii o mimozemšťanech: "Objekt je přímo přede mnou nahoře a pohybuje se zhruba poloviční rychlostí. Stroj je kulatý, povrch se kovově leskne a má děsivé rozměry. Stoupám.
Pokusím se dostat blíž, abych si ho lépe prohlédl..." Zde spojení skončilo. Mantell pravděpodobně vystoupal příliš vysoko a ztratil vědomí z nedostatku kyslíku. Trosky jeho stroje byly každopádně nalezeny na jedné farmě nedaleko Franklinu. Piloti zbývajících strojů letky se do tak velké výšky nevydali s v případu pak poskytli svědectví.
Kde se vzalo UFO
Zkratka UFO, tedy Unidentified Flying Object (neidentifikovaný létající objekt), vznikla v roce 1952, kdy byla použita v hlášení speciální komise pro vyšetřování hlášení o létajících talířích s názvem Project Blue Book. Byla to komise složená z důstojníků zpravodajské služby americké armády a ze speciálních agentů FBI. Počátkem 70. let byl projekt zastaven.
Únosy a kruhy v obilí
Ufonům, či přesněji mimozemšťanům z létajících talířů, jsou připisovány různé kousky. Velmi oblíbeným tématem jsou únosy lidí. Ufoni takovou oběť zpravidla omámí a vezmou do létajícího talíře, kde na ní provádějí prapodivné experimenty. Pak jí pustí, případně jí předtím vygumují paměť. Slavné osoby, jako např. Elvise, si nechávají. Zdá se vám to jako pitomost? Něco na tom bude.
Někteří mimozemšťané projevují zase umělecké sklony, k čemuž využívají obilné lány. Do těch kreslí své kruhy a jiné obrazce, jejichž složitost mnohdy vyráží dech.
Nebo jsou to znamení označující strategická místa pro přistání? Pravděpodobněji jsou to "venkovská grafiti" neznámých, ovšem pozemských umělců.
