Birdwatching 1: První kroky
„Možná uvidíme ledňáčka,“ slíbil mi táta, když mě lákal ven, přestože to vypadalo na déšť. Prodíráme se podrostem kolem Zlaté stoky, oči mám na stopkách. Vtom na větev nad hladinou usedne tyrkysově modrý pták. Bleskově se vrhá do vody, vzápětí se vrací a několika údery o větev zabíjí rybku, která mu mizí v zobáku. Pak ostře pískne a je pryč. Je mi pět let a vůbec mi nevadí, že domů jdeme promáčení a popálení kopřivami – právě jsem propadla ornitologii. A doufám, že jí díky tomuto seriálu propadne i leckdo z vás.
Proč ptáci?
Jsou všude, jsou nápadní, krásní a spoustu toho o nich ještě nevíme. Jejich pozorování je zábava a dobrodružství, které můžete zažívat každý den a skoro nic k tomu nepotřebujete. Můžete je pozorovat doma na zahradě nebo za nimi cestovat na druhý konec světa. Můžete se zaměřit na jejich fotografování, učit se poznávat je podle zpěvu, sledovat jejich tah nebo hnízdění.
Kdo je pozoruje?
Pozorování ptáků se říká birdwatching, v češtině říkáme, že chodíme na ptáky. Birdwatcher je člověk, který ptáky pozoruje příležitostně pro radost. Odborník, který se živí zkoumáním ptáků vědeckými metodami, je ornitolog. Amatérský ornitolog je pak ten, kdo se ve volném čase podílí na sběru dat pro ornitologický výzkum.
Pořiďte si zápisník!
Bez poznámek se neobejdete. Dřív než do přírody proto vyrazte do papírnictví pro notýsek, který se vám vejde do kapsy. Kvůli kresbám je lepší nelinkovaný: Neznámý druh si nakreslíte, zvýrazníte nápadné znaky a doma určíte podle atlasu. Pište obyčejnou tužkou, kterou nerozmaže voda, a noste náhradní.
Birdwatching 2: Výbava ptáčkaře
Už máte ornitologický zápisník? Pak stačí jen dalekohled, atlas ptáků a správné oblečení a můžete vyrazit do přírody! Začít pozorovat ptáky samozřejmě můžete i pouhým okem. Pokud to ale myslíte vážně, bez dalekohledu se neobejdete. Čím víc detailů na ptákovi rozlišíte, tím snáze ho určíte.
Výběr dalekohledu
Pro začátek stačí levnější model, ale shánějte takový, který nese označení 10 x 50. Desítka znamená, že pozorovaný objekt přiblíží desetkrát. Druhé číslo označuje průměr objektivu, čím je větší, tím víc světla propouští. Při vybírání dalekohledu vyjděte před prodejnu a vyzkoušejte si, zda se vám dobře drží, není moc těžký a snadno se zaostřuje. Nezapomeňte na pouzdro a antistatický hadřík nebo štěteček na otírání čoček, dalekohled si zaslouží péči.
Obrazový atlas
Vhodný atlas ptáků se stane vaším nerozlučným společníkem, měl by proto být skladný a lehký. Pro začátek si vyberte ten, který popisuje jen ptáky Česka, aby vás při určování nemátly vzácně zaletující druhy. Lepší než fotky jsou ilustrace, na nichž mohl malíř zachytit důležité detaily.
Hlavně nenápadně
V přírodě byste neměli být rušivým prvkem, oblékejte se proto tak, abyste s ní splynuli. Nejlepší jsou odstíny zelené, hnědé, černé a béžové. Pamatujte na dobré boty, aby vás v pátrání po ptácích nezastavil potok nebo křoví. V létě nezapomeňte na kšiltovku a v zimě na rukavice!
K čemu je zápisník?
Díky němu budete vědět, kdy jste letos viděli první vlaštovky nebo slyšeli poslední kukačku, pokolikáté hnízdí datel v dutině buku za vaší chatou nebo jestli už někdy bylo na rybníku tolik lysek. Aby poznámky měly smysl, musí každý zápis obsahovat: Datum (den, měsíc, rok), lokalitu (nejbližší obec, místní název, případně souřadnice), čas (např. od 9.00 do 11.20) a počasí. A samozřejmě druh ptáka a počet jedinců, které jste viděli, případně i jejich stáří či pohlaví. Neznámý druh si můžete nakreslit a doma určit podle knížek.
Birdwatching 3: Hnízdění
Z keře na vás křičí kosice, od rybníka vás odhání labuťák a všichni ptáci pořád nosí něco v zobáku. Nastala doba hnízdění!
Každý ptačí druh ukrývá a chrání svá křehká vajíčka. Pěnkavy a kosi stavějí hnízdo ze stébel trávy, mechu a chlupů v keřích, šplhavci tesají dutiny do kmenů, břehule a ledňáčci si hloubí nory v březích řek. Přítomnost hnízda prozradí vzrušené chování rodičů a jejich varovný křik. Nalezené hnízdo by mělo zůstat vaším tajemstvím! Nechoďte k němu blízko ani často, abyste ptáky nerušili nebo k nim nenalákali dravce.
