Zoo Hodonín se raduje z nejnovějších přírůstků u kočkovitých šelem. 12. září se tu narodila mláďata kriticky ohroženého lva berberského. Původně byla čtyři, jedno z nich však bylo od počátku výrazně menší, slabé a třetí den uhynulo. U početnějších vrhů je to ale běžné. Tři zbývající koťata zatím dobře prospívají.
Aby měla čtyřletá lvice i její mláďata potřebný a dostatečně dlouhý klid, vnitřní expozice lvů je pro návštěvníky dočasně uzavřena. Činnosti, které by mohly narušit pocit bezpečí matky s mláďaty, omezili i ošetřovatelé. Lví rodinku pozorně sledují a reagují na veškeré změny v jejich chování. Pro klid lvice byl také ze sousední ubikace přemístěn tygr a celý prostor je monitorován kamerou. Kdy bude moci lvíčata spatřit veřejnost, není zatím jasné, vše bude záležet na zvířatech a vývoji situace.
Na lvy především opatrně
„S ohledem na předchozí zkušenosti jsme velmi opatrní a poskytujeme zvířatům dostatek času. Kondice mláďat zatím plně odpovídá věku. Vidí, samostatně se pohybují, ale zdržují se hlavně v blízkosti matky. Podle kontrolního vážení se jejich hmotnost pohybuje kolem 3,5 kilogramu,“ uvedla zooložka Zdenka Vavrysová.
Nyní tříletý samec je od matky s mláďaty prozatím oddělený, podobně i v přírodě vychovává samice mláďata zpočátku v ústraní a ke smečce je přivede později.
„Běžné k tomu dochází zhruba kolem druhého měsíce po porodu, ale není to pravidlo, ke zvířatům je potřeba přistupovat individuálně. Dostatečně dlouhý pobyt s rodiči je pak důležitý pro správný sociální vývoj zvířat a řídí se i chovatelskými potřebami. Osamostatnění a odchod mláďat od rodičů nastává u lvů s ohledem na jejich smečkový způsob života obvykle ve věku jednoho a půl až dvou let,“ doplnila zooložka Zoo Hodonín.
Lev berberský je v přírodě vyhynulý
Lev berberský jako poddruh v přírodě vyhynul, chov udržují pouze zoologické zahrady a v současné době se jejich počet pohybuje lehce nad stovkou kusů.
„Sestavení úspěšného chovného páru je proto složitější, protože jejich genetická základna je malá. Chov a přesuny těchto šelem v zoologických zahradách se řídí doporučeními koordinátora Evropského záchovného programu (EEP). Ten doporučuje spojování vhodných jedinců a přesuny mláďat, vedoucí k co největší genetické pestrosti populace lvů berberských v lidské péči, což jsou zásadní kroky pro jejich přežití do budoucnosti,“ vysvětlil ředitel Zoo Hodonín Martin Krug.
Velmi mladí rodiče v Zoo Hodonín
V Hodoníně začal chov lvů berberských v roce 2007 a k vidění zde byli do roku 2019, i když nevytvořili chovný pár. Obnoven byl chov vloni poté, co do bratislavské zoo odešel osamocený samec lva jihoafrického. V březnu 2023 přicestovala ze Zoo Plzeň dvouapůlletá samice, o týden později pak o rok mladší samec z německé Zoo Neuwied. Ošetřovatelé sledovali s napětím jejich první spojení, mladá zvířata ale rychle vytvořila harmonický pár.
„První mládě se tomuto páru narodilo už v listopadu, brzy po porodu ale uhynulo. V ranném věku a u nezkušené prvorodičky se to často stává. Letos v dubnu rodila lvice podruhé, opět jen jedno mládě, které prospívalo, a matka se o něj dobře starala. Po několika týdnech se u ní ale dostavila říje a přišla o mléko."
„Stav mláděte se rychle zhoršil a s ohledem na známky střevní infekce bylo nakonec po dohodě s veterinářem uspáno. I v přírodě je u lvů běžné, že málo početné vrhy jsou pro odchov neefektivní a jednoho roku života se dožije zhruba polovina takto narozených mláďat. Samice se tak nevyčerpávají neefektivními odchovy." konstatovala hlavní zooložka Karla Maňáková.
„Sourozenci jsou navíc důležití i pro správnou tvorbu mléka matky a následně i pro správný psychický a fyzický vývoj koťat. Mláďata z našeho třetího vrhu krásně prospívají a lvice se o své potomky vzorně stará a intenzivně kojí."
