Po narození první gorily Moji v České republice v pražské zoo, jsme na podzim 2005 začali s intenzivním programem ochrany goril v Africe. V Kamerunu u Biosférické rezervace Dja jsme u místních dětí zjistili, že třebaže gorily žijí v pralese hned za jejich vesnicí, děti je nikdy neviděly. Tedy, neviděly je živé. Jako kusy masa na talíři je bohužel dobře znaly.
Pohádky o pražských gorilách
Tím okamžikem začal můj boj proti pytláctví a snaha o vzdělávání obyvatel z okolí Biosférické rezervace. S podporou strážců rezervace jsem po svému příchodu na pozici ředitele tyto aktivity přenesl do Zoo Praha. A po celou dobu v nich hrají roli i naše pražské gorily.
Jedním z prvních projektů byla distribuce knížky gorilích pohádek, kterou jsem napsal s Terezou Šefrnovou a jejímiž hlavními hrdiny jsou Moja, Richard, Kijivu či Kamba. Kniha vyšla pro Kamerunce i ve francouzštině, a dokonce i v dialektu badjoué jazyka koonzime, kterým se mluví právě v oblasti Biosférické rezervace Dja.
Toulavý autobus
Naším klíčovým projektem je však již jedenáct let Toulavý autobus. Má základnu v městečku Somalomo a jeho základní myšlenka je následující: Místní děti absolvují vzdělávací program a poté se v doprovodu učitele a strážce rezervace vydají Toulavým autobusem na několikadenní cestu, jejímž hlavním cílem je návštěva záchranné stanice pro primáty v Méfou poblíž hlavního města.
Pražští velvyslanci
Pro děti, které absolvují jízdu Toulavým autobusem, jde často o zcela určující zážitek nejen proto, že se setkají s gorilami, ale rovněž díky tomu, že uvidí mnoho nového a rozšíří si svůj rozhled. Také díky gorilám z pražské zoo, které považuji za svého druhu „velvyslance“, tak pomáháme přírodě i lidem.
A tento příběh pokračuje další epizodou, kdy jméno pro naši gorilí samičku narozenou letos 2. ledna, vnučku slavné Moji, navrhli právě obyvatelé Somalomo.