Jak jim pomoci
Je-li sucho, udržujte v místě výskytu vlaštovek a jiřiček kaluž vody. Ptáci k ní budou vděčně chodit pro bláto na stavbu hnízd.
Máte-li doma psa nebo andulku, vyčesané chlupy nebo vypadaná peříčka dejte na zahradu. Přiletí si pro ně třeba mlynařík nebo pěnice a vystele jimi postýlku pro svá mláďata.
Už se líhnou!
Skořápky praskají a rodičům nastává období největších starostí. Nekrmivé druhy jako kachny a husy mláďata jen vodí a chrání, potravu si hledají sama. Zato krmiví ptáci se mohou uštvat: Sledujte, jak loví hmyz a kolik potravy se jim vejde do zobáku.
Badatelský úkol
Sedněte si nedaleko obsazené budky s dalekohledem, zápisníkem a stopkami a sledujte frekvenci krmení, kolikrát za hodinu rodiče nakrmí mláďata. U vrabce domácího nebo rehků, u nichž jde poznat pohlaví podle opeření, můžete zjistit, jestli je pilnější máma nebo táta.
Neodnášejte ptáčata!
Když mládě opustí hnízdo, vypadá jako bezbranný chomáček peří. Nebojte se o něj a „nezachraňujte“ ho! Rodiče jsou poblíž a budou se o něj starat ještě dva týdny. Najdete-li holé ptáče, rozhlédněte se po hnízdě. Je-li to možné, vraťte ho tam - ptáci mají špatný čich a lidský pach jim nevadí. Pokud hnízdo nevidíte, nedá se mláděti pomoci. Záchrannou stanici proto volejte pouze v případě, že je již opeřené ptáče viditelně zraněné.
Birdwatching 4: Poznejte je po hlase
Co by nám nejvíc chybělo, kdyby na světě nebyli ptáci? Většina lidí má jasno - postrádala by ptačí zpěv.
Nejen zpěv
Nejlepšími zpěváky jsou pěvci. U nás většinou zpívá jen samec, i když třeba u červenek zpívají obě pohlaví. Nejdelší písničku má skřivan polní, v noci pěje slavík obecný a v osvětlených ulicích i kos černý. Ozývají se i nepěvci: Šplhavci bubnují (tlučou zobákem do dřeva), čápi klapou zobákem, sovy houkají a hrdličky cukrují.
Proč se ozývají
Každý druh vydává škálu zvuků s různými významy. Zaslechnete je hlavně během hnízdní doby od února do července. Ptáci si tak označují své teritorium a oslňují samice. Ty vědí, že čím delší, hlasitější a pestřejší písnička, tím zdatnější samec. A právě toho si vyberou, protože chtějí předat svým mláďatům co nejlepší geny!
Poslouchejte, co říkají
Zaposlouchejte se do ptačího zpěvu a zkuste si každou písničku zapsat vlastními slovy. Popsat, jak zní, nebo ji otextovat. Třeba hlas budníčka menšího přepisujeme jako „cip-cap“, Angličané slyší „chiff-chaff“ a Němci „zilp-zalp“. Strnad obecný zpívá „Jakpak to sluníčko krásně svítí!“ (zlé jazyky tvrdí, že říká „Kdybys tak, sedláčku, chcíp!“).
TIP
Máte-li chytrý telefon nebo diktafon, zkuste si pořídit vlastní nahrávky! Doma pak můžete nahrávku porovnat s internetem. Nejvíce hlasů najdete na www.xeno-canto.org a na www.rozhlas.cz/hlas.
Jak SE NAUČIT hlasy ptáků
Začněte tam, kde je ptáků málo, abyste rozeznali jednotlivé hlasy v ptačím orchestru.
Předem si naposlouchejte nejběžnější hlasy na internetu nebo z CD (všímejte si délky a hlasitosti zpěvu, výšky tónů a rytmu).
Pro každý hlas si vytvořte vlastní poznávací schéma (k něčemu ho přirovnejte, vymyslete k němu slova).
Snažte se zpěváka zahlédnout – jeho hlas si tak lépe propojíte se vzhledem.
Stáhněte si hlasy do mobilu a porovnávejte je se zpěvem v přírodě.
Birdwatching 5: Jak je poznáte
Jste bystří, všímaví a pohotoví? Pak máte základní předpoklady pro určování ptáků v přírodě! I když ptáka zahlédnete jen na okamžik, musíte si stačit všimnout, jak vypadá, v jakém je prostředí, zda je sám nebo v hejnu a jak se chová. Začátek je těžký, ale vytrvejte a choďte co nejvíc ven. Jen tak získáte potřebné zkušenosti.
Kdy a kde?
Nejdřív se ptejte, zda je pro výskyt druhu vhodná doba – slavíka na sněhu neuvidíte. Pak se rozhlédněte, v jakém jste prostředí. Každý druh žije v určitém biotopu - podle toho se ptáci dělí na vodní, luční, polní apod. S určováním je lepší začít na zahradě nebo v parku, kde žije méně druhů. Až když je bezpečně poznáte, můžete přidávat třeba lesní nebo mokřadní ptáky.
