Jakube, s jakým oborem jsi přijel soutěžit do Zlatého oříšku?
Tak přijel jsem soutěžit s fotografováním.
A jak ses k fotografování dostal?
On začal u nás v Hostinném kroužek mladých reportérů, kam jsem začal chodit, tak jsem si pořídil svoji první zrcadlovku a nějak jsem se uchytil a už jsem začal fotit a rozvíjet spolupráci a tak.
Kdy jsi do kroužku začal chodit?
V září roku 2016.
Tak to znamená, že rok fotíš a už ses dostal až do finále Zlatého oříšku, to už musíš mít za sebou nějaké úspěchy.
Ano, mám první místo v mezinárodní soutěži „Vyfoť si své město“, pak mám dvakrát druhé místo v soutěži Horní Labe ve fotografii a osmé místo ve Fotografii roku na téma divoká příroda inspiruje.
Co rád fotíš?
Já většinou fotografuju kulturní a společenské akce a nejvíc mě třeba baví focení zvířat a přírody.
To znamená, že jsi takový fotoreportér, viď, že reportuješ fotkou, co se děje?
Ano, je to tak.
Co je těžší, dělat fotoreportéra anebo fotit přírodu?
Ono to je tak půl na půl, u fotografování těch zvířat tam se dává jakoby větší úprava, že jakoby to zabere víc času, s tou reportáží času zase moc ne.
Zkoušel jsi někdy fotit klasickým fotoaparátem?
Nezkoušel.
Ani tě to neláká?
Chtěl bych to zkusit.
Myslím si, že u digitální fotografie je to trochu jednodušší, fotografie můžete různě upravovat, to se dřív nedělalo, fotky se vyvolaly v temné komoře a nikdo tam nic nemohl retušovat ani nijak upravovat.
No to jo.
Ale je to tak.
Ano.
Vývoj jde dopředu, viď? Kromě těch úspěchů, které jsi jmenoval, jsi mi i říkal, že s někým spolupracuješ, s kým to je?
Spolupracuju s Kabelovou televizí v Hostinném, dále s Krkonošským deníkem, s Trutnovinkami a s Východočeskou televizí.
Jak můžeš jako fotograf spolupracovat s televizí?
Tak teď jsme teprve nedávno zahájili spolupráci, tak příští týden budu začínat, ale to budu i natáčet svojí zrcadlovkou.
Osloví tě vždycky nějací novináři sami od sebe anebo práci nabízíš?
No jak co, pro jakou společnost.
Prozraď něco konkrétněji.
Tak třeba s Krkonošským deníkem tam jim napíšu, mám tady fotografie z této akce, jestli o ně mají zájem, oni řeknou, že jo, tak jim pošlu. U těch Trutnovinek, tam mi napíšou, že mají zájem o tuto akce, jestli bych tam nejel.
Vím, že fotografování vůbec není levný koníček. Chtěl bys profesionální foťák a kolik tak stojí?
Někde se musí začít. Když se začíná, tak je to od 10 do 15 tisíc a pak profesionální technika stojí až 150 až 200 tisíc.
Fotoaparát, který máš je dobrý?
Já jsem s ním spokojený, stál někde patnáct tisíc a teďka si dokupuju objektivy. Já jsem s ním spokojený.
Máš vzor v nějakém českém nebo světovém fotografovi?
Jsou všichni jakoby vzory, ale tak třeba z našeho okolí třeba Diana Dufková, která fotí jenom autoportréty nebo Patrik Staněk a mnoho dalších.
Co by se ti líbilo v budoucnu?
Já bych se chtěl živit jako fotograf nebo jako reportér.
Co by tě v případě toho fotoreportéra nejvíce lákalo, pořád jenom ty společenské akce nebo bys chtěl i něco jiného?
Mě ty společenské akce baví, proč od toho odcházet.
To je pravda, člověk se má držet toho, co ho baví. Co bys chtěl studovat?
Já bych chtěl studovat právě obor užitá fotografie a média, anebo přímo fotografa.
Už sis vybral školu?
Já už jsem si vybral, v Praze jsem si vybral a v Ostravě.
A zkusíš obě dvě?
Zkusím obě dvě.
Kromě fotografování máš ještě nějaký jiný koníček?
Nemám.
To ti zabere úplně veškerý čas?
Ano.
Já ti děkuju za rozhovor a držím palce, ať se na jednu z těch škol dostaneš. A taky k získání Zlatého oříšku ábíčka. Díky. Ahoj!
Děkuju. Na shledanou!
