Zoologická zahrada a botanický park Ostrava chová supy mrchožravé už od roku 1972. Rodičovský pár byl sestaven v roce 2012, ale poprvé zahnízdil až po devíti letech. Chovatelé do prvního hnízdění nijak nezasahovali, celý průběh pozorovali pouze přes průhled do ubikace. Inkubace snůšky tak probíhala po celou dobu přirozeně, i následnou péči o mládě zvládli supi skvěle.
Podruhé zahnízdili supi v Ostravě v roce 2023. „Začátkem března jsme nabídli ptákům materiál na stavbu a výstelku hnízda – větve, mech a krátce nastříhanou ovčí vlnu – a zavedli v okolí hnízdiště klidový režim. V následujícím období jsme však nepozorovali výraznou hnízdní aktivitu, proto jsme klidový režim ukončili,“ popisuje chovatelka Lenka Pastyrniaková.
Mláďata supa se líhnula postupně
Samice supa překvapivě snesla vejce až v létě, 5. července první a 11. druhé. Inkubace snůšky probíhala přirozenou cestou, při níž se střídali oba rodiče. Dravci zasedají hned na první snesené vejce, takže mláďata se líhnou postupně i v několikadenních intervalech.
Na hnízdě jsou pak mláďata různého stáří a velikosti (podobně hnízdí například i sovy). Tentokrát ale hnízdění nebylo tak bezproblémové jako to první. „Už v průběhu inkubace vajec jsme zaznamenali mezi partnery napětí a občasné neshody. První mládě se ale v pořádku vyklubalo 13. srpna. Rodiče je vzorně krmili a zahřívali.“ dodává Lenka Pastyrniaková.
Z hnízda do inkubátoru
Druhé mládě supa se začalo líhnout 22. srpna. Z naklubaného vejce mláděti pomohli chovatelé, dál nechali péči na rodičích. Při kontrole hnízda o dva dny později bylo mladší mládě na hnízdě stranou, mělo plné volátko, ale bylo studené.
„Proto jsme ho přenesli do inkubátoru, aby neprochladlo. Zůstalo v něm několik dní, aby zesílilo. Krmili jsme ho několikrát denně natrávenými myšími holátky a o několik dní později vrátili na hnízdo,“ pokračuje Lenka Pastyrniaková.
Vypadalo to, že rodiče mladšího potomka přijali zpět a začali ho krmit. Další den bylo nakrmené, ale opět studené na kraji hnízda. Následoval další přesun do inkubátoru. Starší mládě přitom prospívalo dobře a obešlo se bez asistence chovatelů.
Dvě supí holky
Mravenčí práce chovatelů byla završena úspěchem – podařilo se odchovat obě mláďata supa, přestože se vylíhla s osmidenním odstupem. Výjimečný je i fakt, že mladší mládě bylo přijato rodiči a sourozencem zpět i po opakované několikadenní nepřítomnosti na hnízdě.
„Začátkem října byla provedena veterinární kontrola, mláďata dostala mikro-čip a byla jim odebrána krev. Z analýzy DNA pak bylo zjištěno, že obě mláďata jsou samice,“ uzavírá zoolog Petr Vrána.
Vrátí se do přírody?
Sup mrchožravý (Neophron percnopterus) je nejmenším a zároveň nejohroženějším supem Evropy. V Evropě tvoří dvě hlavní populace, jedna žije na Pyrenejském poloostrově, druhá na Balkáně. Početnost balkánské populace se přitom odhaduje na pouhých 60–80 párů.
V roce 2016 byl zahájen mezinárodní projekt, jehož cílem je posílení hnízdní populace supa mrchožravého na Balkáně vypouštěním jedinců odchovaných v zajetí. Zatím ale není jisté, zda budou v rámci projektu vypuštěny do přírody i mladé samičky z ostravské zoo, nebo zda zůstanou v její chovatelské základně.