Velikost
Ta je zásadní. Zkuste dostat do oka velikost běžných ptáků jako je vrabec, kos či hrdlička. A pak s nimi neznámé druhy porovnejte. Podle siluety zase na první pohled poznáte, zda nad vámi letí dravec, čáp nebo husa. Když přiřadíte ptáka k určité skupině, snáze ho vyhledáte v atlase.
Znaky a barvy
Všímejte si tvaru a velikosti hlavy, křídel, ocasu, nohou a zobáku. Někteří ptáci mají výrazné barvy, takže je poznáte hned, například ledňáčka, žluvu nebo stehlíka. Většinou ale musíte zaměřit pozornost na určité barevné znaky (v atlasech na ně míří šipky).
Pohyb
Zapamatujte si způsob pohybu. Skáče po zemi jako vrabec nebo chodí vzpřímeně a pokyvuje hlavou jako špaček? Šplhá po stromě hlavou dolů jako brhlík nebo krouží ve spirálách vzhůru kolem kmene jako šoupálek? A jak létá? Houpavě ve vlnách jako strakapoud nebo rovně jako datel? Má v letu natažený krk jako čáp nebo esovitě prohnutý jako volavka?
Nenechte se zmást
Odlišné světelné podmínky mohou měnit barevné odstíny!
V protisvětle vypadají ptáci menší a tmavší.
Když se načepýří (v chladu) zdají se větší a kulatější.
Birdwatching 6: Kam na ptáky
Biotopy
Ptáci patří k nejpohyblivějším a nejnápadnějším živočichům. Proto je uvidíte skoro všude. Kde začít? Nejlépe v okolí svého bydliště – spousta ptáků se totiž zabydlela v lidských sídlech. Mnozí už se dokonce nebojí lidí a dovolí vám prohlédnout si je zblízka. Nejvíc jich uvidíte v zeleni: Sedněte si na nějakém klidném místě třeba v parku a dobře se dívejte. Tato metoda nazývaná „sit and wait“ (seď a čekej) často vede k nejlepším „úlovkům“.
Pole a louky
V zemědělské krajině choďte po cestách lemovaných křovinami. Z nich se ozývají strnadi obecní, pěnice hnědokřídlé a na šípkovém keři možná uvidíte ťuhýka obecného. Věnujte pozornost obloze – loví tu poštolka obecná nebo moták pochop, vysoko na nebi zpívá skřivan polní. Na strništích se na podzim před cestou na jih shromažďují bahňáci, špačci nebo havrani.
Lesy
V lese mají ptáci mnoho úkrytů, hodí se proto znalost hlasů. Nejbohatší jsou lesy listnaté a smíšené a ještě lepší je rozhraní dvou prostředí (tzv. ekoton), třeba lesa a louky. Choďte pomalu a všímejte si pohybu. Na kmenech či ve větvích možná uvidíte strakapouda nebo sojku, v podrostu přehrabuje listí drozd zpěvný. Když zahlédnete něco se mihnout, tiše stůjte a pátrejte jen očima.
Okolí vod
To je ideální místo: Hladina je přehledná a vodní ptáci bývají velcí a klidní. Často se vyskytují v hejnech a jsou hluční jako racci nebo rybáci. Stále se tu něco děje: Hledají potravu, vodí mláďata, hašteří se. Plašší druhy můžete objevit v pobřežních porostech. Okolí vod je zajímavé i v zimě, kdy u nás přezimují severské druhy.
S doprovodem a zápisníkem
O vašich toulkách přírodou by měli vždy vědět dospělí. Do lesa a na neznámá místa choďte jen v jejich doprovodu! Veďte si seznam druhů, které během prázdnin uvidíte!
Birdwatching 7:
Kam na ptáky: lokality
Léto je časem výletů. Kam se ale vydat na nejhezčí a nejdobrodružnější pozorování ptáků? Když už znáte své okolí a běžné ptačí druhy, přichází čas na odvážnější výpravy. Poproste rodiče, ať do plánování prázdninových výletů zahrnou nějakou lokalitu, kde máte šanci vidět i opravdové „špeky“, tedy ptačí vzácnosti. Nudit se přitom nemusí žádný člen rodiny!
Chráněná území
Místa, kde je příroda nejzachovalejší, jsou často chráněná. V národním parku nebo chráněné krajinné oblasti máte skoro jistotu, že nějaké zajímavé druhy uvidíte. Vyplatí se i zastávky v maloplošných chráněných územích. I když nebudete mít štěstí na ptáky, poznáte nejkrásnější místa naší země.
Hurá k vodě!
Pro začátečníky jsou nejvhodnější vodní a mokřadní lokality, tam je vždy něco k vidění. A v parném létě si takový výlet užije i zbytek rodiny. Navštivte Nadějskou rybniční soustavu na Třeboňsku, domov orlů mořských, nebo Bohdanečský rybník na Pardubicku, kde začátkem léta zastihnete stovky pelichajících kachen a labutí. Dobrodruzi si v Českém Švýcarsku užijí projížďku na lodičkách úzkými soutěskami řeky Kamenice v doprovodu skorců vodních a ledňáčků říčních. Rodiče nalákáte na historické památky v Lednicko-valtickém areálu s největšími koloniemi volavkovitých ptáků u nás. Anebo se vydejte na Hanou na rybníky a Troubeckou pískovnu u Tovačova, kde hnízdí desítky rybáků obecných.
