K odchovu supů vedla zajímavá a složitá cesta. V letošní sezoně sneslo dvorské hejno celkem 4 vejce. Snášely dvě samice – jedna v páru se samcem, druhá si v hejnu trvalého partnera ještě nenašla.
Když supi začali snášet, vejce jim odborníci okamžitě odebírali a umisťovali do líhně. „Díky tomu snesou samice zhruba do měsíce další vejce. Tak je šance odchovat více mláďat,“ vysvětluje zoolog Safari parku Dvůr Králové Michal Podhrázský.
Vejce snesla samice trvale spárovaná s dospělým samcem, ale také samice, která stálého partnera v hejnu nemá. „Ta je nepříbuzná zbytku evropské populace, a je tedy velmi cenná. Ačkoli nemá partnera, nakrátko se spojila se samcem z jiného páru,“ doplňuje zoolog.
Protože jde o samici, která by bez samce péči o mládě s největší pravděpodobností nezvládla, putovalo její klubající se vejce pod fungující pár,“ popisuje Michal Podhrázský. I tomu se ale po čase začalo líhnout mládě. To by však na hnízdě nepřežilo v konkurenci druhého ptáčete.
Náhradní rodiče jsou taky supi
Zoologové s takovou situací počítali. V partnerské zoo v Liberci proto již s předstihem nechali odborníci sedět na hnízdě s neoplozeným vejcem pár zkušených supů hnědých. „Jakmile se u nás mládě začalo klubat, ihned putovalo do Liberce. Tam se v pořádku vylíhlo, liberečtí odborníci ho rozkrmili a následně podložili pěstounům. Ti o něj začali okamžitě pečovat,“ dodává Michal Podhrázský.
Přirozený odchov rodiči je pro supy mimořádně důležitý. Ačkoli ještě není vyhráno, vše se zatím jeví na dobré cestě. „Jde o ukázkový příklad propracované spolupráce zoologických zahrad na záchraně ohrožených druhů. V projektu figurují ještě kolegové ze Zoo Zlín-Lešná, i ti byli připraveni s odchovem pomoci. Významně si navzájem pomáháme i sdílením zkušeností,“ popisuje zoolog.
První mláďata, první úspěch
Mláďata supa bělohlavého se začala klubat 17. a 24. května. V Safari parku ve Dvoře Králové aktuálně zůstává jedno z nich. Dospělí ptáci o něj pečují a prospívá. „Za odchované ho ale můžeme považovat až zhruba ve čtyřech měsících života. K tomu ještě vede dlouhá cesta,“ uzavírá zoolog.
Pokud se odchov podaří, bude to poprvé, kdy se ve Dvoře Králové podaří odchovat supa. V minulosti zahradou prošli supi hnědí, mrchožraví nebo afričtí, nikdy se ale nemnožili. O budoucnosti ptáčat – pokud se je povede odchovat – rozhodne koordinátor a jeho poradní tým. Možností je, že se zařadí do pojistných hejn v jiné partnerské zoo (případně zůstanou ve Dvoře Králové), existuje ale i možnost, že budou vypuštěna do přírody.
Safari park se vrátil k chovu supů v roce 2017, a to v souvislosti se jejich zhoršující se situací v přírodě. Postupně do zahrady přijelo šest dospělých ptáků, kteří dostali možnost se přirozeně spárovat v zázemní voliéře. Nyní se hejno poprvé dostalo do stádia, kdy se líhnou mláďata.
Kritický nedostatek potravy
Sup bělohlavý (Gyps fulvus) může mít rozpětí křídel až 2,7 metru a vážit přes 11 kilogramů. V přírodě se vyskytoval od Španělska (ojediněle se objevuje i v Česku) až k Indii, v Africe obývá suché a hornaté oblasti na sever od rovníku. Ačkoli někde je ještě relativně početný a jeho stavy dokonce stoupají, jinde vlivem lidské činnosti zcela zmizel. Jeho úloha mrchožrouta je přitom v přírodě mimořádně důležitá.
V souvislosti s proměnou zemědělství a chovu zvířat ale supům (nejen těm bělohlavým) silně ubylo potravy. V Evropské unii je nařízeno pálit zdechliny zvířat z důvodu prevence šíření nemocí, což staví mrchožrouty do velmi špatné situace.
Supům bělohlavým i dalším druhům supů tak nyní na mnoha místech musejí cíleně pomáhat ornitologové. Stále větší pozornost jim také věnují zoologické zahrady. A třebaže je sup bělohlavý v zoologických zahradách poměrně častým chovancem, jeho rozmnožování je složité, pomalé a stále vzácné.
