Nosorožci tuponosí, kterým se také říká bílí, se ve zlínské zoo poprvé objevili v roce 1979. „Joe a Zuzana byli naprosto ikonická zvířata. Prožili u nás dlouhý život, bohužel však bez potomků,“ uvedl ředitel zoo Roman Horský. V roce 2006 zahrada získala dvě samice Zantu a Nayu ze soukromé chovné rezervace v Jihoafrické republice, v roce 2012 pak samce Kashku z anglické Zoo Whipsnade.
„Samice jsou geneticky nesmírně cenné, jejich linie není v chovu nosorožců vůbec zastoupena. Do Kashky jsme proto vkládali velké naděje. První skutečné páření jsme však zaznamenali až po několika letech,“ doplnil ředitel Horský.
Potvrzeno: Samice nosorožce je březí
I když samec nosorožce projevoval o samice zájem a následovala další páření, úspěch v podobě zabřeznutí samic se nedostavil.
„S týmem německých odborníků, se kterými jsme spolupracovali při chovu slonů afrických, jsme začali uvažovat o možnosti umělé inseminace i u nosorožců. I nadále jsme však samce se samicemi spojovali. Po červnovém páření v roce 2023 jsme začali do vídeňské laboratoře zasílat vzorky trusu samice Zanty a netrpělivě očekávali každé vyhodnocení. Když pak skutečně přišlo potvrzení, že je březí, byl to pro nás mimořádný okamžik,“ přiblížil ředitel zoo Zlín Roman Horský.
Mládě se narodí do nového
V souvislosti s očekáváním mláděte se zlínská zoo pustila do rozsáhlé a nákladné opravy stávající ubikace nosorožců.
„Rozšířili jsme jejich vnitřní ustájení, původní ubikace antilop upravili pro nosorožčí samice tak, aby vyhovovaly i po narození mláděte. Přizpůsobili jsme podlahy, nově připravili měkkou část ubikace a instalovali monitorovací systém, abychom měli nosorožce pod neustálým dohledem. Březost trvá u nosorožců 16 měsíců, mládě by se tak mělo narodit v polovině listopadu. Věříme v úspěch a držte nám a Zantě pěsti,“ dodal ředitel Roman Horský.
