Oplozené vejce kondora královského pocházelo od rodičů ze Zoo Olomouc. V Olomouci ale nezůstalo, po snesení putovalo do rukou odborníků v Zoo Liberec.
„Náš pár pravidelně snáší oplozená vejce, je schopen i sezení na vejci, ale dříve nebo později kondoři svou snůšku opustí. Proto jsme se rozhodli vejce z letošní zimy z hnízda odebrat a po dohodě poslat do Liberce, kde mají bohaté zkušenosti s asistovaným líhnutím dravců. Liberečtí chovatelé vejce umístili do speciální líhně a po 55 dnech se mládě začalo klubat na svět,“ uvádí kurátor ptáků MVDr. Jan Kirner.
Jak v Liberci vrtali do vejce
„Byl to velice složitý proces. Vejce ubývalo na hmotnosti nezvykle pomalu, museli jsme do něj velmi opatrně navrtávat mikro otvory, a tím pomáhat zvyšovat odpar,“ vysvětluje liberecký zoolog Jan Hanel, který umělou inkubaci vedl. Samotné líhnutí trvalo 72 hodin a bez lidské pomoci by se zřejmě nepodařilo.
Příprava krmné dávky a krmení mláděte kondora královského • Zdroj: archiv Zoo Olomouc
„Mládě bylo ve špatné pozici, mělo vzpříčenou nohu přes hlavu a nebylo schopné se samo dostat ven. Museli jsme proto začít opatrně odlamovat skořápku, což vždy trvalo několik minut, a pak jsme ptáče zase několik hodin nechali odpočívat,“ popisuje Jan Hanel. Malý kondor zůstal v Liberci 10 dní, během kterých se ho podařilo úspěšně rozkrmit.
„V Liberci momentálně nebyl k dispozici pěstounský pár rodičů, který by ho mohl přijmout. Ale déle v přítomnosti člověka zůstat nemohl, aby nedošlo k tzv. imprintingu, tj. aby mládě v budoucnu nepovažovalo člověka za svůj druh. Tím by došlo k nezvratným změnám v jeho chování a zvíře by se nebylo schopné pářit s protějškem svého druhu,“ vysvětlil zoolog.
Návrat mláděte do Olomouce
Po návratu do Olomouce a překonání prvotních nesnází začalo mládě samo přijímat potravu. Při podávání potravy se používá maketa hlavy dospělého kondora královského, tzv. „maňásek“, který barvami věrně napodobuje hlavy rodičů. Chovatel samotný je přitom schovaný za zástěnou. Cílem je, aby mládě bylo co nejméně fixováno na člověka.
Odchov probíhá v zázemí, kde chovatelé udržují maximální klid a malý kondor má ze své klece výhled pouze do vnitřní ubikace rodičů. V současné době už váží přes tisíc gramů, zdárně roste a analýza DNA z kapky krve prozradila, že jde o malou samičku.
Krmná dávka se také postupně mění, mládě už přijímá laboratorní myši i s kusy srsti, což se projevuje pravidelnou produkcí vývržků. Krmná dávka je ale stále natravována v roztoku Pancreolanu, protože i v přírodě vyvrhují rodiče potravu mláďatům částečně natrávenou.
14 let čekání
Pokud se vzácný přírůstek podaří odchovat až tzv. „na bidlo“, půjde o třetí mládě kondora královského odchované v olomoucké zoo za 25 let a to po dlouhé 14 let trvající pauze. Současně se stane pro tento druh chovaný v lidské péči velmi cenný geneticky. Navzdory faktu, že kondory královské nyní chová 34 evropských zoologických zahrad, odchov v lidské péči se daří poměrně zřídka. V období posledních 12 měsíců se podařil pouze ve čtyřech z nich.
Mrchožravý král
Kondor královský (Sarcoramphus papa) je velký pták z řádu kondorů. Jeho domovinou jsou tropické oblasti Jižní Ameriky, kde se živí jako mrchožrout. K příjmu této potravy je přizpůsoben mohutným zobákem a drápy, kterými potravu přidržuje. Jeho velmi pestře zbarvená hlava není pokryta peřím z důvodu lepšího zachování čistoty při konzumaci mršin. Ve snůšce bývá jediné vejce a vývoj mláděte trvá několik měsíců. Kondoři jsou dlouhověcí ptáci, dožívající se desítek let.
