Po nějaké době, kdy u nás narozená samička kosmana stříbřitého obývala ubikaci sama, se dočkala příchodu mladého samce ze Zoo Jihlava. „Přibližně jeden týden trvalo jejich postupné seznamování. Když poprvé došlo k jejich skutečnému spojení, bylo vidět, že jsou spolu rádi,“ uvádí zooložka Ing. Jitka Vokurková. Kosmany stříbřité chová olomoucká zoo od roku 2009. Celkem se jim narodilo 30 potomků.
Nejoblíbenější druh potravy představuje pro kosmany stromová míza. Aby se k ní dostali, záměrně narušují svými ostrými řezáky kůru stromů. Mají k tomu i speciálně uzpůsobené čelisti, které se zužují do špičky. Vytékající šťávy pak chodí olizovat. Rodina kosmanů se k těmto stromům opakovaně vrací. Příležitostně si pochutnávají i na hmyzu a drobných obratlovcích, ptačích vajíčkách a ovoci.
Kosmani jsou přizpůsobivé opičky
Kosmani stříbřití (Mico argentatus) jsou zástupci tzv. drápkatých opiček, to proto, že mají nehty přeměněné na drápky. Žijí ve východní Brazílii v oblasti Amazonky v tropických deštných lesích, ale jejich pokračující ničení je neohrožuje tak drasticky, jako některé jiné druhy. Tito kosmani se totiž dokázali přizpůsobit i životu v sekundárních lesích a na plantážích.
Jsou to jedny z nejmenších drápkatých opiček, váží přibližně 300 až 400 gramů, což jim umožňuje pohyb i v nejvyšších korunách stromů. Oproti dalším drápkatým opičkám vynikají také svým neobvyklým zbarvením srsti, která má bílou až stříbrnou barvu. Jen nápadně velké ušní boltce jsou oranžové a ocas je celý černý.
Kosmani žijí v menších rodinných skupinkách v korunách stromů, kde většinou rodí jen dominantní samice, u podřízených samic, jejích dcer, nedochází ani k ovulaci. Mláďata – nejčastěji dvě – nosí po porodu na svých bedrech nejen otec, ale i sourozenci. Přebírá i péči o ně, i v té mu pomáhají další členové rodiny. Samice mláďata pouze kojí. Než se mládě ve věku deseti týdnů postaví na vlastní nohy, je už pořádný cvalík, váží zhruba polovinu toho, co jeho otec.
