Marie, s jakým oborem jsi přijela soutěžit do Zlatého oříšku?
No ten hlavní je hra na akordeon a pak už ve volném čase tancuju, zpívám a hraju v krojové družině a jsem členka sboru dobrovolných hasičů.
Tak toho je strašně moc, to je úžasná všestrannost, tak začneme popořádku. Akordeon, co to je za hudební nástroj?
To je lidově harmonika, tahací.
Musí být strašně těžká?
Tak ta moje má něco okolo 10 kilo.
To s ní pořád musíš cestovat, když jedeš do kroužku?
Já mám ve škole svoji, ona je školy, ale hraju na ni jenom já, a doma mám půjčenou ze školy.
Tak to je bezvadné. Co je na ní nejtěžší? Co je těžší? Mačkat ty knoflíky nebo tahat?
No tak ono se to dělá všechno najednou, asi basy jsou těžší.
Basy jsou ty knoflíky?
Ano. To se musí nejdřív naučit, protože nejsou tak popořádku jako ty klávesy. Tak to je ze začátku, ale pro mě už je to lehké.
Aha, to máš pravdu, teď jsem si uvědomila, někde jsou klávesy…
Na pravé jsou klávesy a na levé jsou basy.
A ještě mezitím taháte.
Tam je těžké pak nějak udělat ten měch, aby to vyšlo dobře ještě s tou dynamikou.
Jaké úspěchy už máš ve hře na akordeon?
No tak druhé místo v mezinárodní soutěži v Německu, pak první místo v celostátním kole v Plzni, pak ještě myslím, že mám čestné uznání z Ostravy atd.
Jak často musíš denně trénovat nebo jak musíš cvičit?
No tak v ZUŠce každý den dvě hodiny a doma, když mám hodně úkolů, tak už tolik necvičím, ale normálně tak půlhodinu i hodinu.
Já jsem o tobě slyšela, že to nemáš vůbec jednoduché s dojížděním, viď? Protože ty bydlíš na malé vesničce, jihočeské, jak to děláš, pochlub se čtenářům?
Někdy jezdím ráno autobusem a někdy, protože můj táta taky dojíždí do Jindřichova Hradce, tak mě odveze za babičkou a od té jedu autobusem do školy.
No teď to zní hodně jednoduše, ale ty musíš vstávat někdy hrozně brzo. V kolik?
Tak v půl šesté, ve tři čtvrtě, jak kdy.
A jedeš do Jindřichova Hradce, tam jsi u babičky a pak jdeš do školy?
Ano.
Do školy chodíš v Jindřichově Hradci?
Jo.
Chodíš už do nějaké hudební nebo do klasické základní školy?
No tak nejdřív jsem jako na základku chodila na ZUŠku, tam jsem byla do čtvrté třídy a teď od páté, teď jsem šestý, tak od páté jsem už normálně na dvojce na základní škole a do ZUŠky už chodím jenom na harmoniku.
Tak to byl první koníček, další koníček jsi říkala, že jsi u dobrovolných hasičů. Jak to probíhá? Kolikrát tam chodíš třeba týdně?
Jednou týdně. Sejdeme se, řekneme si, co budeme dělat, jestli cvičíme na nějakou soutěž, tak se rozdělíme na týmy, anebo se učíme topografii, orientaci v prostoru a tak.
Jak se soutěží u hasičů?
Jak kdy, někdy je štafeta dvojic.
A ty dělají co?
To je trochu těžší na vysvětlení, vždycky kapitán uběhne úsek a odběhne takovou značku prostě, kam musí doběhnout. Pak dva poběží, roztáhnou hadici, něco tam udělají, pak dva zase něco udělají a doběhnou a pak se to smotá.
A všechno je to asi na čas.
Je to na čas.
Už má nějaké úspěchy vaše družstvo?
Já jsem tam dva roky a to jsme moc dobří nebyli, ale v minulosti tam máme hodně věcí, jako pohárů a tak.
Tak to teprve přijde. Kromě akordeonu a těch hasičů jsi říkala ještě co?
Krojovku a pak ty další nástroje.
Co to je krojovka?
To je vlastně krojová družina, jako folklorní, kde tancujeme v krojích, a já tam teda hraju i na tu harmoniku.
Co ráda tancuješ v krojích?
No tak my tam máme takové dvě učitelky, které se věnují právě těm krojům a hlavně nám dětem, a ty nám vždycky ukáží choreografii, my si to vyzkoušíme a tak.
A když jsi v té krojovce, tak raději hraješ nebo raději tancuješ?
No tak já ze začátku se naučím tanec, a když mi řeknou, jestli bych to nemohla zahrát, tak to i zahraju.
To jde i oboje najednou?
Ne, já se na začátku naučím tu choreografii, abych tak nějak byla v obraze, a když mi řeknou, že potřebují, abych netancovala, že mají někoho, kdo to za mě odtancuje, a abych hrála, tak zahraju.
Dalším koníčkem jsi říkala hudební nástroje, na jaké hraješ?
Na klavír, na kytaru, na ukulele, na zobcovou flétnu a na bicí.
To všechno ovládáš?
Jako samouk.
A který z hudebních nástrojů kromě akordeonu tě nejvíc baví?
Nejvíc hraju a baví mě ten klavír.
Kam bys to chtěla dotáhnout? Co bys chtěla dělat?
Tak na konzervatoř a pak když tak tu hru na harmoniku učit. To je takový sen. Ale kdo ví.
Tak já ti držím palce, aby se ti ten sen vyplnil a abys získala Zlatý oříšek čtenářů časopisu ABC. Díky. Ahoj!
Děkuju. Na shledanou!
