Často odpovídám na dotazy, co by měli lidé udělat, aby si splnili svůj životní sen – stát se chovatelem v zoo. Moje odpověď začíná obvykle větou: Tu práci si neidealizujte. V drtivé většině případů se chovateli nestávají ti, kdo „přijdou z ulice“, nýbrž absolventi specializované střední školy a stále častěji i příslušného vysokoškolského oboru.
Je však třeba si uvědomit také další aspekty tohoto povolání. Všechny, které považuji za důležité, jsem shrnul do následujícího desatera:
1. S naprostou většinou zvířat v zoo se nelze mazlit. Ne, se lvem nebo s tygrem už vůbec ne.
2. Práce chovatele je prací odbornou, na kterou je nejlépe vystudovat. Ne, lemurům nebudeme dávat ani zmrzlinu, ani popcorn.
3. Zvířata vyžadují péči také o víkendech a o svátcích. Ano, rovněž po silvestrovských oslavách.
4. Práce u zvířat je dřina, a nikoli zrovna čistá. Ne, trus z výběhů neuklízejí Pražské služby.
5. Práce nebývá voňavá. Ne, parfém Clive Christian No. 1 od toho nepomůže.
6. I v zoo prší a bývá zima. Ano, trvale v teplíčku jsou tropická zvířata, nikoli však chovatelé.
7. Osmihodinová pracovní doba je vyplněná prací. Ne, na pořizování selfíček pro sociální sítě vůbec nemyslete.
8. Tato pracovní doba přitom často nestačí. Ne, čas narození mláďat není naplánován dopředu.
9. I po pracovní době je chovatel myšlenkami se svými svěřenci. Ano, myslívá na ně, i když v televizi zrovna běží skvělý seriál.
10. Mzda není rozhodně závratná. Ne, opravdu, na kabelku od Vuittona se za měsíc nevydělá.
Multifunkční nástroj
Mimochodem, uhodnete, jaký nástroj používají chovatelé v zoo asi vůbec nejčastěji? Napovím vám: Slouží k postrkování zvířat, k obraně před agresivními jedinci i k zahánění uprchlíků, k výstraze (to když ho chovatel zvedne nad hlavu a zvětší tak svou siluetu) a ovšem rovněž ke svému původnímu určení – totiž k úklidu. Teď už jste jistě uhodli. Ano, je to smeták.
Výbava chovatele
Chovatelé však používají i mnoho jiných pomůcek. Třeba podběrák, jímž se chytají ptáci. Nebo tzv. target – to je obvykle koule zhruba velikosti tenisáku upevněná na tyči, ten slouží při veterinárním tréninku. Nebo speciální kevlarové rukavice pro práci s jedovatými hady.
Někdy však chovatelé musejí osvědčit svou zručnost a sami něco vyrobit. Kupříkladu „maňáska“ v podobě hlavy příslušného druhu ptáka. Tímto „maňáskem“ navlečeným na ruce se pak přikrmují uměle odchovávaná mláďata, jež si díky němu nevtisknou podobu člověka jako svého rodiče.
Nový život v zoo
A je to právě úspěšný odchov mláďat, nejednou vykoupený nekonečným ponocováním v zoo, který patří k největším radostem chovatele a který mu přináší zasloužený pocit zadostiučinění.
