Na jaře se v brněnské zoo poprvé narodila dvě mláďata dasie smaragdové. Je to druh scinka, který může být zbarvený od hnědé až po sytě zelenou. Druhové jméno „smaragdová" poukazuje na zářivě zelenou barvu tohoto ještěra. „Mláďata už překonala nejtěžší období po narození, přijímají potravu a rostou,“ uvedl kurátor chovu plazů, ryb a bezobratlých, Petr Šrámek.
Dasie smaragdové (Lamprolepis smaragdina) obývají tropické lesy od Filipín a Indonésie na východ až po Pacifické ostrovy. Život tráví na stromech a svá vajíčka kladou pod kůru. Rozdíl mezi samci a samicemi je nepatrný, samci mají zvětšenou šupinu na chodidlech zadních nohou a silnější kořen ocasu. V přírodě se dasie dožívají přibližně 4 let, v lidské péči i přes 10 let.
Sedm malých zmijí
Zmijí se většina lidí obává a v přírodě je potkat nechce, ale v zoo mají možnost si našeho jediného jedovatého hada bezpečně prohlédnout zblízka. Přesto nejsou zmije v zoologických zahradách běžnými chovanci.
Samice zmijí obecných nekladou vejce, ale rodí živá mláďata • Zdroj: Petr Šrámek, kurátor chovu plazů, ryb a bezobratlých
Jejich rozmnožení je proto velkou událostí. Letos se to poprvé podařilo v Zoo Brno, kde se na konci června narodilo sedm mláďat. „Aktuálně měří přibližně 15 cm a zatím jsou v zázemí. Po narození totiž špatně přijímají potravu a některá potřebují pomoci s rozkrmením,“ říká Šrámek.
Samice zmijí se rozmnožují pouze jednou za dva roky. V nepříznivých podmínkách, například v horách, to může být i po více letech. Zmije patří mezi živorodé hady, nekladou tedy vejce. Mláďata se vyvíjejí v těle matky, jsou vyživována placentou a rodí se živá. Už od narození jsou jedovatá, živí se zejména malými ještěrkami, ale nepohrdnou ani žábami.
V brněnské zoo se poprvé rozmnožily zmije obecné • Zdroj: Petr Šrámek, kurátor chovu plazů, ryb a bezobratlých
Zmije na člověka neútočí
Zmije obecná (Vipera berus) je důležitou součástí naší přírody, představuje významného predátora, který je schopen snížit v oblasti početnost drobných hlodavců, zejména hrabošů. Patří mezi kriticky ohrožené druhy, především kvůli změnám v krajině, které jí připravují o místa vhodná pro život.
Zmiji najdeme zejména ve vyšších lesnatých polohách a chladnějších vlhčích oblastech. Teplým stepním lokalitám se vyhýbá. „Na člověka nikdy neútočí a většinou se odplazí dřív, než si jí stačíme všimnout. K uštknutí dochází vzácně, nejčastěji v případě, že na ni člověk nevědomky šlápne,“ podotkl Šrámek.