Poraďte se s mapou a webem
Nejlepší tipy na výlety najdete na těchto stránkách:
Evropsky významné lokality a ptačí oblasti: www.natura2000.cz
Zajímavá aktuální pozorování ptáků: avif.birds.cz
Tipy na ptačí lokality: www.birdlife.cz/kamnaptaky, www.birdwatcher.cz
Ptačí pozorovatelny: birdwatching.cz/ptaci-pozorovatelny
Birdwatching 8: Ptačí zahrady
Jak pozorovat ptáky z pohodlí domova? Máte-li zahradu, je to snadné, poskytněte jim byt a stravu! Zahrady podobné přírodě jsou plné života. Vysazujte v nich květiny, které lákají hmyz, a keře jako je bez, hlohyně, pámelník nebo ptačí zob. Ptáci v nich najdou úkryty, místa pro hnízda a na podzim spoustu chutných bobulí. Nepoužívejte chemii a nechte stát staré stromy – vyvíjí se v nich mnoho druhů hmyzu. Hromada větví v rohu se stane vítaným útočištěm střízlíků, červenek, ale i ježků.
Prostřený stůl
V zimě a na jaře ptáky nalákáte na hostinu v krmítku, ale v létě a na podzim jim prostřený stůl může připravit samotná zahrada. Stačí pěstovat ty správné květiny a ptáci si kromě již zmíněných bobulí pochutnají i na pestré nabídce semen. Samozřejmě za předpokladu, že odkvetlé květy se semeny necháte do jara na záhonu. Vhod určitě přijde slunečnice, založte si záhon třapatek, někde u plotu dejte šanci několika bodlákům (existují i okrasné druhy) nebo pro ptáčky vysejte okrasný mák.
Bezpečné bydlení
Budky (povíme si o nich na podzim) vám umožní pozorovat ptáky při hnízdění a následně mláďata, která se ještě několik dní zdržují v okolí a nechávají se krmit rodiči. Nezapomeňte zakrýt nádrže s vodou (třeba pletivem), aby se v nich neutopila. Větší skleněné plochy, za nimiž je vidět volný prostor, polepte speciálními samolepkami nebo papírovými motivy, aby do nich ptáci nenaráželi. Na tvaru ani barvě nezáleží, jen je vždy umístěte zvenku.
Ptačí koupaliště
V horkých dnech ptáci trpí nedostatkem vody. Pomůže jim i větší miska pod květináč, kterou budete pravidelně čistit a doplňovat vodou. Pár kamínků vyčnívajících nad hladinu poslouží jako ostrůvky pro topící se hmyz. Můžete si ale vyrobit vlastní pítko z betonové směsi (návod v pracovním listu). Napít se přijdou i druhy, které jinak žijí skrytě, a pozorování koupajících se ptáků nikdy neomrzí!
Co nemá chybět na ptačí zahradě
Bobulonosné keře
Kvetoucí rostliny
Budka
Krmítka
Pítko a koupátko
Hromada větví
Nálepky na skleněných plochách
(Krmítka a pítka umístěte tak, aby se v jejich blízkosti nemohly ukrývat kočky!)
Birdwatching 9: Správný pozorovatel
Birdwatcher se v přírodě chová trochu jako detektiv. Heslo zní: Hlavně nenápadně! Snažte se být skoro neviditelní. Tiše našlapujte, nemluvte nahlas a pohybujte se pomalu. Zastavujte a rozhlížejte se na všechny strany, pátrejte po pohybu v korunách stromů, v keřích, ale i na zemi, kde v listí hledají potravu kosi a červenky. Nezapomínejte sledovat oblohu – dravce většinou uvidíte v letu. Nastražte také uši, ptáky prozradí i šramot a hlas.
Jak vidět co nejvíce
Sluníčko mějte raději za zády, v protisvětle se pozoruje špatně. Využívejte úkryty a maskování – když se schováte za trs trávy nebo se budete tiše plížit za keři, dostanete se k ptákům blíž. Vydejte se na vycházku se zkušeným ornitologem, odkoukáte od něj ty nejlepší triky a fígle.
Kdy na ně
Ideální je vyrazit hodinu po rozednění nebo po 16. hodině a navečer. Kolem poledne se nenamáhejte, ptáci mají siestu, zvláště v letních vedrech. Jen když je pod mrakem, ba dokonce i když mrholí, můžete ptáky vidět po celý den.
Nerušit!
Vaše radost z pozorování nesmí ptákům škodit. Ptáci vaši náklonnost neopětují, držte se tedy v přiměřené vzdálenosti, abyste je neplašili. Díky dalekohledu rozeznáte detaily i na dálku. Během hnízdění je opatrnost ještě důležitější! V blízkosti hnízda dávejte pozor, abyste k němu nevyšlapali cestičku v trávě a nepolámali okolní větvičky. Predátor by pak měl snadnou práci. Snažte se, aby po vaší návštěvě zůstalo vše jako před ní.
