Až do minulé sezóny bránil úspěchu nepříznivý poměr pohlaví v hejnu „olomouckých„ ibisů skalních. Voliéru obývalo o polovinu méně samců než samic, což není v chovu ptáků, kteří žijí v hejnech, dobré. Zoo Olomouc proto dovezla tři mladé samce a jednu mladou samici.
Díky pečlivému pozorování hejna se navíc zdálo, že se na skalách hnízdící ibisové ve voliéře přou o jedno konkrétní „ideální“ místo k hnízdění. Tuto římsu si již několik let vybírají k hnízdění rodiče letošního mláděte, ale v předchozích letech o svá vejce přicházeli. Pravděpodobně za to mohly potyčky o hnízdo, při nichž bylo vejce z hnízda vyhozeno jiným ibisem.
Mládě ibise skalního staré jeden den • Zdroj: Zoo Olomouc
„Vyrobili jsme proto hnízdní niky ,na míru‘ a rozmístili je po skále. A světe div se, v letošní sezóně si všichni ptáci našli partnera, vystavěli hnízda a celá kolonie začala vyvíjet mimořádnou aktivitu. Dokonce zahnízdila i nejstarší samice, která se letos dožívá 28 let! I když je výsledkem ,pouze‘ jedno mládě, je to pro nás obrovský posun,“ uvádí kurátor ptáků MVDr. Jan Kirner z olomoucké zoo.
Díky analýze DNA ze vzorku peří už je jisté, že se jedná o samičku. Její další osud bude záviset na rozhodnutí koordinátora evropského záchovného programu (EEP). Ibisy skalní čeká v letošním roce ještě jedna změna. Celé hejno najde nový celoroční domov v obří voliéře nazývané „Bábovka“ a návštěvníci tak budou moci tento druh obdivovat i během zimních měsíců.
Ibis skalní: Druh v Evropě vyhubený
Ibis skalní (Geronticus eremita) je velmi charismatickým druhem a jednou z vlajkových lodí úspěchu zoologických zahrad na poli ochrany přírody. Přirozeně se vyskytoval v severní Africe, na Blízkém východě a na několika místech v Evropě, kde však byl už v 16. století zcela vyhuben. Totéž mu pak koncem 20. století hrozilo i na ostatních místech jeho výskytu.
V zoologických zahradách byly naštěstí populace ibisů skalních stabilní a dařil se jejich odchov. Na vhodných lokalitách tak mohlo začít vypouštění jedinců odchovaných v lidské péči zpět do volné přírody, které dosud pokračuje. Díky společnému úsilí mnoha zoologických zahrad tak lze dnes pozorovat volně žijící ibisy skalní v Alpách a na několika místech ve Španělsku.
Velmi překvapivé pak bylo zahnízdění jednoho páru ibisa skalního na parapetu prodejny motorek Harley-Davidson v průmyslové zóně letiště v Zürichu v minulém roce. Jednalo se o první zaznamenané hnízdění ve Švýcarsku po 400 letech.
Lesní krkavec Waldrapp
Waldrapp, jak se ibisovi skalnímu anglicky také říká, znamená „lesní krkavec“. Žije však v horách nebo suché krajině, kde hnízdí na skalních římsách. Zato název latinský vystihuje tento ohrožený druh mnohem více.
„Geronticus eremita" by se dalo volně přeložit jako „pouštní stařík“ či „starý poustevník“. Při pohledu na hlavu tohoto ptáka je příměr k holohlavému starci více než příznačný. Opeřenou hlavu mají jen mláďata do jednoho až dvou let věku.
