Naše planeta není co do počtu planetou lidí, ale planetou ptáků: Na jednoho člověka připadá na Zemi nejméně 15 a možná i 60 ptáků. Na světě žije zhruba 10 tisíc druhů, v České republice kolem tří set. Ptáci jsou všude kolem nás. V lese i na poli, na vesnici i uprostřed města. Není proto nic snazšího, než je začít pozorovat.
Krmítko pro začátek
Birdwatching, jak se pozorování ptáků říká ve světě, je relativně finančně nenáročný, dobrodružný, ale přitom s velkou šancí na úspěšný "lov". Ptáci se ze všech divokých zvířat pozorují ve volné přírodě nejsnáze. Je jich mnohem víc než třeba savců, žijí méně skrytým způsobem a nevyhýbají se ani blízkosti lidí. S birdwatchingem můžete začít kdykoli – v jakémkoli věku, v jakékoli roční době. Na začátku nepotřebujete vůbec žádné vybavení, dokonce ani ten dalekohled. Profesionální ornitologové nám potvrdili, že začínali s pozorováním ptáků na krmítku za oknem.
Ptáčkaři a birdwatching
Pokud birdwatching zkusíte, budete velice trendy. Pozorování ptáků je obrovský fenomén především ve Velké Británii a v USA. Na vzestupu je i u nás, ostatně Česká republika patří v pozorování ptáků ke světové špičce. Česká společnost ornitologická (ČSO) existuje už 90 let a v současnosti má kolem dvou a půl tisíce členů, z velké části amatérů. Rostoucí počet "ptáčkařů" souvisí s rozvojem pozorovací a záznamové techniky. Dalekohled a fotoaparát v ceně řádově tisíců korun vám tento svět otevře plnou náručí. A s technikou v řádu deseti tisíců korun se vyrovnáte profesionálům.
Pozorování jako koníček i věda
Základní motivace birdwatchera je poznávání ptáků a jejich života. Některé ptáčkaře navíc těší pořizování fotografií, jiní oceňují, že mají cíl pro rodinné výlety. Birdwatching má ale ještě další rovinu v občanské vědě. Každý pozorovatel ptáků – i ten začínající, který chodí na základní školu - může svá pozorování sdílet na specializovaných webových stránkách a poskytovat tak důležité informace profesionálním ornitologům. Tito odborníci se shodují, že bez ptáčkařů - amatérů by jejich výzkum byl mnohem obtížnější, někdy dokonce nemožný. Birdwatcher tedy nemá jen krásného koníčka, také se podílí na seriózním vědeckém výzkumu!
Reportáž od rybníka
Na jeden den jsme se birdwatchery stali i my. Abychom mohli připravit tento článek, vyrazili jsme "na ptáky" s profesionálními ornitology. Místem našeho pozorování byla přírodní památka Hostivické rybníky. Leží na západním okraji Prahy a kousek od ní vede dálnice, přesto je to malý ptačí ráj. Kolem rybníků vede naučná stezka a pro birdwatchery je tu vybudovaná vyvýšená pozorovatelna, která umožňuje dokonalý výhled na hladinu rybníka i do rákosin pod ní. A právě k té jsme s našimi průvodci zamířili.
Uspěli jsme!
I když konec září není pro pozorování ptáků ideální, neodcházeli jsme "s prázdnou". Dalekohledy nám přiblížily na dosah ruky poláky velké, labutě velké, kachny divoké (březňačky), lysky černé a dokonce i potápku roháče. Staré duby na hrázi zase přilákaly svou úrodou žaludů pestře zbarvenou sojku. Během pár hodin jsme se tak přesvědčili, že birdwatcherem může být opravdu každý kdykoliv a kdekoliv.
Co jsme se naučili
Především to, že při výpravě za ptáky nevíte předem, co uvidíte – v tom je právě to dobrodružství. Můžete to jen předpokládat podle toho, jaké si zvolíte prostředí. Pro začátečníky je nejlepší otevřené místo, kde mají ptáci jen málo příležitostí (a také důvodů) se skrývat. Takovým místem jsou právě rybníky a vodní plochy. Mnohem obtížnější je pozorování lesních druhů, které se zdržují v křovinách a korunách stromů. Jejich přítomnost ornitolog často zaznamená jen podle hlasu.