Pozorovatelny
Jsou výborným místem, odkud můžete ptáky pozorovat v klidu a chráněni před větrem. Bývají většinou na březích rybníků v místech, odkud je nejlepší výhled. Tiše se posaďte a dalekohledem prozkoumávejte okolí.
Seznam pozorovatelen najdete tady.
Birdwatching 10: Domovská lokalita
Je vám líto, že končí prázdniny a tím i cesty za ptáky? Najděte si vlastní lokalitu a pravidelně ji sledujte! Zážitky z cest jsou skvělé, ale málokdy jste někde tak dlouho, abyste místo dokonale poznali. Proto nepohrdejte okolím domova, právě tam vás možná čekají největší překvapení. Čím častěji budete na svou lokalitu chodit, tím lépe ji poznáte a stanete se odborníkem na místní ptactvo.
Jak vybírat
Vyberte si bezpečné místo blízko bydliště. Mělo by být do vzdálenosti nejvýš půlhodiny pěšky nebo na kole a po pohodlné cestě. Ideální je mozaika různých biotopů, kde žije víc ptáků s odlišnými nároky. Přítomnost potoka, rybníku nebo tůňky je výhodou, kromě vodních druhů tu lze pozorovat i mnoho dalších, které se sem slétají napít. A nikdy nezapomeňte říct rodičům, kde budete!
Pátrejte po modré a zelené
Při výběru lokality si vezměte na pomoc mapy. Buď tištěnou turistickou s měřítkem 1 : 25 000 (1 cm na mapě = 250 m ve skutečnosti) nebo na internetu, kde si můžete oblast přiblížit a podívat se na ni i z leteckého pohledu. Hledejte modré vodní plochy a toky a zelené lesy či parky, případně blízkou přírodní rezervaci.
Kdy se tam vydat
Lokalitu navštěvujte v různou denní dobu, abyste poznali, kdy jsou které druhy aktivní. V předjaří tam zajděte s někým dospělým i po setmění, podle hlasu zjistíte, zda u vás žijí sovy. Sledujte oblast alespoň jednou za měsíc v každém ročním období. O svá pozorování se podělte na avif.birds.cz – možná, že budete první, kdo zaznamená výskyt vzácného druhu na vašem území!
Odborník o své lokalitě ví:
- které druhy tam hnízdí
- které druhy na podzim odlétají
- které druhy se tam vyskytují jen v zimě
- přibližný počet jedinců každého druhu
- kde ptáci nejčastěji hledají potravu
- kde nacházejí nejlepší úkryty
Birdwatching 11: Začíná tah!
Právě začíná úžasný přírodní úkaz: Migrace miliónů ptáků, kteří se vydávají na svou cestu na zimoviště! Ptačí druhy, které se u nás vyskytují, se mění s roční dobou. Už naši předkové si všimli, že podzim je časem velkých změn. Ještě v 16. století si neuměli vysvětlit náhlé zmizení vlaštovek z celé Evropy jinak, než že zimu přečkávají v bahně na dnech vypuštěných rybníků.
První kroužek
Pak ale dostal dánský profesor Mortensen geniální nápad. Roku 1899 nasadil na nohy několika špačků hliníkové kroužky s adresou. A kupodivu mu o některých z nich přišla zpráva! Kroužkování ptáků se od té doby stalo platnou vědeckou metodou, díky níž známe jejich tahové cesty. U nás kroužkuje kolem 500 kroužkovatelů, kteří ročně označí 250 000 jedinců. Najdete-li ptáka s kroužkem, oznamte to Kroužkovací stanici Národního muzea.
Odlétají i přilétají
Některé druhy jako vlaštovky, čápi nebo rorýsi od nás odlétají na zimoviště, jiné jako jikavci nebo brkoslavové naopak přilétají zimovat k nám. Další druhy přes naše území jen přelétají nebo se tu zastavují na tradičních tahových zastávkách, jako jsou velké mokřady a rákosiny u rybníků. Načerpají tady sílu na další cestu, nakrmí se a odpočinou si.
Před odletem
Od srpna do října můžete pozorovat, jak se ptáci shromažďují do hejn a chystají se na tah. V okolí vodních ploch najdete bahňáky, na drátech se hřadují vlaštovky, nad poli zase létají až tisícihlavá hejna špačků, která k večeru míří do rákosin a pořádají úžasné letecké manévry.
Přibrat!
Na dlouhou cestu je potřeba se pořádně nasytit. Ptáci proto vyhledávají potravu bohatou na cukry, aby hodně přibrali. Zajděte na okraj lesa, kde zrají bezinky, a uvidíte, komu všemu chutnají!
Tip
Vydejte se pozorovat tah ptáků s dalšími nadšenci! První říjnový víkend se v rámci Festivalu ptactva koná mnoho vycházek s ornitology.
Birdwatching 12: Jak fotit ptáky
Při pozorování ptáků zažijete okamžiky, které budete chtít zastavit a podělit se o ně. Jde to s pomocí fotoaparátu! Fotografování ptáků stojí na třech pilířích: Vybavení, znalosti jejich chování a lokalit a dodržování etických pravidel. Čím lépe znáte zvyky fotografovaného druhu, tím spíš odhadnete, kdy zmáčknout spoušť. Fotografování by vám mělo přinášet radost a poučení. Nikdy proto k němu nepatří soutěživost a bezohlednost!
