Deniso, s jakým oborem jsi přijela soutěžit do Zlatého oříšku? Co děláš?
S trialovou cyklistikou.
Co to je trialová disciplína?
Trialová disciplína je to, že jakoby máš kolo bez sedátka, nesmíš mít sedátko, a furt se na něm stojí a jezdí se vlastně jakoby po kamenech, po kládách, po cívkách, prostě po všech různých blbostech, které najdeš.
Co tam máte místo sedla?
Nic.
A co když si na to sedneš?
No to si nikdy nesedneš.
Jenom jednou a to si celý život pamatuješ, viď?
Ano.
Na čem všem a kde trénuješ?
My máme vlastně jakoby tři možnosti, kde můžeme trénovat. Buď u nás doma, máme halu…
Jako ty máš přímo doma halu?
Hm.
Tak o té si potom popovídáme. Tak buď doma v hale…
Nebo pak máme trial park, kde trénujeme jako tým, týmově, protože my jsme tým Cyklo Trial Střední Čechy, a pak teda máme, kde ještě trénujeme klubově, a tam teda máme halu a to je od nás daleko, takže tam jezdím zhruba tak nějak hodinu.
Vy máte opravdu doma halu na trénování?
Ano Protože on táta měl kamaráda a oni tam měli práci, oni se pak přestěhovali do nějaké jiné práce, tak tam vlastně ta hala byla celá vyklizená, takže on mi tam táta nejdřív dal jednu paletu, tak jsem tam trénovala na jedné paletě, no a pak tátu napadlo, že bychom tam mohli udělat, si tam dát klády a tak, a tak jsme to začali prostě dělat a trvalo nám to tak nějak zhruba půl měsíce.
Kolik překážek tam máš v té hale?
Strašně moc a nedokážu to spočítat.
Která je nejtěžší?
Nejtěžší je snad cívka, mám ta jednu cívku.
Musíš mi vysvětlit, já znám cívku jenom od nitě. Takovou malinkou cívku, tak co to je?
Jestli znáte tu malinkou cívku, tak ta cívka je úplně stejná, jenom je o hodně moc větší, úplně stejná, jenom je o strašně moc větší.
A co s ní děláš?
Já na ní jezdím, naskakuju a tak.
Co je na tom tvém ježdění nejtěžší?
No tak je nejtěžší prostě se na tom kole jako udržet a nespadnout z něj.
Říkala jsi, že v té hale je pro tebe nejtěžší cívka, jaká je vůbec nejtěžší překážka, kterou jsi kdy zdolala?
Moje nejtěžší překážka byla na mistrovství světa, kde jsem překonala kámen, který byl, tak nevím, jak byl přesně vysoký, ale byl vysoký tak zhruba k šesti a půl palety, takže to bylo jako vážně hodně velké.
Že byl třeba stejně vysoký jako ty?
To bylo ještě větší.
No to si nedovedu představit. Je nějaká překážka, kterou bys chtěla zdolat, a ještě se ti to nepodařilo, kterou trénuješ?
Je, já doma trénuju paletu.
To znamená co? Palety si zase dovedu představit, na nich se vozí zboží.
Takže to je paleta, která je ale otočená a je takhle na šikmo prostě na stojato kolmo, a já po ní musím vyskákat, jak jsou tam takové ty, ty – ano, ty žbrdlinky, já po ní musím vyskákat nahoru až po zadním a tam se víceméně udržet a nespadnout z toho a seskočit a mě se to zatím nepovedlo, trénuju jí doma, ještě se mi to nepovedlo.
Když skáčeš po těch žbrdlinkách, to musí být strašně vratké nebo ona je o něco zapřená?
Ne, ono to jsou takové speciální velký palety.
Ona je nastálo připevněná?
Ano. A mě táta, když tam skáču, tak tam pode mnou dá třeba matračku, abych prostě nespadla na záda a něco si neudělala, ale chytá mě taky, protože ono z toho kola, když už jsi takhle ve výšce, tak je těžké seskočit.
Jaké úspěchy už máš?
Já mám letošní mistrovství světa, kde se mi teda vážně povedlo toho mistra světa udělat, protože já v prvním kole spadla za mlíko, takže jsem měla…
Co to je "spadla za mlíko"?
Za pásku, kde jsem hodila pětku právě že, takže já jsem se jakoby nesměla rozhodit, abych to druhý kolo nedala pětky, takže já jakoby jsem se z toho vzpamatovala a dokázala jsem to kola zajet za jeden bod.
No to je úžasné a co bys chtěla dosáhnout?
Já bych chtěla dosáhnout, abych byla pětinásobná mistryně světa.
A proč zrovna pěti, proč ne šesti nebo čtyř?
Protože u nás v týmu jsme si dali, že prostě musíme být pětinásobní mistři světa a aspoň jeden z týmů, aby to dokázal, takže já se snažím, já jsem zatím dvounásobná, tak ještě třikrát.
Tak já ti držím palce, abys to docílila. A taky abys získala Zlatý oříšek čtenářů časopisu ABC. Ahoj!
Na shledanou!
