Ahoj Andreo, to je mi moc líto. Ale jen ty sama víš, že nejlepší lék na takovéto bolesti je čas. Vzhledem k tomu, že se mi ptáš, jak to sdělovat lépe svoji bolest, předpokládám, že ti to takhle nevyhovuje a možná i bolí. Tak to tak zkrátka neříkej. Můžeš říkat třeba, že tatínka už nemáš. A pokud se někdo bude zajímat dál, pověz, že byl nemocný a už není mezi námi. Taky máš klidně právo říct, že se o tom nebudeš bavit. Určitě bych ti ale radil o tatínkovi s někým mluvit – s maminkou, nebo kamarádkou, psychologem, zkrátka a dobře s někým, s kým ti je dobře a komu věříš. Pokus se nenechávat svoji bolest uvnitř. Je to těžké, ale po malinkých krůčcích to určitě dokážeš. Pamatuj, že sdělená radost je dvojnásobná radost a sdělená bolest je poloviční bolest – pravdivé rčení. Mourrison
Umřel mi tatínek
Ahoj Mourrisone. Potřebovala bych poradit. Umřel mi tatínek, když mi byli 4 roky. Vždycky to řeknu takhle: „Umřel mi táta“ a nic víc. Chtěla bych vědět, jak to říct nějak líp.
Andrea, 11 let
Facebook komentáře