Vybavení
Máte-li už zkušenosti s kompaktem, můžete pomýšlet na zrcadlovku, se kterou dosáhnete lepších výsledků. Objektiv by měl mít delší ohnisko a větší světelnost. Můžete si vybrat objektiv s pevnou ohniskovou vzdáleností, který lépe kreslí a rychleji ho zaostříte, nebo s proměnnou (zoom). Užitečnou funkcí je optická stabilizace obrazu, která omezuje roztřesení (označuje se IS, OS nebo VR).
Dostat se blíž
Aby bylo ptáky na fotce dobře vidět (zejména malé druhy), musíte k nim co nejblíže. Na místě, kam ptáci často chodí, si postavte kryt – stačí několik větví nebo latí přehodit rákosovou rohoží. Ranní nebo večerní slunce mějte za zády.
Přírodní ateliér
Ptáky přilákejte na krmítko nebo do koupátka! Umístěte je na klidné místo na okraji lesa nebo sadu. Největší provoz u nich bude po východu slunce a potom v podvečer před soumrakem. Dejte pozor, aby za nimi bylo tmavé pozadí vzdálené alespoň 10 m. Kolem můžete připevnit větvičky a okolí dotvořit v souladu s ročním obdobím trsem rostlin či mechem. Ale s citem, musí to působit přirozeně!
Kam na fotolovy
Pro začátek si vybírejte místa, kde máte největší šanci na úspěch:
U řek a rybníků – vodní ptáci se neskrývají, hodně se naučíte při focení racků v letu
Zoologická zahrada – ptáci jsou zvyklí na lidi a jsou blízko
Krmítko a koupátko – postavte si u něj kryt a přicházejte k němu s doprovodem, aby ptáci viděli „vetřelce“ zase odcházet
Další rady a inspirace najdete na www.wildlifefotoforum.cz
Birdwatching 13: Ptačí budky
Spojte příjemné s užitečným: Nabídněte ptákům příležitost k hnízdění a pozorujte jejich úchvatný rodinný život! Staré doupné stromy s dutinami bývají leckde vzácné, a tak ptáci, kteří v nich hnízdí, potřebují vaši pomoc. Jejich bytovou nouzi vyřešíte pomocí hnízdní budky. Právě na podzim je nejvhodnější doba pro její vyvěšení. Ptáci si na ni zvyknou a mohou ji využívat i k přespávání za chladných nocí.
Kde ji vzít
Koupíte ji jako stavebnici, ve které najdete vše potřebné, nebo už hotovou, nejlépe ve specializovaném internetovém obchodu (kde nabízejí budky správné konstrukce a správných rozměrů). Můžete také vzít pár prkének a hřebíků a s pomocí někoho dospělého si ji postavit sami (návod v pracovním listu). Dodržujte rozměry vletového otvoru a opatřete ho plechem, aby se dovnitř nedostal strakapoud. Bidýlko ne! Usnadňuje přístup predátorům. Můžete si také koupit tzv. chytrou budku s kamerou a pomocí mobilní aplikace nahlížet, co se děje uvnitř.
Kam s ní
Budku zavěste do výšky nejméně 2 m na drátěném oku na větev nebo na hřebík v kmeni stromu. Od kmene ji odsaďte pomocí hřebíků vyčnívajících ze zadní stěny, aby do ní při dešti nezatékala voda. Vletový otvor nesměrujte na západ, odkud nejčastěji fouká, ani na sever, kde je málo slunečního svitu. Na jedné zahradě postačí 2 budky vzdálené nejméně 60 m od sebe, aby ptáci měli dostatečné potravní teritorium.
Jak se o ni starat
Budka musí být otevíratelná, abyste ji mohli pravidelně čistit, a to nejlépe od konce srpna do září. Vezněte si gumové rukavice a odstraňte starý hnízdní materiál, někdy i nevylíhlá vejce či uhynulá mláďata. Pozor, mohou tam být také hnízda vos, sršňů nebo čmeláků, na podzim však už bývají roje odumřelé. Pak už zbývá jen napjatě čekat, kdo se ve vaší budce na jaře zabydlí.
Typy budek a jejich nájemníci
Sýkorník:
Sýkora koňadra a modřinka, brhlík lesní, rehek zahradní, vrabec domácí a polní
Špačník:
Špaček obecný
Polobudka neboli rehkovník:
Rehek domácí, konipas bílý, lejsek šedý
Birdwatching 14: Kam ptáci táhnou
Přemýšlíte o tom, kde asi teď je vlaštovčí rodina z hnízda v průjezdu nebo kam odlétli rehkové z vaší budky? Koncem října už je většina našich tažných ptáků pryč. Jen ti, kteří migrují na krátké vzdálenosti jako rehek domácí nebo drozd, se tu ještě potulují. Druhy mířící do Afriky už mají za sebou Středozemní moře. A protože let nad vodou je riskantní, překonávají ho na nejužších místech. Ptáci ze západní Evropy letí přes Gibraltar a ti z východu přes Balkánský nebo Apeninský poloostrov.
Kde jsou naši?
