Na konci letošní sezóny tvořilo olomouckou skupinu oryxů jihoafrických 28 jedinců, z toho 11 mláďat, odchovaných v roce 2024. Pro všechna se našlo umístění. Jako první odletěli dva samci se samicí do Wildlife and Eco-Parku na ostrově Cebu na Filipínách. Transport, jehož příprava byla složitá, začal cestou na letiště do Bruselu a dál pokračoval letadlem na místo určení s jedním mezipřistáním na letišti v Dauhá v Kataru.
„Protože jsme věděli, že cesta bude dlouhá, dostali oryxové do bedny velkou svačinu v podobě sena a mrkve. Seno a vodu jim pracovníci letiště doplnili i během mezipřistání. Dnes již víme, že po třídenní cestě, která začala jejich nakládáním v Zoo Olomouc a skončila vykládkou ve Wildlife and Eco-Parku na Filipínách, byli oryxové v pořádku vypuštěni do své nové stáje, kde se po nezbytné karanténě představí tamní veřejnosti,“ uvádí zooložka Ing. Eliška Veselá.
Oryxové mláďata odkládají
Samice oryxů rodí mládě tzv. odkládacího typu: to po nakojení od matky odchází a samo si zvolí místo, kde ulehne. Matka se za ním nevydává. Svou pachovou stopou by mohla přilákat predátory. Několikrát denně mládě bučením přivolá, nakojí jej, olíže mu konečník, aby ho přiměla k vyměšování, a nakonec ho očistí, aby ho případný predátor nevyhledal podle pachu.
Poté se malý oryx vrací do úkrytu. Má-li dostatečný příjem mléka a péči samice, první dny jen leží s hlavou přitisknutou k zemi, vypadá jako nenápadná hromádka písku. Později se mláďata s matkami připojují ke stádu, případně se drží pohromadě v tzv. školkách.
Oryx nebo přímorožec? Antilopa z pouště
Oryx jihoafrický nebo také přímorožec jihoafrický (Oryx gazella gazella) je poddruhem africké pouštní antilopy. Zdobí je jedinečná černobílá kresba, typický úhoří pruh na zádech a dlouhé štíhlé rohy. Žijí ve skupinách čítajících přibližně 15 členů, někdy se však stáda při svých dlouhých cestách za vodou a potravou setkají a dále pokračují v počtu až 200 jedinců.
Jsou to zvířata s distančním chováním – jednotliví členové stáda se drží od sebe navzájem na určitou vzdálenost, kterou překročí jen při páření, soubojích a ve vztahu matky a mláděte. Současně se ale stádo drží pohromadě, ať už zvířata odpočívají, přemísťují se, nebo se pasou.
Ve skupině panuje přísná hierarchie. Výsostní postavení má dominantní samec, mezi samicemi probíhají vzájemné ritualizované souboje, které vedou k seřazení do hierarchického žebříčku. Jednotlivá zvířata jsou velmi ostražitá a vytváří tzv. hvězdu: každé je obráceno na jinou stranu a kontroluje tak určitý výsek okolí. Společně tak mají přehled o případném blížícím se nebezpečí v úhlu 360 stupňů.