Jen oko nestačí
V přírodě vám jen málo ptáků dovolí přiblížit se tak blízko, abyste rozeznali podrobnosti nutné k jejich určení. Často vidíte jen siluetu a teprve v dalekohledu spatříte barvy a typické znaky. Základní technickou pomůckou ptáčkaře je proto malý triedr na krk. Ideální zvětšení je 10 x a dostatečný průměr čoček je 42 mm. Hledejte tedy dalekohled s parametry 10 x 42. Když už si budete jistí, že s koníčkem chcete pokračovat, můžete si pořídit velký pozorovací dalekohled na stativu. Ornitologové nám doporučovali zoom s parametry 20-60 x 60. V kombinaci s malým triedrem pak máte zcela dostatečnou pozorovací techniku.
Fotíme mobilem
Pokud chcete ptáky také fotit nebo natáčet na video, ideální pro začátečníky jsou kompaktní ultrazoomy. My jsme si v terénu vyzkoušeli foťák Sony Cybershot DSC-HX400vb s optickým zoomem 50x. Ptáky s ním pohodlně vyfotíte, natočíte a k záznamu se vám automaticky zapíše i poloha GPS.
Pokud budete chtít pořizovat fotky vyšší kvality, je třeba investovat do zrcadlovky s výkonnými objektivy. Fotit se ale dá také jednoduše na telefon. Metoda takzvaného phonescopingu pracuje s chytrým telefonem, který se připevní k okuláru stativového dalekohledu. Fotky jsou z toho překvapivě krásné.
Od pozorování k výzkumu
Koho birdwatching zaujme natolik, že by se chtěl o své zážitky podělit s ostatními ornitology nebo se zapojit do nějaké výzkumné akce, má několik možností.
Tou nejaktuálnější je příprava nového atlasu hnízdního rozšíření našich ptáků. Pracují na něm zkušení ornitologové i amatéři, kteří zaznamenávají svá pozorování do speciální mapy na stránce atlas.birds.cz. I když se mapování nezúčastníte, mapa nebo také v roce 2010 zřízená faunistická databáze ČSO avif.birds.cz vám pomohou zjistit, kde jsou k vidění zajímavé ptačí druhy. Snáze můžete sami přispívat právě do faunistické databáze: Přístup do ní je nejen přes počítač, ale i přes appku Avif pro chytré telefony s Androidem. Mobilních aplikací pro ptáčkaře je hodně. My doporučujeme Atlas ptáčkaře, kde jsou popisy ptáků, fotografie i zvukové záznamy jejich hlasů.
Akce pro birdwatchery
Česká společnost ornitologická pořádá i akce, jichž se může zúčastnit kdokoliv. Vycházky pod vedením zkušeného ornitologa jsou skvělou příležitostí naučit se a vidět něco nového. Na jaře probíhá na mnoha místech naší republiky Vítání ptačího zpěvu a na podzim Festival ptactva. Součástí akcí jsou kromě pozorování a určování ptáků také ukázky odchytu a kroužkování. Více informací najdete na stránkách cso.cz.
Především dětem je určena celoevropská akce zaměřená na sledování příletů pěti vybraných snadno rozpoznatelných stěhovavých ptáků. Každý tak může na jaře dávat pozor a hlídat, kdy poprvé spatří v přírodě čápa bílého, vlaštovku, rorýse, kukačku nebo vlhu. Tato akce má svou vlastní webovou stránku springalive.net.
Nejlepší knihy
Atlasů k určování ptáků je spousta. Pro úplné začátečníky se hodí Atlas ptáků České a Slovenské republiky od Jana Dungela a Karla Hudce z nakladatelství Academia. Mezi birdwatchery však vede "Svensson", jak se podle jména autora přezdívá Atlasu ptáků Evropy, severní Afriky a Blízkého východu, který vydalo nakladatelství Ševčík (knihysevcik.cz). Postihuje oblast, v níž se pohybujeme nejčastěji a kterou migrují naši ptáci. Jednotlivé druhy jsou vyobrazeny nejen v líbivém svatebním šatu: Uvidíte, jak se liší samec od samice, jak vypadá mládě, vzácná barevná forma nebo pták v nenápadném prostém šatu. Popisky ilustrací okamžitě upozorní na charakteristické určovací znaky. Textový návod k určení pak obsahuje i způsob letu a popis hlasového projevu, což je mnohdy zábavné čtení. Pokud víc než atlas potřebujete průvodce po ornitologicky zajímavých lokalitách, doporučujeme knížku ornitoložky Aleny Klvaňové Kam za ptáky v České republice, která právě vyšla v nakladatelství Grada.