Teď pravděpodobně nabírají síly v Sahelu. To je pás stepí a savan jižně od Sahary, kde nalézají dostatek potravy. Jiní, jako třeba lejsek bělokrký, jsou už od konce září v Kongu. Ale jsou vůbec naši? Třeba kukačka nebo rorýs u nás ve skutečnosti tráví jen tři měsíce!
Rychle i pomalu
Podzimní tah trvá déle než jarní, protože ptáci nespěchají na hnízdiště. Pěvci urazí 30-60 km za den a často odpočívají. Někteří jsou tak vlastně pořád na cestě. Třeba rákosník zpěvný letí na zimoviště až půl roku. Však také míří ze všech nejdál, na 9000 km vzdálené pobřeží Jihoafrické republiky. Čápi bílí uletí denně 300-400 km a už za tři týdny po odletu mají za sebou Saharu. Rorýsi urazí 500 km za den a chřástal polní dokonce 800 km za jedinou noc!
Barevné značky
Severské kachny, rackové či husy mají naopak svá zimoviště u nás. Někteří z nich nesou barevný kroužek, krční límec nebo křídelní značku. Když takového fešáka uvidíte, jeho „ozdobu“ vyfoťte. Díky zoomu se čísla a písmena dají přečíst a poslat Kroužkovací stanici (krouzkovaci_stanice@nm.cz). Dozvíte se tak, odkud k nám návštěvník doputoval.
Hlavní zimoviště našich ptáků
Středomoří: špaček obecný, drozd zpěvný, rehek domácí, skřivan polní
Afrika jižně od Sahary: vlaštovka obecná, čáp bílý, kukačka obecná, rehek zahradní
Indie: jen lejsek malý, slavík modráček tundrový a hýl rudý
Birdwatching 15: Chráníme ptáky
Ptáků ubývá. Můžete jim sami nějak pomoci, abyste je mohli obdivovat a pozorovat i v budoucnu? Ptáci jsou velmi úspěšní, dokázali osídlit téměř každé prostředí na Zemi. Najdete je i v lidských sídlech, kterým se tzv. synantropní druhy dokázaly výborně přizpůsobit. Přesto na ně právě tady čeká nejvíce nástrah. Můžete ale leccos změnit!
Skla
Nejčastější příčinou úmrtnosti ptáků v lidských sídlech jsou nárazy do skleněných ploch. Na celém světě zaplatí životem srážku se sklem miliarda ptáků. Překážku, která je průhledná nebo se v ní zrcadlí okolí, pták nevidí a snaží se jí proletět. Řešení je snadné. Polepte skleněné plochy nálepkami v rozestupech alespoň 15 cm od sebe. Na velikosti ani barvě nezáleží, důležité je lepit zvenku a hustě! Více v pracovním listu.
Nechtěné koupání
Smrtelné nebezpečí nejen pro ptáky představují hlubší otevřené nádrže s vodou – např. nádrže na dešťovou vodu. Aby se v ní žádný neutopil, lze vnitřní stěny obložit pletivem nebo ji zakrýt mřížkou. A když jsme u vody – rybaříte? Potom nikdy nenechávejte v přírodě zbytky vlasců a háčky!
Kočky
Venkovní domácí kočky si rády zpestřují jídelníček lovem ptáků. Za oběť jim padají zejména nezkušená mláďata. Pouštíte-li svou kočku na výlety, měla by být vykastrovaná, a pokud ho snese, tak nosit obojek s rolničkou.
Ptačí pasti
Mnoho ptáků zahyne po úrazu elektrickým proudem nebo po srážce s auty či vlaky. Tomu sami nezabráníte, ale pomoci můžete. Nález zraněného či mrtvého ptáka zapište do databáze avif.birds.cz. Ke zraněnému však nejprve zavolejte nejbližší záchrannou stanici (www.zvirevnouzi.cz). Na základě údajů z databáze vznikla Mapa ptačích pastí, která umožňuje odborníkům zaměřit se na jejich odstraňování. Podívat se na ni můžete na adrese www.zastavky.birdlife.cz.
TOP 5 Největší zabijáci ptáků
1. Srážky se skleněnými plochami
2. Dráty a sloupy elektrického vedení
3. Kočky
4. Srážky s dopravními prostředky
5. Pesticidy
Birdwatching 16: Detektivem v ptačí říši
I když v přírodě zrovna žádné ptáky neuvidíte ani neuslyšíte, můžete poznat, že tu byli. Zanechávají po sobě stopy!
Budete-li mít jako správný detektiv oči na stopkách, objevíte pobytové stopy zvířat skoro všude. Nejde jen o otisky tlapek a běháků. Může to být trus či vývržek, vypadlé peří, hnízdo nebo zbytky hostiny.
Stopy
Podzim a zima jsou nejlepší dobou k hledání stop. Ve vlhké půdě nebo ve sněhu se dobře uchovají otisky nohou. U ptačích stop si všímejte počtu prstů a jejich postavení, případně tvaru plovací blány. Může vám to prozradit alespoň řád, do kterého pták patří.
Obydlí
Stromy bez listí odkryjí otvory v kůře a opuštěná hnízda. Na vrcholku stromu uvidíte hnízdo straky – hromádku klacíků někdy krytou stříškou. Hnízdo v keři vymazané hlínou patřilo drozdům zpěvným. V kmenech můžete najít hnízdní dutiny šplhavců. Podle výšky nad zemí a velikosti a tvaru vletového otvoru lze určit, zda dutinu vytesal datel, žluna nebo některý ze strakapoudů.
Požerky
Je-li v dolní části kmene otvor velký až 50 cm a spousta třísek okolo, je to práce datla, který si tu pochutnával na dřevokazných mravencích. Šiška zaklíněná v kůře prozrazuje kovadlinu strakapouda, kde z ní dostává semena. Kolem nejspíš bude spousta dalších šišek s rozježenými šupinami. Pokud má ale šiška holé středové vřeteno, ohlodala ji myšice nebo veverka.
Peří
Jednotlivá pera vypadávají ptákům při podzimním pelichání. Dlouhá tuhá pera s jednou stranou praporu úzkou a druhou širokou jsou letky. Ocasní (rýdovací) pera mají obě strany praporu shodně široké. Objevíte-li rozházenou hromádku per včetně prachových, došlo tu k souboji s predátorem.
Knihovnička detektiva
Jiří Formánek: Hnízda pěvců České republiky. Academia, 2017
Franck Hecker: Poznáváme zvířata podle stop. Víkend, 2015
Klaus Richarz: Atlas stop zvířat. Academia, 2008
Birdwatching 17: Krmítka
Birdwatching 18: V zimě
Myslíte, že se birdwatcher v zimě nudí? Naopak, má totiž šanci vidět opravdové vzácnosti! Na podzim přes naše území protahují tisíce ptáků, z nichž někteří u nás zůstávají celou zimu. Právě teď tedy můžete spatřit druhy, které hnízdí ve vzdálené tundře Skandinávie a Ruska či u mořského pobřeží severní Evropy. Více se dozvíte tady, v 18. dílu seriálu o pozorování ptáků.
Birdwatching 19: S mobilem
Venku je lepší koukat po ptácích a mobil nechat v kapse. Někdy vám ale může pomoci! Klasické zápisníky a atlasy budou mít ve výbavě ornitologa vždycky své místo, ale řadu výhod mají i elektronické přístroje. A protože mnozí z vás vlastní chytrý telefon nebo tablet s Androidem, podívejte se, jak jej můžete v přírodě využít - tady, v 19. dílu seriálu o pozorování ptáků.
Birdwatching 20: Jak přispět
Chcete se o své objevy podělit s odborníky a pomoci tak ptákům? Zkuste občanskou vědu! Žádný profesionální ornitolog nedokáže sám spočítat všechny ptáky nebo kontrolovat všechna hnízda. Když ale spojí síly s amatérskými nadšenci, kteří jsou ochotni podělit se o své údaje, mohou společně dosáhnout cenných výsledků. Vědecké bádání, na němž se podílejí dobrovolníci, nazýváme občanská věda. A do některých projektů se může zapojit i začátečník. Jak? To se dozvíte tady, v 20. dílu seriálu o pozorování ptáků.
Birdwatching 21: Jak porozumět
Říkáte si někdy při pozorování v přírodě: „Co to ten pták dělá? A proč?“ Některé záhady ptačího chování vám dnes objasníme. Proč ptáci vypadají v zimě jako kuličky? V načepýřeném peří zadržují více vzduchu, který izoluje tělo od okolního chladu. Kosi a špačci si občas vlezou do mraveniště a potírají se mravenci. Mravenčí kyselina jim zřejmě slouží jako odpuzovač parazitů. Stejnou funkci má i popelení, které navíc odstraňuje z peří nečistoty. Více se dozvíte ve 21. dílu seriálu o pozorování ptáků.
Birdwatching 22: Za sovami
Sovy jsou oblíbené, krásné a zároveň tajemné. Možná je máte blíž, než si myslíte. Díky velkým dopředu namířeným očím a klidnému chování působí sovy moudře. Živí se výlučně lovem, při němž se orientují zrakem a sluchem. Svou kořist dokážou překvapit neslyšným letem. Více se dozvíte ve 22. dílu seriálu o pozorování ptáků.
Birdwatching 24: Ptačí mapy
Už se cítíte na trochu vážnější ornitologii? Vydejte se mapovat a sčítat ptáky! Na jaře máte ideální příležitost pustit se do skutečné práce v terénu. K základním cílům výzkumu patří zjištění, jaké je na určité lokalitě složení ptačího společenstva a početnost jednotlivých druhů v něm. Vědecké metody, které se k tomu používají, si můžete vyzkoušet sami. Více se dozvíte ve 24. dílu seriálu o pozorování ptáků.
Birdwatching 25: Jak se stát ornitologem
Ptáci mohou být nejen celoživotním koníčkem, ale i náplní práce. Začíná to pozorováním ledňáčka na Lužnici a za pár let, kroužkujete mláďata vlaštovek nebo stojíte uprostřed deštného lesa na Madagaskaru a tajíte dech, abyste nevyplašili vangu modrou, ptáka, který nežije nikde jinde na světě. Pokusíme se vám poradit, kudy vede cesta k takovým zážitkům. Více v 25. dílu seriálu o pozorování ptáků.
